Podle výsledků šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech používá v Česku internet 81 % dospělých osob.
Z mladších ročníků a z ročníků ve středním věku jsou na internetu už téměř všichni – mezi studenty je to již 100 % a z pracujících 96 %. Ale z řad seniorů se připojují na síť pouze 4 osoby z 10. Tím se vysvětluje populační průměr 81 %. Podíl uživatelů internetu se za poslední tři roky v podstatě nezměnil. Příčinou je, mimo jiné, i stárnoucí populace. Meziročně však narostl počet uživatelů, kteří se na internet připojují každý den. V roce 2019 jich v dospělé populaci bylo 70 %, a o rok později to je už 73 %.
Na rozdíl od internetu, který stále nepoužívá 19 % dospělé populace, je významně rozšířenější technologií mobilní telefon. Na jaře roku 2020 ho používalo již 99 % osob starších 16 let, přičemž mezi seniory to bylo 97 %. Přitom o rok dříve používalo mobilní telefon 92 % seniorů. Senioři sice běžně mobil používají, většinou se ale jedná o tlačítkový telefon bez operačního systému. V roce 2020 mělo takový přístroj 72 % seniorů a smartphonem disponovalo 26 % seniorů. Jen 1 % seniorů užívalo oba typy telefonů.
Údaje o používání smartphonů seniory napovídají, že na internet se z mobilu připojuje jen málokterý z nich. V roce 2020 to bylo 18 % osob z této skupiny a pouze 4,5 % seniorů si během sledovaných 3 měsíců stáhlo do telefonu aplikaci. Ze zbytku populace používá internet na mobilním telefonu 85 % osob a alespoň jednu aplikaci si stáhlo 50 % osob.
Kromě komunikace přes mobilní telefon vzrostla od loňského roku také komunikace přes internet. Meziročně se zvýšilo telefonování i zasílání zpráv online. Na jaře 2020 telefonovalo přes internet 48 % dospělých osob, což je o 6 procentních bodů (p. b.) více než o rok dříve. O stejný počet procentních bodů vzrostlo také posílání zpráv přes chatovací služby, které letos využívalo 60 % osob. E-maily si posílalo 77 % dospělých osob, což představuje meziroční navýšení jen o necelý 1 p. b.
Nárůst zaznamenalo také používání internetových úložišť. Zatímco loni si na ně nahrávalo soubory 21,5 % osob, letos se podíl uživatelů zvýšil na 25 %.
Účel používání internetu (%)
Podíl osob používajících chytrý telefon (%)
Online výuka nebyla pro každého
Online komunikace se na jaře začala řešit také s ohledem na přechod dětí na distanční výuku. Ale ne všechny rodiny byly dostatečně vybaveny informačními technologiemi. Přístup k internetu nemělo doma vůbec 23 tisíc žáků ve věku 6 až 15 let. Stolní počítač ani notebook nemělo 76 tisíc dětí. V převedení do relativních čísel byly doma bez internetu 2 % dětí a bez počítače bylo 7 % dětí. Ve skutečnosti byl počet dětí, které se nedostaly na internet či k počítači, pravděpodobně ještě o něco vyšší, protože šetřením zjištěné údaje vypovídají o vybavenosti domácností, nikoliv o dostupnosti zařízení pro děti samotné. V některých rodinách se totiž o jedno zařízení muselo dělit více dětí či dospělých.
Zajímavou skupinu představují také studenti starší 16 let. Ti začali letos na jaře více komunikovat přes studijní portály. Používalo je 72 % z nich. Největší nárůst byl zaznamenán v účasti na online kurzech. Podíl studentů, kteří se na jaře zúčastnili alespoň jednoho takového kurzu, vzrostl meziročně z 16 na 41 %. Studenti rovněž začali více používat online materiály na webových stránkách. Mezi ně patří např. stránky s výukovými videi včetně kanálu YouTube. Podíl studentů starších 16 let, kteří se letos vzdělávali pomocí těchto materiálů, se vyšplhal na 63 %.
Obliba videí roste
Velký boom zaznamenalo sledování placených videí přes internet. Započítáno bylo jak sledování na počítači, tak i třeba v chytré televizi. Placené kanály, jako jsou Netflix nebo HBO GO, sledovaly na jaře roku 2019 pouze 3 % osob. V roce 2020 ale podíl těchto osob vzrostl na 10,5 %. To představuje více než trojnásobný nárůst. Placené programy na internetu nejčastěji sledují osoby ve věku 25 až 34 let, z nichž se na pořady z placených kanálů na internetu dívá téměř čtvrtina.
Nejen placená videa zaznamenala meziroční nárůst v počtu diváků. Lidé začali více sledovat i pořady na webech běžných televizních stanic a vzrostl rovněž počet osob, které sledují videa na YouTube či podobných stránkách sloužících ke sdílení videí. Zatímco v roce 2019 uvedlo 50 % dospělých, že sledují jakékoliv pořady či videa na internetu, v roce 2020 se jejich podíl vyšplhal na 59 %.
Nákupy se přesunuly na internet
V souvislosti s první vlnou epidemie koronaviru, která způsobila zavření mnoha kamenných obchodů a přetížení těch, které zůstaly otevřeny, došlo k významnému nárůstu nakupování přes internet. Zatímco na jaře roku 2019 uvedlo 39 % dospělých, že ve sledovaných třech měsících nakoupilo online, o rok později to bylo již 54 % osob. Celkem 13 % osob si přes internet kupovalo potraviny a stejný podíl si objednával jídlo z restaurací, jídelen či fastfoodů. Tyto služby využívali především obyvatelé velkých měst, kde je dovoz potravin a jídel z restaurací snadno dostupný. Z obyvatel Prahy si na jaře zajistila online jak potraviny, tak jídlo z restaurací třetina osob. Ve všech městech s padesáti tisíci či více obyvateli si potraviny koupilo online 21 % osob a jídlo si online objednalo alespoň jednou 24 % osob.
Podíl osob, které alespoň jednou během tří měsíců nakoupily online (%)
Někde zájem poklesl
Segmenty, jako jsou nakupování online nebo online komunikace, zaznamenaly během pandemie nárůst, v jiných oblastech ale došlo k poklesu. Třeba s omezením cestování se rapidně snížila i ochota lidí vyhledávat si informace o cestování na internetu. Ve sledovaných třech měsících na jaře roku 2020 si takové informace na internetu vyhledávalo 38 % osob, což představovalo meziroční pokles o 14 p. b. Nejvíce přestaly hledat informace o cestování osoby ve věku 16 až 24 let. Jejich podíl se snížil o třetinu.
Distanční vzdělávání v českých školách
Využíváním ICT žáky českých škol se zabýval také výzkumný projekt „Vzdělávání na dálku pohledem rodičů“, na jehož realizaci se podílela iniciativa Idea antiCovid-19 a společnost PAQ Research. Z dat sesbíraných letos v dubnu, v době první vlny pandemie, vyplynula následující zjištění:
– Častěji neměly přístup k počítači děti méně vzdělaných rodičů. Zatímco děti rodičů s maturitou nevlastnily počítač pouze v 1 % případů, u rodičů bez maturity dosahoval tento podíl 5 %. Žáci méně vzdělaných rodičů se častěji nedostali k počítači kvůli pracovním povinnostem rodičů (5,1 % vs. 3,2 %).
– 73 % dětí mělo k dispozici vlastní nebo sdílený počítač nebo tablet, 6 % zpracovávalo úkoly na mobilním telefonu a 21 % rodičů uvedlo, že jejich dítě nezpracovává úkoly na elektronickém zařízení. Většinou se jednalo o děti na prvním stupni, kterým víc vyhovovalo zpracovávat úkoly písemně, a proto nepoužívaly elektronické zařízení dobrovolně.
– Téměř 40 % rodičů si myslelo, že děti dostávají příliš mnoho zadané látky a úkolů.
– Přibližně 17 % rodičů uvedlo, že nezvládají výuku na dálku v domácnosti dobře. Hlavními důvody byly nedostatek času kvůli pracovním a jiným povinnostem a nezájem dítěte.
–17 % rodičů trávilo s dětmi každý den učením 4 a více hodin. Více času trávili rodiče učením s dětmi na prvním stupni ZŠ. Vzdělanější rodiče trávili učením více času s dětmi na prvním stupni než rodiče méně vzdělaní, na druhém stupni ZŠ tomu bylo naopak.
– 18 % žáků trávilo denně vzděláváním na dálku 4 a více hodin. Na druhém stupni to byla skoro třetina žáků.
Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.
