Marek Rojíček: Sčítání bude letos jednodušší

    O tom, jak digitalizace procesů a využívání administrativních dat šetří čas respondentů při sčítání lidu, domů a bytů i v dalších šetřeních prováděných ČSÚ, jsme hovořili s jeho předsedou Markem Rojíčkem.

    Co považujete za největší úspěch nebo událost spojenou s ČSÚ v roce 2020?

    Těch úspěchů bylo více. Z pohledu respondentů to bylo snížení čtvrtletního ekonomického výkaznictví podniků nebo výkaznictví v oblasti odpadového hospodářství, kde již do značné míry využíváme údaje z administrativního systému. Pro uživatele bylo jistě dobrou zprávou, že jsme začali zveřejňovat předběžný odhad HDP již 30 dní po skončení čtvrtletí. Naše zaměstnance s malými dětmi pak potěšila možnost využít nově otevřenou dětskou skupinu, kterou jsme zřídili v budově centrály v Praze na Skalce. Pro mě osobně bylo důležité, že se nám podařilo úspěšně provést celým legislativním procesem zákon o sčítání lidu. A také to, že se přes počáteční zpoždění u veřejných zakázek na informační systémy podařilo díky zvýšenému úsilí našich dodavatelů dokončit vše dostatečně včas, aby mohlo proběhnout zkušební sčítání.

    Jak se na činnosti ČSÚ a na výsledcích statistických šetření promítla pandemie covidu-19?

    Kompletní vyhodnocení přijatých opatření zabírá osmnáct stránek, nicméně podstatné bylo co nejrychlejší přesunutí maximálního počtu lidí na práci z domova tak, aby se snížilo riziko nakažení celých útvarů. To by mohlo ochromit naši činnost. Naštěstí se nám podařilo vyrovnat se s nastalou situací velmi dobře, a to i přes dílčí problémy s nedostatečným vybavením výpočetní technikou. Covid tak naši činnost nepoznamenal do té míry, aby to poznali uživatelé na kvalitě nebo rozsahu publikovaných údajů. Větší problém než u podnikových výkazů vyvstal u výběrových šetření v domácnostech, jejichž provádění je do velké míry závislé na osobním pohovoru s našimi tazateli. Ve druhém čtvrtletí jsme tak nemohli nabírat do výběrového vzorku dostatek nových respondentů. Během léta se nám tento deficit sice podařilo dohnat, ale na podzim v souvislosti se zhoršenou epidemickou situací nastal problém znovu.

    Jak konkrétně pomáhají data z ČSÚ při zvládání pandemie?

    Zdravotnická data jsou doménou Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který je přímo napojený na zdravotnická zařízení a je na tuto oblast odborně vybaven. Český statistický úřad ale například začal publikovat pravidelně každý týden předběžné údaje o počtu zemřelých, které se bohužel z důvodu zvýšené úmrtnosti staly velmi sledovanou statistikou. Na přelomu října a listopadu umíral dvojnásobný počet lidí, než byl průměr minulých let. Velmi sledovaná jsou také měsíční data o ekonomickém výkonu odvětví a čtvrtletní makroekonomické údaje, na jejichž základě mimo jiné odhaduje Ministerstvo financí vývoj státního rozpočtu.

    Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

    Je absolventem Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. V ČSÚ působí od roku 2002, předsedou je od března 2018. Profesně se zabývá oblastí národních účtů, podílel se na implementaci evropských standardů národního účetnictví. Ve vědecké činnosti se orientuje na zkoumání role ekonomických struktur v procesu přechodu od nákladové ke kvalitativně zaměřené konkurenční výhodě a na analýzu makroekonomických a strukturálních dopadů globalizace ekonomických toků.

    Co vše bude jinak i po návratu do běžného stavu? Plyne ze současné situace nějaké ponaučení?

    Určitě využijeme zkušenosti s komunikací na dálku, budeme více než v minulosti využívat práci z domova a chceme dále pokročit ve zjednodušování a digitalizaci interních procesů, které jsou mnohdy zbytečně složité. Při obměně výpočetní techniky do budoucna budeme pořizovat převážně přenosné počítače, budeme také posilovat datové linky mezi ústředím a regiony, postupně vybavíme ústředí i krajské správy videokonferenční technikou. Po odeznění současné pandemie se zcela jistě ve virtuální podobě bude odehrávat rovněž řada mezinárodních pracovních jednání.

    Máte informace o tom, jak situaci zvládly statistické úřady ostatních evropských zemí? Jak jsme na tom v mezinárodním srovnání?

    Všechny statistické úřady řešily velmi podobné problémy a většina obstála stejně jako náš úřad velmi dobře. Řada úřadů využila tuto mimořádnou situaci k hledání alternativních zdrojů dat, například německý statistický úřad začal od telekomunikačních operátorů nakupovat data o pohybu obyvatel. Je to však v současnosti velmi drahé, proto se na evropské úrovni hledá cesta, jak data tohoto typu do budoucna získávat za podstatně výhodnějších podmínek. V některých zemích publikují statistické úřady i zdravotnické statistiky, což znamenalo velký nápor na jejich kapacity. Z podnětu německého předsednictví EU se podařilo dát dohromady a na stránkách Eurostatu publikovat přehled nejdůležitějších ekonomických a sociálních indikátorů, které jsou tak k dispozici na jednom místě za všechny země Unie.

    Nejvýznamnější statistickou událostí roku 2021 bude bezpochyby sčítání lidu. Je skutečně v dnešní době nutné sčítání lidu provádět a má vůbec smysl?

    Zdánlivě to vypadá, že stát má ve svých registrech a databázích dostatek údajů o občanech, a není tedy nutné po nich chtít vyplnit další dotazník. Částečně je to pravda, ale moderní sčítání lidu tento fakt reflektuje. Využívá vše, co je k dispozici v dostatečné kvalitě a úplnosti, a ve formulářích se ptáme jen na otázky, které nelze z administrativních zdrojů získat a použít. Údaje ze statistických formulářů se pak propojí s údaji z registrů, samozřejmě za přísných bezpečnostních podmínek. Jakmile dojde k propojení a k vyloučení duplicitních údajů, osobní identifikátory vymažeme.

    Sčítání má smysl i v dnešní moderní době, protože dokáže dát jedinečný detailní snímek společnosti v daném okamžiku, ve velmi podrobném územním členění. Díky možnosti kombinovat všechny ukazatele mezi sebou dostaneme jedinečné statistické výstupy, které z jiných zdrojů nezískáme. Můžeme se dívat na ekonomickou aktivitu, standard bydlení, složení domácností, třídit údaje podle věkových skupin, vzdělání, pohlaví, zjistit, jak daleko a jakými dopravními prostředky lidé cestují do zaměstnání, a zpracovávat celou řadu dalších výstupů. Údaje ze sčítání rovněž slouží jako základní struktura pro všechna výběrová šetření v domácnostech, která provádíme my nebo jiné instituce.

    Čím se letošní sčítání bude lišit od těch předchozích?

    Především důrazem na online formu sečtení, což bude pro většinu občanů pohodlnější a také flexibilnější – nemusejí řešit, kde získat nebo odevzdat papírový dotazník. Dále pak nižším počtem otázek, kterých je oproti minulému sčítání asi polovina. Myslím, že by mohla zaujmout i naše komunikační kampaň, která by měla mít trochu odlehčený styl a hravou grafiku. Na rozdíl od minulosti spoléháme méně na tradiční média a více na internet a sociální sítě. Získali jsme také některé známé osobnosti, které nám pomohou oslovit své příznivce i širší veřejnost.

    Před vlastním sčítáním musel být přijat samostatný zákon o sčítání. Jak složité bylo ho prosadit?

    Zákon měl oproti plánu několik měsíců zpoždění, ale naštěstí jsme v harmonogramu měli dostatečnou rezervu. Bohužel, délku legislativního procesu ovlivnila pandemie covidu-19. Ta na dlouhou dobu zablokovala Poslaneckou sněmovnu, která se zabývala téměř výhradně zákony souvisejícími s důsledky pandemie.

    Aktivní komunikací od začátku legislativního procesu, který trval zhruba dva roky, se nám podařilo debatu udržet na věcné úrovni a jediná změna, kterou zákonodárci do našeho návrhu vložili, je zahrnutí otázky na náboženskou víru. Ta v minulosti byla součástí sčítání, my jsme z řady důvodů navrhovali ji vypustit, ale zákonodárci měli jiný názor a bude tedy součástí i nadcházejícího sčítání.

    Kde vidíte nejkritičtější místo sčítání? Kam je podle vás třeba napřít největší pozornost, aby sčítání proběhlo v pořádku a přineslo požadované výsledky?

    Popravdě, sčítání lidu, domů a bytů je tak složitý projekt, že kritických míst je celá řada. My budeme mít samozřejmě k dispozici různé krizové scénáře, abychom byli schopni případné obtíže rychle řešit. Pro úspěch celého sčítání je klíčová důvěra občanů a jejich vůle věnovat chvilku svého času projektu, který ve svém výsledku pomůže celé společnosti. Kromě toho, že je to jejich zákonná povinnost, je to i v jejich vlastním zájmu – pomohou tím třeba vedení měst a obcí, kde bydlí, lépe plánovat občanskou vybavenost, školy, školky či zařízení sociální péče. Velkou pozornost proto věnujeme komunikaci celého projektu vůči občanům.

    Troufnete si odhadnout, kolik lidí vyplní online sčítací formuláře?

    Odhady podpořené průzkumy hovoří zhruba o 60 % občanů, kteří se chtějí sečíst online. Tyto údaje však neodrážejí komunikační kampaň, jejíž hlavní část bude teprve probíhat. Proto doufám, že podíl online vyplněných formulářů bude ještě vyšší.

    Celospolečenským tématem je již řadu let otázka ochrany osobních údajů a zabezpečení dat. Jak je zajištěna bezpečnost a ochrana dat při sčítání?

    Projekt tohoto typu musí být z podstaty založen na přísné ochraně a zabezpečení dat, jinak by ani nemohl být schválen a realizován. Jak všichni víme, legislativa týkající se kybernetické bezpečnosti a ochrany osobních údajů je velmi přísná. Přístup k datům bude mít vždy jen velmi omezený okruh osob na nezbytně nutnou dobu a vše bude pečlivě monitorováno. Navíc, jak už jsem zmínil, po propojení dat a odstranění duplicit budou smazány osobní identifikátory. Publikována budou vždy jen data, která neumožní identifikaci jednotlivých osob nebo domácností.

    Jak se vy osobně ve vaší domácnosti sečtete? Využijete online způsob?

    Samozřejmě, a nejen proto, abych šel příkladem, ale protože to bude skutečně pohodlnější. Navíc tento způsob umožňuje snadno sečíst také další osoby ve vaší domácnosti i mimo ni. Například rodiče či prarodiče, kteří nemusejí být zběhlí ve využívání internetu.

    Sčítání bude sice hlavním, nikoliv však jediným úkolem v tomto roce. Jaké jsou záměry a úkoly ČSÚ pro rok 2021?

    I mimo sčítání nás čeká spousta práce, hodně se zaměříme na modernizaci našich informačních technologií. V loňském roce jsme vybudovali úplně nové výpočetní středisko a v letošním roce na to navážeme instalací aplikačních serverů. Chceme přesouvat data z krajských poboček do nového datového centra v ústředí, což bude vyžadovat posilování datových linek mezi kraji a ústředím. V souvislosti s plošným nasazením prostředí Microsoft 365 budeme pokračovat s pořizováním videokonferenční techniky tak, abychom byli dostatečně vybaveni pro dálkovou komunikaci mezi všemi pracovišti ČSÚ. Začínáme také rozjíždět aktivity spojené s modernizací našeho statistického informačního systému, jehož poslední část byla uvedena do provozu v roce 2014 a některé části je již nutné postupně inovovat. Budeme pokračovat v zavádění systému řízení kvality, který nám pomůže například v optimalizaci vnitřních procesů, v personální práci nebo zlepšení interní komunikace.

    ČSÚ pokročil v minulém roce v implementaci tzv. scanner dat, která zkvalitňují některé statistické výstupy. Plánujete jejich užití ještě ve větší míře?

    V současné době máme k dispozici data z pokladních systémů všech velkých řetězců s převažujícím prodejem potravin. Nyní se zaměřujeme na řetězce drogerií a lékáren. Do budoucna bychom rádi získali rovněž údaje z hobby marketů, prodejen elektroniky nebo oblečení. To však bude vyžadovat nejen dostatečné kapacity na zpracování těchto dat, ale také na metodickou práci v oblasti cenových statistik. Je to nicméně správná cesta, ukázalo se to i teď v období koronavirové pandemie, kdy byla řada obchodů zavřených a data z řetězců spolu s údaji z e-shopů nám pomohla dát dohromady index spotřebitelských cen.

    Dočkáme se i v roce 2021 dalšího snížení administrativní zátěže respondentů?

    S tím úzce souvisí projekt modernizace podnikových statistik, který je prioritním úkolem našeho úřadu pro letošní rok. Zahrnuje mimo jiné zapracování administrativních dat do statistik zemědělství, energetiky nebo do strukturálních podnikových statistik. V roce 2021 také začneme pracovat na projektu převzetí Informačního systému o průměrném výdělku od Ministerstva práce a sociálních věcí, který je napojený přímo na mzdové informační systémy v podnicích. Touto cestou se chceme inspirovat do budoucna i v dalších oblastech. Perspektivu to má určitě v oblasti účetních a dalších ekonomických dat. To všechno ve výsledku znamená, že budeme oslovovat méně podniků a budeme po nich chtít vyplnit méně položek do našich statistických hlášení. Využití údajů z registrů nás do budoucna čeká také v oblasti demografických statistik, kde se napojíme na Registr obyvatel a budeme odtud čerpat údaje například o počtu narozených či zemřelých. Tyto údaje nám pak nebudou muset reportovat matriky. Využijeme k tomu nově vzniklý Cenzový informační systém, který byl vytvořen v rámci projektu Sčítání lidu, domů a bytů 2021.