Jolana Voldánová: Statistika může být dobrodružství

    Rozhovor s tiskovou mluvčí Sčítání lidu, domů a bytů 2021 Jolanou Voldánovou.

    Čím vás zaujala nabídka stát se tiskovou mluvčí sčítání, že jste se rozhodla ji přijmout?

    Je to něco úplně nového, co jsem nikdy nedělala. Vlastně je to úplně poprvé, co jsem součástí komunikačního týmu směrem k veřejnosti, respektive k médiím. A v tomto případě vlastně i výjimečné, protože jde o mediální podporu konkrétního projektu. A mě baví se učit, ráda přijímám nové výzvy.

    Navíc nabídka přišla shodou okolností v době, kdy mi jiné práce výrazně ubylo, takže pro mě byla zajímavá i z tohoto pohledu. Je to prostě vítaná změna a šance pomoci lidem v této zemi pochopit, proč je největší statistické šetření tak důležité.

    Vzpomenete si, co jste dělala před deseti lety, když probíhalo sčítání 2011?

    To jsem byla v České televizi a moderovala jsem hlavní zpravodajskou relaci Události. Kdybych zapátrala v archivu ČT, tak bych určitě našla nějaký příspěvek o sčítání, který jsem na obrazovce četla nebo s někým vedla na toto téma rozhovor.

    O sčítání jsem si už tehdy zjišťovala podrobnější informace a musím říct, že mě až překvapilo, jak ohromný a vlastně i ohromující je to projekt. I když si to asi spousta lidí neuvědomuje, informace zjištěné ze sčítání mají velkou důležitost pro zlepšování života nás všech.

    Jinak v roce 2011 jsem měla relativně malé děti, tak to byla taková hektická doba naplněná nejen moderováním, ale taky spoustou rodinných starostí, povinností a samozřejmě i radostí. Zatím to bylo asi nejnáročnější období v mém životě, kdy jsem hledala hlavně balanc, abych všechno zvládla, a pokud možno ani doma, ani v práci nic nešidila.

    Nechybí vám po letech hektika a stres živého vysílání? Na někoho to prý může působit jako droga?

    Myslím, že já už jsem si hektiky a stresu užila docela dost. Živé vysílání jsem dělala 20 let, z toho 18 let pravidelně, a už bych se k tomu v téhle podobě vracet nechtěla. Všechno chce svůj čas a už si velmi dobře rozmýšlím, čemu ho věnuju a čemu už ne. Nicméně určitý tlak, který člověku zvedne hladinu adrenalinu a donutí ho pracovat na víc než sto procent, mám ráda. Takové nabuzení mi vyhovuje a věřím, že v pozici tiskové mluvčí sčítání bude ten stres přesně ve správné míře. Ne tolik jako v živém vysílání, kdy se nic z toho, co řeknete nebo uděláte, nedá vrátit, ale na druhé straně dost k tomu, abych ze sebe vydala to nejlepší.

    Jolana Voldánová

    Vystudovala gymnázium v Pardubicích, od roku 1989 pracovala v Československém rozhlase a od roku 1993 do roku 2013 v České televizi, kde moderovala hlavní zpravodajskou relaci Události. Poté uváděla několik pořadů v rozhlase a v letech 2016 až 2018 připravovala pro server aktuálně.cz pořad Kafe s Jolanou, ve kterém si povídala se zajímavými osobnostmi. Mimo to vedla mediální tréninky a kurzy krizové komunikace. Tiskovou mluvčí SLDB 2021 je od listopadu 2020.

    Proč jste vlastně odešla z televize a čemu jste se poté věnovala?

    Byla to vlastně souhra mnoha okolností a v mém případě i jistá “únava materiálu”. Abyste tuhle práci mohl dělat na sto procent, musíte ji bezpodmínečně milovat a obětovat jí spoustu energie. Mně se před těmi osmi lety, než jsem odešla, chtělo najednou být víc se svojí rodinou a mít šanci si svůj život, i ten pracovní, řídit víc sama, a nikoli podle rozpisu televizních služeb. A taky jsem si uvědomila, že služba veřejnosti mě sice pořád naplňuje, ale že mi u ní chybí kontakt se živým publikem. Ve zpravodajství žijete trochu v bublině, potkáváte ve studiu pořád ty samé kolegy a já jsem se najednou potřebovala trochu víc rozhlédnout kolem, získat větší nadhled a odstup. A přišla jsem na to, že to dokážu pouze tehdy, když ty zpravodajské dveře za sebou zavřu. Najednou jsem potřebovala víc zpětné vazby, reakci od lidí, se kterými mluvím, dialog. Tak jsem začala moderovat společenské akce, různé firemní workshopy či odborné konference a své novinářské zkušenosti z praxe jsem začala využívat třeba i při vedení mediálních tréninků a kurzů krizové komunikace.

    K tomu jsem tehdy měla ještě pořad v pardubickém rozhlase a na portálu aktuálně.cz jsem dělala rozhovory se zajímavými lidmi v pořadu Kafe s Jolanou.

    Kolik jste v tom pořadu za dva roky jeho vysílání vyzpovídala hostů?

    Nevím přesně, snad něco ke stovce. Byli to samí skvělí lidé z nejrůznějších oborů české společnosti. A když mě pak oslovilo nakladatelství s nabídkou vydat některé rozhovory knižně, měla jsem docela problém vybrat z nich 20 osobností do knížky, kterou jsem celý projekt uzavřela.

    Byla to moc pěkná práce, od přípravy a vyhledávání informací až po samotný rozhovor. Snažila jsem se, aby to byl víc dialog než standardní otázka – odpověď. Navíc jsme netočili ve studiu, ale na místech podle výběru hostů. Někdy to bylo v parku, jindy v restauraci, v kavárně, v galerii nebo doma v obýváku či pracovně. To bylo fajn, protože i díky tomu měly naše rozhovory uvolněnou atmosféru.

    Jak se podle vás změnilo vysílání tradičních televizí vlivem těch internetových?

    Změnilo se výrazně, a myslím, že to neovlivnily jen internetové televize. Dneska je všechno daleko rychlejší. Takzvaná nová média vnesla do mediálního prostředí nový vítr a tradiční média se musí daleko víc snažit, aby udržela svoje diváky, posluchače nebo čtenáře. Občas to ale svádí k tomu, že se soupeří hlavně formou a rychlostí a méně už kvalitou obsahu. Dřív jsme v redakci hodně dbali na to, aby veškeré informace byly vyvážené, podložené skutečnými znalostmi a samozřejmě ověřené alespoň ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. A nad chybami se rozhodně jen tak nemávlo rukou. Dnes mám dojem, že spousta informací je víc efektních než obsahově hodnotných.

    Lákalo by vás připravovat a moderovat nějaký televizní pořad o statistice?

    Za ty první týdny v ČSÚ jsem už pochopila, že statistika rozhodně není žádná nuda. Nejsou to jenom suchá čísla. Když se k číslům přidá patřičné vysvětlení, tak statistika umí být nejen zajímavá a užitečná, ale někdy skoro až dobrodružná. Vždyť je to vlastně napínavé čekat na výsledky nějakého šetření. Statistické výstupy vypovídají o tom, jací lidé kolem nás žijí, co si myslí, co je trápí a co jim dělá radost, a hlavně pomáhají hledat a nacházet cesty, jak naše životy zlepšovat. Takže pořad o statistice by mě určitě bavil. Až skončí sčítání, můžeme zkusit nějaký vymyslet.

    Seznamování se zákulisím sčítání pro vás asi znamená spoustu nových informací. Co vás překvapilo či zaujalo nejvíc?

    Ohromilo mě to obrovské množství informací, které jsou s projektem a s jeho komunikací spojeny. Před nástupem do nové pozice jsem si vůbec neuměla představit, jak komplexní a detailní je to systém, kolik problémů je třeba vyřešit, na co všechno se musí pamatovat a kolik lidí a jakých profesí se na něm podílí.

    Po prvním týdnu tady jsem měla hlavu jako pátrací balón, po druhém jako včelín a teprve po třetím jsem začínala získávat pocit, že některé informace už správně zapadají do toho ohromného soukolí a konečně mi dávají smysl.

    Kdy začne hlavní mediální kampaň ke sčítání?

    Téma se komunikuje průběžně už zhruba rok, ale největší intenzita nastane na přelomu února a března, tedy zhruba měsíc před zahájením sčítání. V tu dobu bude potřeba zajistit, aby o blížícím se sčítání věděli už opravdu všichni a aby lidé znali základní informace, že sčítání je pro ně užitečné a že povinnost zúčastnit se ho vyplývá ze zákona.

    Troufnete si odhadnout, kolik osob bude celkem sečteno?

    Tak to si opravdu odhadnout netroufám. Možná bychom ale mohli v této souvislosti popřemýšlet o první fázi sčítání, která proběhne online. Při posledním sčítání v roce 2011 se přes internet sečetlo zhruba 27 procent obyvatel a letos se dá čekat, že to číslo bude mnohem vyšší. Internet a jeho používání je dnes už tak běžnou a přirozenou součástí našich životů, že tuto možnost jistě využije víc lidí než před deseti lety. Je to totiž nejen velmi komfortní, ale také bezpečný a rychlý způsob, jak se sečíst.

    Kdy se to konkrétní číslo dozvíme?

    Tentokrát nebudeme zveřejňovat žádné průběžné údaje, ale až ty definitivní. To znamená, že první výsledky, včetně toho, kolik lidí a jakým způsobem se skutečně sečetlo, budeme znát nejdřív na přelomu letošního a příštího roku. Další výsledky pak budou publikovány podle průběhu zpracování, tedy zejména v roce 2022.

    Zveřejněním výsledků sice skončí sčítání jako takové, ale informace z něj pak budou sloužit příštích deset let až do dalšího cenzu v roce 2031. Kdokoliv bude potřebovat data o složení obyvatelstva, o bytové situaci, způsobech cestování do práce a podobně, bude moci výsledky sčítání využít a připravit na jejich základě své vlastní projekty.

    Kolik času sečtení běžnému občanovi zabere?

    Čas, který strávíte vyplněním formuláře, závisí na počtu osob v domácnosti a také na tom, zda máte po ruce všechny potřebné údaje. Ale obecně lze říct, že v průměru trvá vyplnění společné části sčítacího formuláře za byt a domácnost 10 minut a druhé části zhruba 5 minut za jednu osobu. To platí pro papírové dotazníky. Rozhodně rychlejší bude vyplňování online formuláře, a to díky široké nápovědě a automatickému zobrazení otázek určených pouze dané osobě. Třeba u dítěte se logicky nezobrazuje otázka na zaměstnání. A velká výhoda je, že jeden člen domácnosti může vyplnit údaje, pokud je zná, i za ostatní členy, nebo dokonce i za někoho, kdo žije někde jinde. Typicky třeba za staré rodiče nebo za dítě, které je na studijním pobytu v cizině.

    Možnost vyplnit formulář za někoho jiného v sobě skrývá riziko, že za stejnou osobu to provede nezávisle na sobě několik lidí. Jak je zajištěno, aby někdo nebyl sečten vícekrát?

    Formuláře mají identifikátory, podle kterých se pozná, zda konkrétní člověk už byl sečten, či nikoli. Data za každého z nás se tak ve výsledcích objeví jen jednou.

    Bude možné v jednou odeslaném formuláři opravit chyby?

    Pokud po odeslání vyplněného elektronického sčítacího formuláře zjistíte, že obsahuje chybu, můžete při online sčítání do 9. dubna znovu vyplnit a odeslat nový elektronický formulář. Od 17. dubna do 11.  května 2021 můžete znovu vyplnit a odeslat nový listinný formulář. Při zpracování budou použity ty údaje, které bude obsahovat později odeslaný formulář.

    Co čeká ty, kteří vyplnit sčítací archy odmítnou?

    Povinnost zúčastnit se sčítání vyplývá ze zákona, platí pro každého a nikdo se jí nemůže vyhnout. Za porušení povinnosti sečíst se může být uložena pokuta až do výše 10 tisíc korun.

    Kdo všechno má povinnost sečíst se?

    Povinnost sečíst se mají všechny osoby s trvalým nebo přechodným pobytem nad 90 dnů a osoby, kterým byl u nás udělen azyl. Patří sem i všichni ti, kteří jsou přítomni na území České republiky v rozhodný okamžik, tedy o půlnoci z pátku 26. března na sobotu 27. března 2021.

    Povinnost sečíst se se nevztahuje pouze na cizince, kteří jsou v Česku na dobu kratší než 90 dnů (například turisté), a na cizince požívající diplomatické výsady a imunity.

    Platí povinnost zúčastnit se sčítání i pro ty, kteří budou v rozhodný den v zahraničí?

    Ti, kteří žijí, studují nebo pracují v zahraničí, můžou vyplnit sčítací formulář odkudkoliv, ale pouze online. Potřebné informace budou dostupné na všech ambasádách a zastupitelských úřadech České republiky po celém světě. Zároveň ale bude možné, aby za člena domácnosti, který je momentálně v jiné zemi, vyplnil sčítací formulář třeba jeho rodič nebo partner přímo z domova, samozřejmě pokud zná situaci v domácnosti a potřebné osobní údaje.

    Budou se sčítat i bezdomovci a lidé na ubytovnách?

    Ano, určitě. Tahle část sčítání bude asi patřit k těm náročnějším. Počítáme při ní s pomocí různých sociálních organizací zejména Asociace poskytovatelů sociálních služeb, neziskovek i terénních pracovníků. Jde o to, aby se informace o sčítání a povinnosti sečíst se dostala právě do těch zařízení, kam si například lidé bez domova chodí pro jídlo, pro oblečení nebo přespat. Máme připravené materiály pro pracovníky těchto organizací, aby dokázali svým klientům vysvětlit, proč se mají sečíst, že výsledky budou užitečné i pro ně, a aby jim v případě potřeby mohli pomoct s vyplněním formulářů.

    V čem budou výsledky sčítání užitečné pro člověka, který žije na ulici?

    Když budeme vědět, kolik takových lidí v dané lokalitě žije, bude možné lépe nastavit různé sociální a podpůrné programy, zefektivnit služby, připravit potřebná zařízení, zajistit dostatek personálu… Aby se podpora pro ně mohla nastavit skutečně podle jejich potřeb a konkrétní situace.

    Jaké jsou hlavní rozdíly mezi letošním sčítáním a tím před deseti lety?

    Jak už jsem říkala, tentokrát klademe důraz na online formu. Chceme, aby se většina lidí sečetla tímto způsobem. Je to pohodlné, rychlé a bezpečné. Přímo při vyplňování budou k dispozici různé našeptávače a odkazy na vysvětlivky, které pomůžou lidem s orientací a s rozhodováním, co přesně do které kolonky napsat. Fungovat bude i kontaktní centrum, kde bude možné se osobně poradit a vyřešit konkrétní problém. Řadu informací a praktických rad, jak formulář vyplnit, najdou lidé pochopitelně i na stránkách www.scitani.cz.

    Proti minulému sčítání také budou dotazníky výrazně kratší. Tentokrát už se totiž maximálně využijí administrativní zdroje dat, které má veřejná správa k dispozici. Obyvatelé tak už například nebudou vyplňovat domovní list. Při minulém sčítání lidé vyplňovali 47 údajů, v rámci Sčítání 2021 jich bude ČSÚ zjišťovat jen zhruba polovinu. Zbytek převezme ze státních registrů. Občané už tedy nebudou tolik zatěžováni.

    Jak je zajištěno, aby údaje, které o sobě lidé vyplní, nebyly zneužity?

    Ochranu a bezpečnost získaných údajů garantují zákony naší země i moderní technická řešení a vysoké bezpečnostní standardy. Osobní údaje samozřejmě nejsou nikomu poskytovány. Přístup k úplným údajům ze sčítání bude mít pouze omezený počet odborníků, kteří jsou ze zákona vázáni mlčenlivostí. Ta platí i po skončení sčítání. Za porušení ochrany osobních údajů lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Ochrana osobních údajů je v rámci sčítání naprostou prioritou.

    V okamžiku, kdy online i listinné formuláře budou zaneseny do systému, dojde k jejich anonymizaci. Osobní údaje budou odstraněny a už nebude možné přiřadit jednotlivé dotazníky ke konkrétním osobám. Data se pak statisticky zpracují do agregované podoby, což zjednodušeně znamená, že budeme například vědět, kolik bytů s rozlohou 100 až 120 m2 se nachází v určitém městě a že 30 procent z nich obývají lidé s maturitou, ale už nebude možné zjistit jejich přesnou adresu ani konkrétní jména.

    Všechny vyplněné online i papírové formuláře budou po ukončení sčítání smazány a skartovány.