Deficit a dluh vládních institucí
Vládní instituce hospodařily ve 3. čtvrtletí 2020 s deficitem 42,2 mld. Kč, což představuje 2,9 % HDP. Saldo se proti 3. čtvrtletí 2019 zhoršilo o 57,5 mld. Kč (jde o první deficit ve 3. čtvrtletí od roku 2013 a nejhorší od roku 2010). Dluh vládních institucí ve 3. čtvrtletí činil 2 170,9 mld. Kč a oproti stejnému období roku 2019 narostl o 386,3 mld. Míra zadlužení dosáhla 38,4 % HDP.
Pandemie stále ovlivňovala příjmy i výdaje sektoru, i když se situace zčásti zklidnila. Příjmy meziročně klesly o 1,3 % (7,5 mld. Kč). Na poklesu se podílely zejména daně z výroby a dovozu, čisté sociální příspěvky a ostatní běžné transfery. Ve 3. čtvrtletí se obnovil ekonomický provoz, což nastartovalo opětovný růst přijatých daní z příjmů (ve 2. čtvrtletí o pětinu klesly).
Výdaje vládních institucí vzrostly proti 3. čtvrtletí 2019 o 8,6 % (49,9 mld. Kč). Rostly zejména vyplacené sociální dávky (z velké části kvůli starobním důchodům). V souvislosti s koronavirovou krizí zůstávaly mimořádně vysoké kapitálové transfery i dotace – sem spadají výdajové programy podpory podnikatelům. Investice vládních institucí zůstaly přibližně na úrovni 3. čtvrtletí 2019.
Hlavní podíl nákladů na řešení krize připadl na ústřední vládní instituce, což také ovlivnilo výrazné zhoršení jejich hospodaření. Zejména jim lze připsat nárůst vyplacených dotací, kapitálových transferů a také sociálních dávek. Jejich deficit činil 63,2 mld. Kč. Místním vládním institucím se naopak hospodaření zlepšilo a skončily v přebytku 14,0 mld. Kč (i díky velkému růstu příjmů z ostatních běžných transferů). Kladné bylo i saldo fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) – dosáhlo 7,1 mld. Kč.
Ve 3. čtvrtletí došlo k obnově většiny běžného ekonomického provozu. Hrubý domácí produkt tak oproti 2. čtvrtletí reálně vzrostl o 6,9 %. Ve srovnání se 3. čtvrtletím 2019 ale ztratil 5,0 %.
Nefinanční podniky
Nefinanční podniky příznivě ovlivnilo uvolnění restrikcí. Růst míry zisku na 45,2 % (nejvíce za poslední dva roky) ale souvisí zejména s odpuštěním sociálních příspěvků zaměstnavatelů u malých podniků a dotacemi. Hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků se totiž proti 3. kvartálu 2019 propadla o 21,5 mld. Kč a reálně klesla o 7,0 %. Přetrvávající nejistotu a problémy dokládá pokles míry investic na 26,7% (ve 2. čtvrtletí to bylo 28,7 % a ve 3. čtvrtletí 2019 ukazatel dosáhl 29,5 %).
Domácnosti
Celkové reálné příjmy na obyvatele vzrostly proti 2. čtvrtletí o 2,8 % a meziročně o 2,0 %. Uvolnění restrikcí a otevření prodejen a provozoven ve 3. čtvrtletí 2020 umožnilo domácnostem návrat ke standartnímu spotřebnímu chování. Reálná spotřeba na obyvatele tak v porovnání s 2. čtvrtletím vzrostla o 5,1 %. Oproti 3. kvartálu 2019 byla nižší o 2,7 %.
Míra úspor domácností zůstala na velmi vysoké úrovni (17,2 %, ve 3. čtvrtletí 2019 to bylo 12,1 %). Šlo ale o dozvuky nestandartní situace – domácnosti ve 2. čtvrtletí nemohly tolik utrácet, a proto jejich úspory skokově narostly. Nejistotu domácností spíše dokládá pokles míry investic na 8,4 % (ve 2. čtvrtletí to bylo 8,9 % a ve 3. čtvrtletí 2019 9,5 %).
