V roce 2019 jedna domácnost zaplatila za potraviny a nealkoholické nápoje průměrně téměř 2 500 korun na osobu měsíčně, tedy pětinu spotřebních výdajů. Největší částku v kategorii potravin vydáváme za maso.
Představu o tom, kolik domácnosti v České republice průměrně ročně vydávají za potraviny, si můžeme velmi věrohodně učinit z výsledků pravidelného šetření Statistika rodinných účtů (SRÚ), které nám zároveň poskytuje informace o struktuře spotřeby v jednotlivých typech domácností. Analyzovat lze i vliv různých tržních faktorů na výdaje a spotřební zvyklosti domácností. Jedná se o jedinečné informace, které z jiných zdrojů není možné získat.
Šetření SRÚ zaměřené na hospodaření soukromých domácností prostřednictvím jimi poskytovaných údajů má v České republice dlouholetou tradici. První takové šetření proběhlo již v roce 1920. Systematicky a nepřetržitě probíhá SRÚ od roku 1957, přičemž až do roku 2016 to bylo na základě kvótního výběru domácností. Před pěti lety došlo k reformě celého systému SRÚ a nyní jsou oslovovány domácnosti, které byly předtím náhodně vybrány a vyšetřeny v rámci šetření Životní podmínky domácností.
Výběr zahrnuje každoročně více než 3 000 domácností, které mají přidělená referenční období rovnoměrně rozložená do celého roku tak, aby byla co nejlépe podchycena sezónnost. Údaje o výdajích všech členů a o jednotlivých nákupech (v současné době vesměs ve formě účtenek) domácnost shromažďuje po dobu dvakrát čtyř po sobě jdoucích kalendářních týdnů.
Podíl výdajů za potraviny klesal
Výsledky za posledních dvacet let jednoznačně dokazují, že potraviny a nealkoholické nápoje tvoří spolu s výdaji za bydlení, vodu, energie a paliva největší díl všech vydání českých domácností. Na přelomu tisíciletí ještě potraviny dominovaly a jejich odstup před bydlením byl více než pětiprocentní, přibližně mezi lety 2005–2008 se však výdaje v obou kategoriích vyrovnaly a v posledních dvanácti letech převažující tíhu nákladů převzalo bydlení a s ním související výdaje. Uvedený přelom odpovídá době, kdy vzrostly ceny nájemného a energií. V roce 2019 již tyto položky tvořily v celkových výdajích 23,6 %, přičemž podíl výdajů za potraviny se stále drží u hranice 20 %. V roce 2019 to bylo 19,2 %, na přelomu milénia 23,2 %. Pro ucelený obrázek: v roce 1989 představoval podíl výdajů za potraviny a nealkoholické nápoje dokonce více než 25 %.
V korunovém vyjádření stouply průměrné spotřební výdaje domácností během uplynulých dvaceti let více než dvojnásobně, konkrétně z 6 tisíc Kč na téměř 13 tisíc Kč na osobu a měsíc. Průměrná měsíční vydání za potraviny a nealkoholické nápoje v roce 2019 činila 2 454 Kč na osobu. Byť změny ve výši vydání nelze jednoduše porovnávat, stojí za zmínku, že v roce 1999 jsme za potraviny a nealkoholické nápoje měsíčně zaplatili 1 387 Kč.
Podíl na celkových výdajích domácností (%)
Spotřební výdaje (měsíční průměry na osobu v Kč)
Nejvíce utratíme za maso
A jaké potraviny se na výdajích domácností nejvíce podílejí? Podle výsledků šetření SRÚ za rok 2019 domácnosti v České republice nejvíce zaplatily za maso. Konkrétně to v průměru bylo 524 Kč měsíčně na osobu (v ročním vyjádření to znamená více než 6 000 Kč). Za vepřové maso domácnosti ročně vydaly 1 171 Kč na osobu, za drůbež 1 044 Kč, hovězí a telecí vyšlo na 437 Kč. Za ryby a mořské plody vydaly domácnosti ve srovnání s masem zhruba desetinu. Druhým největším výdajem mezi potravinami jsou pekárenské výrobky a obiloviny, za něž zaplatily domácnosti měsíčně více než 400 Kč. Hlavními položkami byly chléb a pečivo. Rovněž mírně přes 400 Kč měsíčně vynaložily české domácnosti v roce 2019 za mléko, sýry a vejce. Téměř polovinu z této částky spotřebovaly nákupy sýrů a tvarohů.
Za zeleninu a brambory sáhly domácnosti do peněženek průměrně pro 237 Kč měsíčně, o něco menší částku (179 Kč) vynaložily za ovoce.
Zmínit lze i nealkoholické nápoje, které průměrně českou domácnost v roce 2019 přišly na 212 Kč měsíčně. O málo vyšší částka připadla na minerální vody, nealko nápoje a šťávy, necelých 90 Kč jsme zaplatili za kávu, čaj a kakao.
Rovněž je třeba připomenout, že všechny uvedené částky hovoří o výdajích, které domácnosti provedly v obchodech, prodejnách, na trzích či za nákupy od jiných domácností. Jídlo zakoupené v restauracích, kavárnách, občerstveních, stáncích, fastfoodech a také útraty v jídelnách závodního nebo školního stravování v těchto hodnotách zahrnuty nejsou. Pro doplnění ale lze i tuto položku uvést: za stravovací služby české domácnosti v roce 2019 utratily v průměru 763 Kč měsíčně.
Podíl jednotlivých druhů potravin na celkové spotřebě potravin (%, 2019)
Co ukáže covidový rok?
Možná ještě zajímavější údaje než za rok 2019 přinesou konečné výsledky šetření Statistika rodinných účtů za rok 2020. Bylo to období významně poznamenané pandemií koronaviru, která vnesla zásadní změny do mnoha oblastí lidské činnosti. Vzhledem k výraznému omezení pohybu a sociálních kontaktů ovlivnila i spotřební zvyklosti domácností, tedy také výdaje za potraviny a nápoje.
V tuto chvíli je zřejmé, že celkové spotřební výdaje domácností loni výrazně klesly. Všichni měli menší možnost utrácet – více se zdržovali doma, necestovali, jezdili méně na dovolené, nechodili příliš za kulturou.
V důsledku toho došlo ve struktuře spotřebních vydání domácností k významným přesunům.
Podle předběžných odhadů za první tři čtvrtletí stoupl podíl výdajů za potraviny a nealkoholické nápoje na celkových spotřebních výdajích průměrně o 2 procentní body. Stejně tak se ve struktuře spotřeby odrazí vzestup výdajů za alkohol a tabák z obchodů, jelikož po většinu roku nebyla možnost chodit do restaurací a jiných zařízení mimo domovy.
Na opačné straně strmý pád zaznamenají výdaje za stravování a ubytování. Lidé méně využívali restaurace, kantýny, část roku byla k dispozici pouze možnost dovozu jídla domů nebo výdejních okének.
Konečné výsledky šetření Statistika rodinných účtů za rok 2020 budou k dispozici ve druhé polovině tohoto roku.
Co jsou spotřební výdaje
Spotřební výdaje jsou přesně vymezeny podle mezinárodní metodiky (klasifikace individuální spotřeby podle účelu – COICOP) a patří mezi ně výdaje za zboží krátkodobé a dlouhodobé spotřeby a za služby.
Spotřební výdaje domácností však nepředstavují veškeré peněžní výdaje domácností. Nezařazují se do nich zejména investice, např. na pořízení nebo rekonstrukci bydlení, dále výdaje spojené s péčí o užitkovou zahradu a hospodářská zvířata apod.
Rozdíly ve struktuře mezi výdaji domácností ze Statistiky rodinných účtů a výdaji na konečnou spotřebu domácností z národních účtů (viz článek na str. 20) vycházejí z rozdílných metodik obou přístupů. Zatímco statistika rodinných účtů publikuje pouze peněžní spotřební výdaje domácností, systém národních účtů obsahuje v konečných výdajích na spotřebu domácností také naturální spotřebu, imputované nájemné, dopočty za nelegální ekonomiku apod.
Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.
