Hrubý domácí produkt oproti 3. čtvrtletí vzrostl o 0,6 % a ve srovnání se 4. čtvrtletím 2019 byl nižší o 4,7 %. V roce 2020 HDP celkově klesl o 5,6 %.
Poptávka
Ačkoli se ve 4. čtvrtletí opakovalo zavedení restrikcí jako v jarním období, obdobný propad HDP jako ve 2. čtvrtletí se neopakoval. Důvodem byl zejména příznivý vliv zahraniční poptávky. Nové restrikce totiž většinou nepostihovaly vývozce zboží, kteří mohli pokračovat ve snaze o kompenzaci ztrát z 1. pololetí. Export tak reálně meziročně vzrostl o 4,7 %, což přispělo k rekordnímu zlepšení bilance zahraničního obchodu na 145,5 mld. korun. Zlepšení ale potkalo výhradně vývoz zboží.
Domácí poptávka se naopak dál propadala. Spotřeba domácností klesla ve srovnání se 4. čtvrtletím 2019 o 8,3 %. Vzhledem k povaze restrikcí nadále trval výpadek u spotřeby služeb i zboží střednědobé a dlouhodobé spotřeby. Spotřeba vládních institucí naopak vzrostla o 4,9 %.
Také propad investiční aktivity trval. Meziroční pokles se ve 4. čtvrtletí prohloubil na 12,3 % a ve srovnání se 3. čtvrtletím investice dál klesly o 0,3 %. Své kapitálové výdaje omezovaly podniky i domácnosti, jak lze odvodit z velkého propadu investic do dopravních prostředků a strojů, ale také do obydlí.
Nabídka
Hrubá přidaná hodnota oproti 3. čtvrtletí vzrostla o 0,5 %. Ve srovnání se 4. čtvrtletím 2019 se snížila o 4,7 %.
Ve směru meziročního propadu nejvíce působila odvětví služeb – zejména skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-14,7 %), na které přímo mířila nově vyhlášená omezení. Propadaly se také tržní služby, které postihlo všeobecné zpomalení ekonomiky, například profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti (-12,8 %). Propad v průmyslu se naopak zmírnil na -1,4 %. Příznivě se vyvíjely informační a komunikační činnosti (+1,5 %), odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče (+1,8 %) a zemědělství (+5,0 %).
Objem mzdových nákladů oproti loňskému 4. čtvrtletí vzrostl o 2,3 %. Celková zaměstnanost se snížila oproti 3. čtvrtletí o 0,5 % a meziročně se propadla o 1,9 %. Pokles zaměstnanosti vykázal zejména průmysl a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Opačně se situace vyvíjela ve stavebnictví a informačních a komunikačních činnostech.
Rok 2020
Loňský propad HDP o 5,6 % byl ovlivněn především propadem spotřeby domácností a investičních výdajů. Negativní vývoj zahraniční poptávky se projevil i na celoročním výsledku. Propad HDP loni tlumila jen spotřeba vládních institucí.
Hrubá přidaná hodnota loni klesla o 5,5 % a propad byl rozložen do celého národního hospodářství. Nejvíce k propadu HPH přispěl průmysl a skupina odvětví obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Příznivě se loni vyvíjely informační a komunikační činnosti a rovněž skupina odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče.
Mezinárodní vývoj
Podle dostupných dat v EU ve srovnání se 3. čtvrtletím HDP klesl o 0,4 %. Meziroční pokles se prohloubil na 4,8 %. Nejsilnější přírůstek proti 3. čtvrtletí vykázalo Rumunsko (5,3 %). Z našich nejbližších sousedů a ekonomických partnerů mírně rostla německá (0,3 %) a slovenská (0,2 %) ekonomika. Silný mezičtvrtletní propad se naopak odehrál v Rakousku (-4,3 %) a proti 3. čtvrtletí klesl HDP také v Polsku (-0,7 %). Naprostá většina ekonomik nadále setrvávala v meziročním poklesu. Dostupná data ukazují, že výjimkou bylo jen Lucembursko (+1,4 %).
