Výzkumnice jsou v menšině

V roce 2019 působilo v Česku téměř 64 tisíc výzkumných pracovníků, přibližně o 20 tisíc více než v roce 2010. S nárůstem celkového počtu výzkumných pracovníků se zvyšuje i jejich podíl na zaměstnanosti. Do roku 2012 tvořili výzkumníci méně než 1 % zaměstnané populace, v roce 2019 to bylo již 1,2 % z celkového počtu osob zaměstnaných na našem území.

Žen výzkumnic pracovalo v roce 2019 v Česku 17,3 tisíce, přibližně o 5 tisíc více než v roce 2010. I přes rostoucí počet se nenavyšuje podíl žen mezi výzkumnými pracovníky u nás. Trvale zůstává nižší než 30 %, v roce 2019 dosáhl jen 27 %. V ukazateli přepočtených osob je podíl žen dokonce ještě nižší, a to pouze 24 %. Zastoupení žen ve výzkumu je v Česku jedním z nejnižších z celé Evropské unie. Dlouhodobě méně než 30 % žen najdeme mezi výzkumníky ve státech EU ještě v Německu, Francii a Nizozemsku. Naopak v Lotyšsku jako jediném státě EU přesahuje podíl žen 50 % ze všech výzkumníků, v Litvě, která zaujímá druhé pořadí, je jejich podíl těsně pod 50 %.

Výzkumníci podle sektorů

Nejvíce výzkumníků nalezneme na vysokých školách. Je ovšem třeba podotknout, že akademičtí pracovníci na vysokých školách mají ve své pracovní náplni taktéž výuku. Výzkumníků na vysokých školách bylo v roce 2019 celkem 26,8 tisíce. Přepočet na plný úvazek trávený čistě VaV činností vychází na 12,6 tisíce osob, z čehož vyplývá, že výzkumník na VŠ se průměrně VaV činností zabývá méně než polovinu své pracovní doby. Na nižší hodnotě přepočteného počtu se podepisuje též fakt, že na vysokých školách pracuje mnoho zaměstnanců na kratší úvazek.

V podnicích bylo v roce 2019 nepatrně méně výzkumníků než na vysokých školách, jednalo se o 25,9 tisíce osob. Po přepočtu na plný úvazek to však bylo 21,7 tisíce výzkumníků, což je výrazně více než na VŠ. Výzkumníci v podnicích se tudíž ve své pracovní době téměř výhradně zabývají VaV činností.

Obdobnou situaci jako v podnicích shledáváme i ve vládním sektoru, do něhož spadají především ústavy Akademie věd ČR a ostatní veřejné výzkumné instituce. Ve vládním sektoru v roce 2019 pracovalo 10,8 tisíce výzkumníků. Podíl přepočtených osob byl více než 70 %, celkem to bylo 8 tisíc.

V roce 2019 bylo v Česku nově zaměstnáno celkem 7,4 tisíce výzkumníků, což tvořilo 12 % ze všech výzkumných pracovníků. Srovnatelné podíly nově zaměstnaných nalezneme ve všech sektorech, kde se provádí VaV. V podnicích bylo mezi výzkumníky 12 % nově zaměstnaných, ve vládním sektoru taktéž 12 % a ve vysokoškolském 11 %. Přibližně třetinu z nově zaměstnaných tvořily ženy. Celkem se jednalo o 2,4 tisíce výzkumnic. Mezi nově zaměstnanými výzkumníky převažovaly mladé osoby. Ve věku do 35 let bylo 4,5 tisíce osob, což tvořilo 62 % z nově zaměstnaných výzkumníků.

V průmyslu a IT je žen ještě méně

V podnikatelském sektoru pracovalo v roce 2019 v Česku 25,9 tisíce výzkumníků, z nichž 45 % připadalo na zpracovatelský průmysl. Z jednotlivých průmyslových odvětví nalezneme nejvíce výzkumníků v automobilovém, elektrotechnickém, strojírenském a elektronickém průmyslu. Vyjma průmyslu jsou u nás výrazněji zastoupeni výzkumníci také v informačních a komunikačních činnostech (24 % výzkumníků podnikatelského sektoru) a v odvětví výzkum a vývoj (14 %). Pro podnikatelský sektor v Česku je charakteristické velmi nízké zastoupení žen, které souvisí s tím, že podnikový VaV se u nás provádí především v odvětvích, která jsou doménou mužů. Celkem bylo v roce 2019 mezi výzkumníky v podnicích zaměstnáno 3,4 tisíce žen (pouhých 13 % z celkového počtu výzkumníků v podnicích). V odvětví automobilového průmyslu bylo na pozici výzkumného pracovníka žen jen 8 %, ve strojírenství dokonce pouhá 4 %. V odvětví ICT je výzkumnic desetina. Větší zastoupení žen nalezneme v odvětví výzkum a vývoj, v němž mají výzkumnice 22% podíl.

Cizí výzkumníci hlavně ze Slovenska

Z 10,8 tisíce výzkumníků vládního sektoru v roce 2019 jich 61 % pracovalo v Akademii věd ČR. V ústavech AV ČR se v největší míře bádá v přírodních vědách. Na tuto oblast připadá 57 % výzkumníků vládního sektoru. Vládní sektor v Česku má ze všech tří hlavních sektorů nejvyšší zastoupení žen, v roce 2019 to bylo 40 %. Nižší je zastoupení v přírodních vědách, kde je mezi výzkumníky cca třetina žen, naopak v lékařských vědách tvoří ženy nadpoloviční většinu.

V roce 2019 pracovalo ve vládním sektoru 1,8 tisíce zahraničních výzkumníků (17 % výzkumníků vládního sektoru). Ze Slovenska bylo 548 osob, které tvořily 30 % zahraničních výzkumníků. Více než 100 zahraničních výzkumníků jsme registrovali již jen z Ukrajiny (116) a z Indie (107).

Výzkumníci ve vysokoškolském sektoru, kterých bylo v roce 2019 celkem 26,8 tisíce, se z 90 % nacházejí na veřejných a státních vysokých školách, 8 % jich nalezneme ve fakultních nemocnicích a pouhá 2 % na soukromých vysokých školách. Nejvíce výzkumníků na VŠ bádá v technických vědách (26 % výzkumníků VŠ sektoru), za kterými nepatrně zaostávají lékařské (22 %) a přírodní vědy (21 %). Podíl žen mezi výzkumníky na vysokých školách se dlouhodobě pohybuje okolo 35 %. Nejméně jsou ženy zastoupeny v technických (22 %) a přírodních vědách (29 %). V každé ze zbylých čtyř vědních oblastí (lékařské, zemědělské, sociální, humanitní) je podíl žen více než 40 %.

Cizí státní občanství má 11 % výzkumníků vysokoškolského sektoru, tedy 2,9 tisíce. Jednoznačně nejvíce jich bylo ze Slovenska. V roce 2019 se jednalo o 1 246 osob (42 % zahraničních výzkumníků VŠ sektoru). S velkým odstupem byl druhý největší počet zahraničních výzkumníků překvapivě z Indie (146). Více než 100 zahraničních výzkumníků jsme zaznamenali ještě z Ukrajiny, Ruska, Itálie a Německa.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.