Vysokoškoláci studující v zahraničí

Studenti cestující za vysokoškolským studiem do za­hraničí mohou být přínosem jak pro zemi, ze které pocházejí, tak i pro zemi, ve které se vzdělávají. Zpra­vidla se zdokonalí v cizím jazyce, rozšíří si obzory a dostanou bezprostřední zkušenost s jinou kulturou. V některých případech mohou tito studenti získat znalosti či dovednosti, kterých by v zemi svého pů­vodu nenabyli, a využít je ve prospěch své vlasti. Nebo naopak mohou do hostitelské země dovést specifické znalosti a dovednosti z domova, a to zejména v pří­padě postgraduálního studia. Vedle toho také mohou navázat užitečné mezinárodní kontakty pro budoucí spolupráci. Z těchto důvodů mívají často tito studenti vyšší cenu na domácím trhu práce, a navíc mohou získat přístup i na trh mezinárodní.

Ekonomickým přínosem mohou být daní studenti pro hostitelské země již v době studia, zejména po­kud platí za vzdělání výrazně vyšší cenu než studenti domácí. V některých hostitelských zemích navíc zů­stává část talentovaných zahraničních studentů i po dokončení studia, čímž podporují kvalitu v oblasti výzkumu a inovací. Zahraniční studenti a absolventi rovněž mohou doplnit stavy pracovníků v nedostat­kových profesích, například ve zdravotnictví. Pro země jejich původu to ovšem může znamenat odliv potřebných odborníků. Obecně je ale mezinárodní migrace studentů považována za žádoucí pro všechny zúčastněné.

Zahraniční studenty lze rozdělit na dvě skupiny. Do jedné se řadí ti, kteří studují vysokou školu ve své zemi a během studia vyjedou na krátkodobý studijní pobyt do zahraničí, například v rámci programu Eras­mus+. Druhou skupinu tvoří studenti, kteří si vyberou vysokou školu v zahraničí a zapíšou se na ni s cílem absolvovat celý vybraný studijní program. V tomto článku zmíníme obě skupiny. Vzhledem k odlišnému vykazování dat se údaje za Českou republiku vztahují pouze na veřejné a soukromé vysoké školy, nikoliv na dvě školy státní, které studuje pouze 1,4 % ze všech vysokoškolských studentů.

Krátkodobé studijní pobyty

Počet cizinců přijíždějících v letech 2009 až 2019 do České republiky na krátkodobý studijní pobyt trvale rostl, pouze mezi roky 2018 a 2019 se mírně snížil. Celkově se za 10 let zvýšil cca 2,4krát. Počet našich studentů odjíždějících na krátkodobý studijní pobyt na vysokou školu v zahraničí rostl v té době již po­maleji, a to pouze do roku 2015.

Počet studentů, kteří odjeli v letech 2009–2019 z České republiky na krátkodobý studijní pobyt do zahraničí, lze také vyjádřit jako podíl ze všech stu­dentů vysokých škol v České republice. Tento podíl až do roku 2018 trvale stoupal. Oproti tomu celkový počet studentů vlivem demografického vývoje naopak klesal a snížil se z 396 tisíc v roce 2010 na 289 tisíc v roce 2019. Nárůst podílu našich studentů, kteří vy­jeli do zahraničí, lze zaznamenat zejména mezi roky 2010 a 2015 (celkově o 1,4 p. b.), kdy došlo k úbytku celkového počtu studentů o 17,6 %. Zdá se, že zatímco studentů ubývalo, nabídka a kapacita programů pro výjezdy do zahraničí zůstávala poměrně stabilní, a tudíž přibylo procento schválených žádostí o krát­kodobé studium v zahraničí.

Zahraniční studenti u nás

Jak již bylo uvedeno, v posledních devíti letech se celkový počet studentů na vysokých školách v České republice snižoval. To platí ovšem pouze pro skupinu studentů českého státního občanství. Počet studentů cizího státního občanství se naopak zvyšoval a jejich podíl na celkovém počtu studentů vysokých škol v ČR se v posledních deseti letech téměř zdvojnásobil.

Nárůst podílu cizinců přitom zaznamenaly ze­jména obory spadající pod informační a komunikační technologie. Již v roce 2009 zde byl podíl cizinců ze všech skupin oborů nejvyšší, tj. 11,8 %, a do roku 2019 se více než zdvojnásobil. V roce 2019 tak byla mezi studenty oborů informačních a komunikačních technologií více než čtvrtina cizinců. Výrazně se za posledních 10 let zvýšil i podíl cizinců, kteří u nás studují obory náležející do skupiny společenské vědy, žurnalistika a informační vědy a do skupiny přírodní vědy, matematika a statistika. Druhý nejvyšší podíl cizinců, téměř jednu čtvrtinu, však v roce 2019 zazna­menala skupina oborů zdravotní a sociální péče. Nej­menší podíl cizinců byl ve skupině oborů vzdělávání a výchova, ve které se na rozdíl od ostatních skupin oborů podíl cizinců za uplynulých 10 let ještě snížil.

Pokud jde o státní občanství cizinců studujících vysoké školy v České republice, v roce 2019 tvořili zdaleka nejvyšší podíl Slováci. S odstupem pak ná­sledovali studenti z Ruské federace, Ukrajiny a Ka­zachstánu. Celkem studovalo v roce 2019 některou z veřejných či soukromých vysokých škol v České republice 46 441 cizinců majících 165 různých stát­ních občanství.

Mezinárodní srovnání

Informace o našich studentech na zahraničních vy­sokých školách bohužel nejsou zjišťovány jednotně. Sledují je mezinárodní organizace OECD a Eurostat, které získávají data ze statistik jednotlivých států a jejich univerzit. Kromě neúplnosti, protože některé země nejsou v těchto statistikách zahrnuty, se údaje liší i metodicky, např. tím, že na mezinárodní úrovni se sleduje tzv. terciární vzdělávání (u nás pod ně spadá kromě vysokoškolského též vyšší odborné vzdělávání), nebo způsobem určení domovské země studenta.

Přesto lze z dostupných statistik mezinárodních organizací usuzovat na neustále rostoucí podíl stu­dentů v celém světě, kteří v uplynulých dvaceti letech odjeli ze své země studovat do zahraničí. Česká re­publika přitom v mezinárodním srovnání dosahovala nadprůměrných výsledků, a to jak co se týče počtu studentů původem z jiné země na našich školách, tak i studentů pocházejících z České republiky na ško­lách v zahraničí. Například OECD uvádí, že v roce 2018 z českých studentů studovalo v zahraničí 4,2 %, zatímco ze všech studujících v zemích OECD činil tento podíl 1,8 %.

Jak již bylo zmíněno, vysoký podíl cizinců studu­jících u nás je dán zejména velkým zájmem Slováků o naše vysoké školy. Doplňme pro zajímavost, že zejména díky tomuto zájmu vykazuje Slovensko ze zemí OECD po Lucembursku druhý nejvyšší podíl studentů, kteří v roce 2018 studovali v zahraničí.

Jak se projeví pandemie

V roce 2020 byla z důvodu epidemie onemocnění covid­19 přijata řada opatření. Mnohé země omezily služby či uzavřely školy. Zahraniční studenti se tak museli rozhodnout, jestli odjedou domů s nejistotou, za jak dlouhou dobu se budou moci do hostitelské země vrátit, nebo zůstanou v hostitelské zemi s ome­zenými možnostmi zaměstnání a vzdělávání. Vzdě­lávací instituce se na krizi snažily reagovat zvýšeným využíváním technologií a online výukou nahrazující klasickou výuku ve školách. V souvislosti s těmito změnami se v následujících letech očekává, že stu­denti budou více zvažovat rizika vůči výhodám při cestování do zahraničí. Vzdělávací instituce na to mohou reagovat rozšířenou nabídkou alternativních forem vzdělávání. Je však zřejmé, že řadu z výhod, které má osobní přítomnost studenta na vysoké škole v zahraničí pro vysílající a hostitelské země, jakož i samotné studenty online výuka dostatečně nezajistí.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.