Růst spotřebitelských cen v EU prudce zpomalil

Harmonizovaný index spotřebitelských cen v Evropské unii loni vzrostl o 0,7 %. To je nejméně od roku 2016, kdy vrcholilo tříleté období hlubokého poklesu cen ropy. Prudké zpomalení tempa v loňském roce (meziročně o 0,7 procentního bodu) lze podobně jako tehdy přičíst propadu cen dopravy (–2,2 %). Ten byl způsoben silným poklesem cen ropy v průběhu března, což pak ovlivnilo meziroční srovnání po zbytek roku. Výrazně se také zredukovalo tempo růstu cen bydlení a energií (–0,1 %), ustal zejména vysoký nárůst cen elektřiny, který tento oddíl ovlivňoval v roce 2019. Naproti tomu posílil poměrně výrazný růst cen potravin a nealkoholických nápojů (2,5 %) a také alkoholických nápojů a tabáku (3,9 %).

Česko výjimkou v rámci EU

Globální působení vývoje cen ropy znamenalo zpomalení tempa růstu spotřebitelských cen v naprosté většině zemí EU. Výjimkami byly jen Polsko (zrychlení o 1,6 p. b.), Česko (+0,7 p. b.) a Maďarsko (zde se tempo nezměnilo). Tyto tři země měly společný velmi silný růst cen alkoholu a tabáku, v Česku a Maďarsku rovněž prudce posílil růst cen potravin. V Polsku akceleroval přírůstek cen bydlení a energií a také ostatního zboží a služeb, a to zejména sociálních služeb (o více než desetinu zdražily služby péče o děti i další poradenství). Nejvíce se cenový růst propadl v Estonsku (–2,9 p. b.), Lotyšsku (–2,6 p. b.) a ve Slovinsku (–2,0 p. b.). Všechny tři ovlivnila kombinace propadu cen bydlení a energií a dopravy.

V celkovém porovnání cenového růstu v EU všem ostatním zemím s viditelným odstupem „ujely“ Polsko (3,7 %), Maďarsko (3,4 %) a Česko (3,3 %). Výrazně nadprůměrný přírůstek přes zpomalení vykázaly také Rumunsko (2,3 %) a Slovensko (2,0 %). V deseti zemích EU se ceny nezvýšily. Nejhlubší pokles zaznamenaly Řecko (–1,3 %), Kypr (–1,1 %) a  Estonsko (–0,6 %). Ve většině zemí EU (celkem v 18) byl přírůstek spotřebitelských cen pod 1 %.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.