Počátek letošního roku nepřinesl na tuzemský pracovní trh zásadní změny. Dle údajů z výběrového šetření pracovních sil klesl v 1. čtvrtletí 2021 počet zaměstnaných meziročně o 1,6 %. Míra nezaměstnanosti vystoupala na 3,4 %. Svižný růst počtu ekonomicky neaktivních, pozorovaný po celý loňský rok, byl výrazně utlumen.
Významná část služeb byla letos, obdobně jako po většinu 4. čtvrtletí 2020, citelně zasažena protipandemickými opatřeními, jež se podepsaly na spotřebě domácností. Mezikvartální pokles celkové zaměstnanosti se však ve srovnání s koncem loňského roku výrazně snížil (z 28 tis. na 7 tis. osob). Na meziročním úbytku pracovníků se i v 1. čtvrtletí 2021 stále nejvíce podílel zpracovatelský průmysl. Jeho negativní role ale díky postupnému oživení tohoto odvětví slábla. Naopak v ubytování, stravování a pohostinství se propad zaměstnanosti prohloubil na 22 %. Také v dopravě a skladování ubyla skoro osmina pracovních míst. To ostře kontrastovalo s pokračujícím rozvojem informačních a komunikačních činností, v nichž podniky poptávaly pracovníky hlavně na pozice specialistů. Počet zaměstnaných v tomto odvětví překročil poprvé v historii hranici 200 tis. Nová místa s vyššími kvalifikačními nároky byla obsazována také ve veřejných službách, zejména ve vzdělávání a zdravotnictví. Širší kvalifikační spektrum míst nabízelo stavebnictví, kde mírný loňský růst zaměstnanosti pokračoval.
K meziročnímu snížení zaměstnanosti přispěli obdobným dílem zaměstnanci i podnikatelé. Osob pracujících na vlastní účet ubylo více než 5 %, hlubší pokles byl patrný naposledy v roce 2013. S tím souvisel i nižší průměrný týdenní počet odpracovaných hodin. Ten klesl v březnu ve srovnání s předpandemickým obdobím (březen 2019) u podnikatelů více než o pětinu, u zaměstnanců o necelou desetinu.
Obecná míra nezaměstnanosti se i díky vládním stabilizačním programům zvyšovala jen mírně. I tak dosáhla v březnu 2021 takřka čtyřletého maxima, když byla meziročně o 1,4 p. b. vyšší. K přírůstku přispěly hlavně ženy a krátkodobě nezaměstnaní. Naopak počet dlouhodobě nezaměstnaných se dále prakticky neměnil. Déle než rok byla bez práce méně než pětina nezaměstnaných. Vyšší nezaměstnanost sužovala v březnu např. mladé do 25 let, a to zejména ženy (14,4 %) či obyvatele některých regionů specializovaných na cestovní ruch.
Pozitivní bylo, že vysoké loňské přírůstky ekonomicky neaktivních osob se v 1. čtvrtletí 2021 neopakovaly. Přesto některé skupiny (studenti, ženy na rodičovské dovolené či mladší senioři) nadále čelily omezenější nabídce termínových i zkrácených pracovních úvazků. Počet neaktivních nehledajících práci, ale chtějících pracovat se meziročně zvýšil skoro o šestinu (na 108 tis. osob).
Na konci března 2021 nabízely úřady práce v ČR 339 tis. volných míst, srovnatelně jako ve stejném období roku 2019 i 2020. Na rozdíl od loňského 1. čtvrtletí se letos pozitivně projevil sezónní nárůst míst. Zatímco nabídka nejméně kvalifikovaných pozic se meziročně mírně rozšířila, volných míst pro osoby s vyšším než základním vzděláním o osminu ubylo.
Dle konjunkturálních průzkumů vystoupala v dubnu 2021 krátkodobá očekávání podniků v oblasti zaměstnanosti nejvýše od počátku pandemie. Růst počtu zaměstnanců očekávalo shodně okolo 15 % respondentů v průmyslu, stavebnictví i obchodu, ale jen 5 % podniků v ostatních službách. Zejména ve stavebnictví zůstává, i přes dílčí zlepšení, nedostatek zaměstnanců významnou růstovou bariérou.
Míra nezaměstnanosti u osob ve věku 15 až 74 let dosáhla v březnu 2021 v EU 7,3 % a pátý měsíc v řadě fakticky stagnovala. Meziročně vzrostla napříč všemi státy Unie, nejvíce v Itálii a Švédsku (o bezmála 3 p. b.). Podobně jako v Česku rostla i v EU rychleji nezaměstnanost žen. To ovšem neplatilo v Polsku, kde nezaměstnanost žen stagnovala pouze na 3 %. Díky tomu tak tato země převzala od Česka primát státu s nejnižší celkovou mírou nezaměstnanosti v EU.
