Také papoušci rozumějí pravděpodobnosti

Novozélandští papoušci druhu nestor kea pochopili mnohem více než jen to, že výsledná barva žetonu vytaženého z průhledné dózy souvisí s poměrem žetonů v dóze.

Výzkumu inteligence a sociálních vazeb u ptáků nebyla doposud věnována taková pozornost jako u savců a zejména primátů. A tak výsledky studií z konce dvacátého století mnohé vědce překvapily. Ukázalo se totiž, že například afričtí papoušci šedí nejen rozpoznávají barvy, ale také umějí počítat, a dokonce altruisticky pomáhají ostatním plnit úkoly. V Austrálii a Oceánii jsou tamní papoušci kakadu schopni sledovat stopy předmětu, přestože jim zmizí z dohledu, a vymýšlejí si vlastní taneční pohyby. Nyní biologové studovali novozélandské papoušky nestor kea a výsledky zveřejnili v časopisu Nature.

Nejdříve je naučili, že černá barva je spojená s odměnou, ale oranžová nikoliv. Poté dali do průhledných dóz celkově stejný počet žetonů, ale tak, že jedna obsahovala zcela zřetelně většinu žetonů černých a druhá naopak většinu oranžových. Cílem vědců bylo otestovat, zda papoušci dokážou na základě pozorování různých poměrů černých a oranžových žetonů v dóze porozumět tomu, u které dózy je větší pravděpodobnost vytažení černého žetonu.

Následně z každé dózy vytáhli jeden žeton a schovali jej do ruky tak, aby papoušek neviděl, jakou má vytažený žeton barvu. Poté si pokusní nestoři kea mohli vybrat, zda dostanou žeton z pravé, nebo z levé ruky. Papoušci si významně častěji volili tu ruku, v níž byl žeton vytažený z dózy s převahou černých.

Dalším experimentem si vědci potvrdili, že nestoři kea opravdu sledují poměrové zastoupení. Použili k tomu dózu obsahující celkově mnohem menší počet žetonů, mezi nimiž ale stále převažovaly ty v černé barvě. Papoušci pak dávali přednost žetonům vytaženým z této dózy, i když absolutní počet černých žetonů v ní byl menší než v druhé dóze.

Schopnost novozélandských papoušků nestor kea předpovídat budoucí jevy na základě pozorování otestovali biologové také pomocí přepážky, která v jednotlivých dózách znemožňovala přístup ke spodní polovině obsahu. Papoušci rychle odhalili její vliv a začali preferovat dózu, která měla větší poměr černých žetonů v horní části. Na závěr nechali vědci papoušky vybrat si, kdo bude kostičky vytahovat, s tím, že jeden z asistentů vytahoval černé žetony s větší pravděpodobností, než jaká odpovídala jejich zastoupení v dóze. Druhý asistent naopak častěji vytahoval oranžové žetony. Papoušci rychle odhalili toto zkreslení a v dalších pokusech preferovali, aby pro ně žetony vytahoval člověk, který preferoval černou barvu.

Ve volné přírodě žijí nestoři kea dnes již jen na jediném místě v horách novozélandského Jižního ostrova. Podle kvalifikovaných odhadů jich přežívá jen posledních jeden až pět tisíc jedinců, a zda se je podaří zachránit, není jisté. Nový Zéland se rozhodl, že do roku 2050 chce eliminovat všechny druhy invazivních predátorů, což by mohlo papouškům výrazně pomoci.

Více zde.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.