Nejohroženější zůstávají nezaměstnaní a senioři

Za rok 2019 celkem 1 057 300 osob, za rok 2020 „jen“ 992 600 osob pod hranicí příjmové chudoby. V období bez ekonomických výkyvů, tj. v roce 2019, překročil ukazatel míry příjmové chudoby desetiprocentní hranici, zato za rok loňský, již těžce poznamenaný útlumem hospodářství v souvislosti s koronavirovou epidemií, poklesl tento indikátor o více než půl procentního bodu na hodnotu 9,5 %. Přitom křivka příjmů českých domácností ze zaměstnání, podnikání, důchodů či sociálních dávek neustále roste. Jak jdou tyto zdánlivě protichůdné jevy dohromady?

Podle příjmů z předchozího roku

Všechny údaje vycházejí z pravidelného šetření Životní podmínky, známého pod zkratkou SILC (Statistics on Income and Living Conditions), které každoročně mapuje životní úroveň a příjmovou situaci domácností. Hned zkraje je třeba bez obalu přiznat, a tím odkrýt část záhady z úvodu, že otázky se vztahem k příjmům domácností jsou sice kladeny v aktuálním roce, ale odrážejí situaci respondentů v roce předchozím. V posledních deseti letech příjmy domácnostem vždy meziročně stoupaly. Například za rok 2018 (šetření 2019) na každou osobu v domácnosti připadal průměrný čistý příjem 195,1 tis. Kč, medián (prostřední hodnota) dosáhl 179,1 tis. Kč. Oproti předcházejícímu roku to bylo průměrně o 12 700Kč více. V roce 2019 (šetření 2020) dosáhl průměrný čistý peněžní příjem domácnosti na osobu částky 209,8 tis. Kč, medián činil 192,8 tis. Kč. Proti roku 2018 vzrostl průměr meziročně o 14 700Kč, což představuje nominální nárůst o 7,5 %, reálný pak o 4,7 %. Měsíční průměr čistých příjmů na osobu činil 17 479Kč. To tedy vysvětluje, že ukazatel míry ohrožení příjmovou chudobou za rok 2020 ještě není poznamenán covidovou situací. Reálnější informace o vývoji příjmů a životní situace domácností v době karantén a nouzových stavů zjistíme až z výsledků právě probíhajícího šetření Životní podmínky 2021.

S růstem příjmů se zvyšují limity ohrožení

Jak se ovšem popasovat s faktem, že v éře pravidelně rostoucích příjmů jeden rok počet ohrožených příjmovou chudobou náhle stoupne a v dalším opět poklesne? Vyluštění této části problému je skryto ve způsobu konstrukce tohoto indikátoru.

Míra ohrožení příjmovou chudobou se počítá podle mezinárodní metodiky stanovené Eurostatem, a to vždy za rok, kdy proběhlo šetření, ačkoli se vychází z příjmů roku minulého. Udává podíl osob v domácnostech, které svými příjmy nedosahují obecně stanovené hranice příjmů. Konkrétně se jedná o 60 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu. V roce 2020 (na základě příjmů za rok 2019) činila tato hranice pro domácnost jednotlivce 13 640 Kč/měsíc (163 680 Kč/rok) a oproti předcházejícímu roku se vlivem růstu příjmů zvýšila o 822 Kč/měsíc. Pokud chceme hodnotit rizika příjmové chudoby, je navíc třeba zohlednit velikost a strukturu dané domácnosti. Například pro neúplnou rodinu s jedním dítětem do 13 let činí měsíční hranice částku 17 732Kč, pro domácnost tvořenou rodiči a dvěma dětmi mladšími 13 let už leží na úrovni 28 644Kč.

Vzhledem k definici indikátoru lze konstatovat, že míra ohrožení příjmovou chudobou i hranice pro její stanovení odrážejí příjmové rozdělení v jednotlivých zemích. Tím, že v posledních letech příjmy v České republice všeobecně rostly, rostla také hranice ohrožení příjmovou chudobou. Rychlost růstu příjmů u nejnižších příjmových skupin, tedy těch z 1. decilu, začala v letech 2018–2019 poměrně významně zaostávat za tempem růstu středněpříjmové skupiny pohybující se kolem příjmového mediánu, který hraje z hlediska metodiky výpočtu míry ohrožení příjmovou chudobou klíčovou úlohu.

V letech 2015 a 2016 se tempa růstu příjmů v 1. decilu (záměrně volíme 1. decil, neboť v ČR je zhruba 10 % příjmová chudoba) a v mediánu téměř nelišila a pohybovala se v rozpětí 3–5 %. V roce 2017 dokonce tempo růstu nízkopříjmových skupin dosáhlo 6,1 % a významně převýšilo tempo středněpříjmových domácností. Zároveň s tím také poklesl ukazatel míry příjmové chudoby, a sice na 9,1 %. Následně došlo k obrácení trendu. Vznikl tak určitý paradox. S rostoucími příjmy zároveň stoupala míra ohrožení příjmovou chudobou, konkrétně z 9,6 % v roce 2018 na 10,1 % v roce 2019.

Jinou situaci přinesl rok 2020, kdy míra ohrožení příjmovou chudobou poklesla. Bylo to opět dáno nerovnoměrným rozdělením tempa růstu příjmů, kdy příjmy u deseti procent domácností s nejnižšími příjmy v roce 2019 (na rozdíl od roku předcházejícího) rostly rychleji než u středněpříjmových kategorií obyvatel. Souviselo to mimo jiné se zvýšením minimální mzdy a valorizací důchodů.

Při posuzování všech aspektů míry ohrožení příjmovou chudobou je třeba si uvědomit, že tento indikátor nepočítá „chudé“ lidi ve smyslu hmotné nouze, ale spíše vypovídá o rozložení příjmů jednotlivých osob v dolní polovině příjmového spektra populace, a že hranice příjmové chudoby se mění každým rokem. I proto bude mimořádně zajímavé pozorovat vývoj tohoto ukazatele za letošní rok, v němž se již projeví koronavirové období.

Nejohroženější jsou nezaměstnaní a jednotlivci nad 65 let

Ačkoliv se v České republice průběžně mírně mění směr vývoje ukazatele míra příjmové chudoby, nemění se příliš zasažené skupiny obyvatel. Přírůstky ohrožených příjmovou chudobou v předchozích několika letech tvořili téměř výhradně jednotlivci starší 65 let, jinak řečeno domácnosti, v nichž žije sám nepracující důchodce. Z nich bylo v roce 2020 ohroženo příjmovou chudobou 37,4 % a mezi ohroženými převažovaly ženy. Nicméně i tento segment domácností loni zaznamenal poprvé od roku 2016 úbytek počtu ohrožených (přibližně o 25 tisíc), což rovněž přispělo k celkovému poklesu míry ohrožení příjmovou chudobou.

Osob z neúplných rodin s dětmi byla příjmovou chudobou ohrožena téměř třetina (32,4 %), osob z rodin se třemi a více dětmi necelých 15 %.

Podle ekonomické aktivity jsou nejohroženější skupinou osoby nezaměstnané, jichž byla příjmovou chudobou ohrožena více než polovina (52,9 %).

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.