Minisčítání – zpestření výuky i zdroj zajímavých dat – 3. část

Pokračujeme v publikaci výsledků zábavně-vzdělávací akce Českého statistického úřadu pro děti nazvané Minisčítání. I když data získaná z tohoto šetření nejsou reprezentativní za všechny školy v České republice, výsledky poskytují velmi zajímavý vhled do myšlení a chování významné části dětské populace.

Celkem se Minisčítání v roce 2020 zúčastnilo 1 593 tříd z 298 škol a dotazníky vyplnilo 18 833 respondentů.

Děti nejvíc důvěřují rodičům

Jako odpověď na otázku „Za kým jdeš, pokud máš problém?“ uvedly téměř dvě třetiny žáků, že se s problémy svěřují rodičům. Zajímavé je, že tak činí častěji chlapci než děvčata, která více než chlapci vyhledávají pomoc u kamarádek. Ochota svěřovat se rodičům znatelně klesá rovněž s věkem: starší děti se více svěřují kamarádům, ale také si častěji nechávají starosti jen pro sebe. Zatímco desetiletých se rodičům svěřuje více než 80 %, ve věku 15 let už to není ani polovina dětí. Žádnou důvěryhodnou osobu, kterou by vyhledávaly v případě problémů, nemají 4 % desetiletých, ale už 17 % patnáctiletých. Možná překvapivé je zjištění, že jen mizivé procento žáků se v případě problémů obrátí na učitele.

Informace o sexu hledají děti na internetu

Hlavním zdrojem informací o sexu je pro děti internet (24 %), který má převahu zejména u starších dětí a u chlapců. Pětina ze všech respondentů (21 %) uvedla, že nemá žádný zdroj informací o sexu, a ve skupině desetiletých tuto možnost zvolila dokonce více než třetina dětí (35 %). Rodiče jsou celkově jako zdroj informací pro školní děti až na třetím místě: nejčastěji je uvádějí pouze dívky a v případě desetiletých jsou druzí v pořadí za žádným zdrojem informací. S přibývajícím věkem dětí role rodičů výrazně klesá.

Z vyučování získává informace o sexu jen 6 % dětí, význam školy je tedy v této oblasti velmi slabý. Téměř zanedbatelný je vliv naučných knih a časopisů, z nichž čerpaly své znalosti mnohé generace před rozšířením internetu. Zajímavé je, že ani sourozenci se v pomoci při odkrývání sexuálních tajemství příliš neuplatňují.

Rodičovský ideál s věkem ztrácí na přitažlivosti

Rodiče má jako vzor více než třetina žáků, častěji jsou to dívky než chlapci a také mladší děti. Zatímco pro desetileté je rodič vzorem v 52 % případů, pro patnáctileté už jen ve 25 %. Obliba youtuberů a sportovců nedosahuje proti rodičům ani poloviční hodnotu, a zatímco youtubeři jako vzor s věkem ubývají, sportovci nabývají na hodnotě. S rostoucím věkem se zvyšuje rovněž obliba umělců. To je jistě pozitivní.

Poměrně velká část dětí, zvláště těch starších, zvolila možnost odpovědi „jiný“, přičemž většina z takto odpovídajících uvedla, že žádný vzor nemá. Politika jako vzor vybralo jen o málo více než procento chlapců, a z nich zejména ti starší. Dívky a mladší děti politika jako vzor téměř neuváděly.

Nejdůlěžitější je rodina

Jako nejdůležitější u dětí jednoznačně vítězí rodina, kterou zvolilo 63 % dětí. Větší význam jí přikládají podle očekávání dívky a mladší žáci. Ve věku 10 let uvedlo rodinu jako nejdůležitější 72 % dětí, zatímco mezi patnáctiletými respondenty tuto možnost zvolila méně než polovina (49 %). Zdraví a kamarády považuje za nejdůležitější zhruba pětkrát méně žáků než rodinu. S rostoucím věkem důraz na zdraví a kamarády roste, ale jen velmi mírně. Naproti tomu se s věkem výrazně zvyšuje význam štěstí. Zatímco z desetiletých ho vybralo něco málo přes jedno procento, patnáctiletí tuto možnost volili téměř v deseti procentech případů. Podobně, ale pomalejším tempem se zvyšuje i význam kamarádů (z 8 % na 14 %). Povzbudivě lze vnímat údaj, že počítač nebo mobil vybralo jako nejdůležitější jen méně než procento dětí a také peníze nebyly zmiňovány nijak často.

Velikonoční zvyky

Z velikonočních zvyků jednoznačně vede barvení vajec (83 %) následované koledováním (65 %). V rodinách více než poloviny dětí (58 %) se také na Velikonoce peče beránek, pletení vlastní pomlázky se však účastní jen o málo více než dvě pětiny dětí (44 %). U velikonočních zvyků se projevují výrazné rozdíly mezi chlapci a děvčaty, kdy děvčata častěji barví vejce (88 %), pečou beránka (61 %) nebo mazance, zatímco chlapci více chodí koledovat (76 %) a pletou pomlázku (49 %).

Regionálně se velikonoční zvyky dodržují nejvíce v Kraji Vysočina a v Jihočeském kraji, nadprůměrné zastoupení mají i v Královéhradeckém kraji. Mezi kraji s nejslabším dodržováním velikonočních zvyků vyniká (možná překvapivě) Moravskoslezský kraj, kde byly nejméně ze všech krajů zastoupeny barvení vajec s pletením pomlázky a koledování bylo druhé nejnižší. Poměrně slabé výsledky vykazují také kraje Olomoucký a Zlínský, ve Zlínském kraji je ovšem nejvíce ze všech zastoupen půst. Karlovarský kraj se umístil na spodních příčkách žebříčku ve zvycích jako vynášení smrtky, vysévání obilí nebo hrkání, které obecně patří mezi méně rozšířené.

Dívky třídí odpad více z vlastní vůle

Odpady třídí shodně 81 % chlapců i dívek, obě skupiny k tomu však vedou trochu jiné důvody. Více než polovina dívek třídí odpad kvůli přírodě, 16 % třídí ráda a jen 12 %, protože musí. Chlapců třídí, protože musí, přesně pětina, stejné množství chlapců ale třídí rádo a dvě pětiny pak třídí kvůli přírodě. Pouze občas třídí odpad 16 % dívek a 14 % chlapců a vůbec netřídí 4 % dívek a 5 % chlapců.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.