Příjmová šetření v domácnostech provádí ČSÚ již 65 let

Celkem čtrnáctkrát v historii proběhl takzvaný Mikrocenzus, od roku 2005 se v České republice koná každoročně evropské šetření EU-SILC.

Již od roku 1956 probíhala na území našeho státu pravidelná šetření, jejichž cílem bylo zjistit aktuální životní situaci domácností. Některé prvky sociálně- -demografické skladby obyvatelstva zahrnuje historicky i sčítání lidu, domů a bytů, jenže to se koná obvykle jednou za deset let, což je z hlediska určitých dat příliš dlouhá doba. Proto se v tehdejším Československu v obdobích mezi sčítáními organizovala výběrová šetření pod názvem Mikrocenzus (z řec. mikros = malý; z lat. census = odhad jmění, počítání) zaměřená navíc na zjišťování příjmové diferenciace domácností.

Mikrocenzus se konal v časově proměnlivé periodě 2 až 6 let, a to celkem čtrnáctkrát. První proběhl před 65 lety na vzorku cca 32 tisíc domácností, poslední na jaře roku 2003 za účasti zhruba 11,5 tisíce domácností.

V roce 2005 se Česká republika zapojila do celoevropského šetření EU-SILC (Statistics on Income and Living Conditions), které jakožto národní modul probíhá každoročně pod názvem Životní podmínky. Základním smyslem šetření je zmapovat aktuální životní situaci domácností, jejich sociálně-demografickou strukturu, příjmovou diferenciaci, způsob, kvalitu a finanční náročnost bydlení a rovněž pracovní, hmotné a zdravotní podmínky osob žijících v domácnostech. Takto komplexní informace zatím nelze získat z žádných administrativních zdrojů dat. Jediná možnost, jak tyto údaje zjistit, je tedy přímým dotazem u domácností.

Zjišťování se provádí výběrovým způsobem, tj. na náhodně vybraném vzorku zhruba čtvrtiny procenta populace bydlící v bytech, tedy přibližně u 11 tisíc domácností. Osoby bydlící mimo byty se do dotazování nezahrnují, což je třeba si uvědomit při interpretaci některých výstupů (např. ukazatele míry ohrožení příjmovou chudobou). Velikost souboru je kompromisem mezi ekonomickými náklady, zátěží respondentů i tazatelů na straně jedné a potřebou dostatečného zastoupení nejrůznějších typů domácností v daném vzorku na straně druhé.

Výstupy slouží v mnoha oblastech

U šetření Životní podmínky na rozdíl od nedávno skončeného SLDB neexistuje zpravodajská povinnost vyplývající ze zákona. Účast domácností v šetření je dobrovolná a respondenti mají možnost šetření odmítnout. Nemusejí se však obávat, že by sdělené informace byly nějak zneužity, protože ve všech fázích zpracování je zajištěna přísná anonymita poskytnutých údajů. Práce s daty neumožňuje následnou identifikaci konkrétních osob nebo domácností.

Po zpracování dat jsou zveřejňovány výsledky v podobě agregovaných odhadů tříděných podle různých charakteristik (věk, ekonomická aktivita osob, typ a výše příjmů aj.).

Závěry šetření Životní podmínky ukazují, jak se celková sociálně-ekonomická situace země odráží na životě konkrétních typů domácností, a vhodně doplňují často uváděné makroekonomické ukazatele, mezi něž patří především hrubý domácí produkt. Na národní úrovni jsou výsledky využívány jako podklad pro nastavení sociální politiky státu a pro analýzy jejího vlivu na životní podmínky českých domácností, zejména v souvislosti s úrovní příjmové chudoby. Díky jednotné metodice zjišťování je možné porovnat výsledky za Českou republiku s výsledky ostatních evropských zemí, případně s průměrem za Evropskou unii.

Data se také využívají ke specificky zaměřeným analýzám a pro simulace dopadů některých základních politik státu (daňové, pojistné a dávkové systémy). Důležitá jsou nejen z makroekonomického hlediska, ale především na mikroúrovni jednotlivých domácností, resp. osob, které jsou závislé na sociálních transferech (starobní důchodci, rodiny s dětmi, domácnosti s nízkými příjmy).

Mezi nejvýznamnější koncové uživatele výstupů z šetření patří (přirozeně kromě Eurostatu, kterému ČSÚ data povinně dodává) z tuzemských institucí Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo pro místní rozvoj a ČNB. Data hojně využívají rovněž akademická pracoviště, která se zabývají sociálně- -ekonomickým či sociologickým výzkumem. Jedná se například o Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, CERGE-EI, Sociologický ústav AV ČR, dále vysoké školy či univerzity, a to jak české, tak zahraniční.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více informací na www.czso.cz

Statistiky