Cestovní ruch – 1. čtvrtletí 2021

V hromadných ubytovacích zařízeních v Česku se meziročně počet hostů propadl o 91 %, počet jejich přenocování pak o 88 %. Takto hluboký útlum nemá patrně na území současné ČR v moderní historii obdoby. Během 1. čtvrtletí v tuzemsku vrcholila třetí i čtvrtá pandemická vlna a odvětví ubytování tak bylo paralyzováno. Cestovních ruch se fakticky omezil jen na nutné pracovní cesty a lázeňské pobyty hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Po celý březen navíc platila i striktní omezení mobility obyvatelstva, která zásadně limitovala i jednodenní turistické cesty nespojené s ubytováním. Ve srovnání se 4. čtvrtletím 2020, po jehož převážnou část platila také striktní protipandemická opatření, klesl počet přenocování o polovinu.

Obzvlášť dramatický byl letos úbytek zahraniční klientely. Počet ubytovaných nerezidentů dosáhl pouze 3,7 % úrovně z 1. čtvrtletí 2020, jehož konec byl navíc zčásti poznamenán nastupující první pandemickou vlnou. U hostů z tuzemska šlo o 13,6 % loňské úrovně.

Hluboký útlum návštěvnosti poznamenal všechny kategorie ubytovacích zařízení – nejméně penziony (-87 %) a lázeňská zařízení. Počet lázeňských hostů z tuzemska klesl meziročně „jen“ o 68 % a ve srovnání s 1. čtvrtletím 2019 o 72 %. Mezi kraji se propadla meziročně návštěvnost nejméně na Ústecku (o 83 %), nejvíce na Liberecku (o 97 %) – v tomto kraji výrazněji specializovaném na horskou turistiku byla totiž větší část loňské zimní sezóny úspěšně realizována.

Příjezdový cestovní ruch byl v 1. čtvrtletí 2021, obdobně jako po většinu loňského roku, fakticky omezen na vztahy se středoevropskými státy. Bezmála čtvrtina všech přenocování zahraničních hostů připadala letos na Slováky. Ti v Česku meziročně strávili o 82 % nocí méně, hosté z Maďarska pak o 87 %. Dlouhodobě výrazně dominantní klientela z Německa zaznamenala bezprecedentní 98 % pokles a ztratila tak svou výsadní pozici ve prospěch hostů ze Slovenska.

V 1. čtvrtletí 2021 se v tuzemsku ubytovalo jen 56 tis. všech zahraničních hostů. Ve stejném období konjunkturního roku 2019 vytvořili obdobné množství např. pouze hosté z Ukrajiny. Analogicky lze v čase srovnat i souhrnný počet přenocování všech hostů v ČR. Ten v 1. letošním čtvrtletí dosáhl 1,08 mil. nocí – obdobnou poptávku generovali před dvěma lety návštěvníci ubytovaní pouze ve východní části turistického regionu Krkonoše.

Tržby v celém odvětví ubytování se v 1. čtvrtletí 2021 meziročně reálně propadly o 76,5 %. Srovnatelný útlum zaznamenaly i ve 2. a 4. čtvrtletí loňského roku. Negativní dopady na hospodaření podnikatelských subjektů byly zčásti tlumeny mimořádnou podporou z veřejných rozpočtů. Jen v rámci programů COVID lázně, COVID ubytování a COVID podpora cestovního ruchu bylo dosud od března 2020 vyplaceno bezmála 3 mld. korun.

Meziroční pokles počtu pracovníků v širším odvětví ubytování, stravování a pohostinství se dále prohluboval – v 1. čtvrtletí 2021 až na 22 %. V některých regionech specializovaných na cestovní ruch zrychlil růst obecné míry nezaměstnanosti – především v Karlovarském kraji na 8,6 %.

Ve všech odvětvích těsně spjatých s cestovním ruchem očekávaly podniky v dubnu 2021 další snižování zaměstnanosti (nejvíce v letecké dopravě). Souhrnný ukazatel důvěry byl nejhorší v odvětví ubytování a v letecké dopravy. Naopak jen mírný pesimismus přetrvával u cestovních kanceláří, neboť ty očekávaly ve 2. čtvrtletí citelné oživení poptávky. Blížící se rozvolňování protipandemických opatření podpořilo důvěru podnikatelů ve stravování a pohostinství.

Cestovní ruch nadále zažíval hluboký útlum i ve většině evropských států. Počet přenocování hostů v ubytovacích zařízeních propadl v EU v lednu 2021 meziročně o 83 % – nejvíce za posledních osm měsíců. Více než 85% úbytek ochromil ubytovatele ve všech Visegradských zemích a také v Rakousku i Slovinsku. Naopak zhruba jen na polovinu loňských výkonů klesly přenocování v oblastech s relativně příznivou epidemickou situací – ve Skandinávii či Estonsku. Dosud kusé údaje z února 2021 naznačují pokračující hluboký útlum segmentu ubytování ve většině středoevropských zemí. Určitou výjimkou bylo Polsko, kde došlo k částečnému uvolnění restrikcí v oblasti ubytování.