Obyvatel letos přibývá pomaleji

Populace České republiky v průběhu letošního prvního pololetí nadále rostla. Tempo růstu bylo ale výrazně nižší než v předcházejících letech. Ve srovnání s přírůstkem za první pololetí roku 2019 byl ten letošní ve výši 5,2 tisíce osob zhruba čtvrtinový. Počet obyvatel se tak od počátku roku do konce června zvýšil z 10,694 milionu na 10,699 milionu. Na meziročně nižším přírůstku obyvatel se podílelo zejména nižší saldo zahraniční migrace, částečně k němu přispěl ale i výraznější přirozený úbytek. Počet zemřelých byl v prvním pololetí o 3,1 tisíce vyšší než počet živě narozených dětí.

Narozených i zemřelých ubylo

Během měsíců ledna až června se živě narodilo 53,8 tisíce nových obyvatel Česka. Bylo to téměř o 1,9 tisíce méně než v prvním pololetí roku 2019. Pokles počtu narozených odráží z velké části změny ve věkové struktuře. Do věku nejvyšší plodnosti se přesouvají početně slabé ročníky žen narozených v 90. letech 20. století.

Počet narozených dětí klesl stejnou měrou (o 3 %) jak v kategorii vdaných žen (na 27,9 tisíce), tak i žen nevdaných (na 25,8 tisíce). Děti narozené mimo manželství představovaly 48,1 % všech živě narozených a jejich podíl meziročně stagnoval. Polovina narozených měla matku ve věku 27 až 33 let. Téměř 48 % dětí se narodilo prvorodičce, 38 % dětí bylo druhorozených, zbývajících 14 % zaujímaly děti třetího či ještě vyššího pořadí.

Počet obyvatel Česka, kteří zemřeli v průběhu prvního pololetí, dosáhl 56,9 tisíce a byl o 245 nižší než v témže období roku 2019. V porovnání s obdobím prvního pololetí v předcházejících pěti letech odpovídal letošní počet zemřelých průměru. K nejvíce úmrtím, shodně 10,2 tisíce, došlo v lednu a v březnu. Téměř třetině (31 %) zemřelých bylo v době úmrtí minimálně 85 let. Zastoupení osob ve věku 85 a více let bylo přitom dvakrát větší u zemřelých žen než u mužů (42 vs. 20 %). Před dosažením jednoho roku věku zemřelo během ledna až června roku 2020 celkem 127 dětí, kojenecká úmrtnost tak činila 2,4 ‰ a dál se držela na velmi nízké úrovni.

Nová a ukončená manželství v době covidu

Letošní první pololetí přineslo výrazný útlum v počtu uzavíraných sňatků. Ano si řeklo 13,4 tisíce párů, což bylo o 9,6 tisíce méně než loni. Počet uzavřených manželství klesl ve všech měsících s výjimkou února. Nejvýraznější úbytek byl zaznamenán v dubnu, v němž bylo uzavřeno 740 manželství, což odpovídá pětinové úrovni ve srovnání s loňským rokem. Historické minimum však připadlo na měsíc březen: 631 sňatků představuje nejnižší měsíční počet za více než stoletou historii České republiky. Jako jednu z hlavních příčin tohoto razantního poklesu lze jistě označit opatření proti šíření koronaviru, která výrazně omezila konání společenských akcí.

Ve srovnání s obdobím prvního pololetí roku 2019 byl letos mezi snoubenci zaznamenán vyšší podíl rozvedených či ovdovělých (30 %), tedy těch, kteří nevstupovali do manželství poprvé. Vyšší byl i průměrný věk ženichů a nevěst.

Počet rozvodů, které nabyly právní moci do konce června letošního roku, byl 10,2 tisíce, meziročně se snížil o 2,3 tisíce. V pozadí nižšího počtu rozvodů však pravděpodobně stálo i omezení činnosti soudů v době nouzového stavu, neboť k největšímu meziročnímu úbytku rozvodů došlo v dubnu a dále v květnu a březnu. Větší část rozvodů (59 %) ukončila manželství, v němž žily nezletilé děti. Celkem bylo zasaženo rozvodem 9,4 tisíce nezletilých dětí. Naopak ve 41 % rozvedených manželství žádné nezletilé děti nežily. Z pohledu délky trvání manželství bylo rozvodů nejvíce po 2 až 5 letech od uzavření manželství.

Stěhování bylo omezeno

Podle údajů přebíraných z administrativních zdrojů se během měsíců ledna až června do České republiky ze zahraničí přistěhovalo 26,4 tisíce osob, tedy o 5,7 tisíce méně než v prvním pololetí roku 2019. Úbytek přistěhovalých nastal v druhém čtvrtletí, nejvýraznější byl v dubnu. Počet vystěhovalých z ČR do zahraničí se naopak v prvním pololetí meziročně zvýšil, a to o 7,0 tisíce na 18,1 tisíce. K meziročnímu nárůstu vystěhovalých došlo ve všech měsících prvního pololetí.

Saldo zahraničního stěhování v prvním pololetí vykázalo o 8,3 tisíce více přistěhovalých než vystěhovalých. Tento rozdíl byl o 12,7 tisíce (o 60 %) nižší než loni. Nejvyšší saldo bylo stejně jako v předcházejících letech zaznamenáno u občanů Ukrajiny (6,9 tisíce), i u nich se však meziročně snížilo, a sice zhruba o pětinu. Druhé nejvyšší saldo vykázali občané Ruska (1,1 tisíce) a třetí občané Rumunska (0,5 tisíce). Saldo stěhování občanů Slovenska, které v loňském prvním pololetí dosáhlo po Ukrajincích druhé nejvyšší hodnoty, se letos dostalo do záporné úrovně (–124). Vůbec největší převaha vystěhovalých nad přistěhovalými byla v letošním prvním pololetí zaznamenána u občanů Velké Británie (–1,4 tisíce) a dále u našich sousedů – občanů Polska (–0,8 tisíce) a Německa (–0,7 tisíce), kteří v předchozích letech obvykle měli saldo kladné. Letošní změna z velké části souvisí s administrativními úkony navazujícími na legislativní omezení platnosti potvrzení o přechodném pobytu pro občany EU na dobu 10 let. Přesný dopad těchto úkonů však nelze z dostupných zdrojů určit.

Saldo zahraničního stěhování Čechů zůstalo jako tradičně záporné, tzn., že více našich občanů se vystěhovalo, než se vrátilo do republiky zpět. Ztráta však byla ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 zhruba pětinová (–112).

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.