Deficit a dluh vládních institucí
Deficit hospodaření vládních institucí v 1. čtvrtletí 2021 dosáhl 136,3 mld. Kč, což představovalo 9,9 %. HDP. Saldo se proti 1. čtvrtletí 2020 zhoršilo o 81,0 mld. Kč. Výsledek byl nejhlubším zaznamenaným schodkem za 1. čtvrtletí a druhým nejhlubším v celé časové řadě. Dluh vládních institucí se dále zvyšoval a v 1. čtvrtletí dosáhl 2 519,1 mld. Kč, meziročně o 630,3 mld. více. Míra zadlužení vystoupala na 44,1 % HDP.
Pokračující opatření proti šíření koronaviru se dál výrazně podepisovala na výdajové stránce vládního hospodaření. Meziroční přírůstek výdajů tak dosáhl 85,2 mld. Kč (14,1 %). Nejvíce ke zvýšení přispěly vyplacené dotace (+27,2 mld. Kč), sociální dávky (25,2 mld. Kč) a vyplacené kapitálové transfery (+18,6 mld. Kč), tedy položky zahrnující státní podporu podnikatelům i jednotlivcům. Zmírnil se růst náhrad zaměstnancům a mírný byl také přírůstek investic.
Na druhé straně jen drobný byl meziroční přírůstek příjmů vládních institucí (+4,2 mld. Kč, 0,8 %). Daňové změny se projevily poklesem přijatých daní z důchodů a jmění o 9,2 mld. Kč. Snížily se i přijaté daně z výroby a dovozu a kapitálové transfery. Výrazně rostly přijaté sociální příspěvky (+18,7 mld. Kč).
Většina ze zaznamenaného deficitu opět připadla na ústřední vládní instituce (-154,0 mld. Kč), které nesou většinu nákladů na řešení krize a zároveň ostatními běžnými transfery kompenzují náklady místních vládních institucí. Ty naopak dosáhly opět přebytku (13,6 mld. Kč), když se zmírnil růst náhrad zaměstnancům, které byly v předchozím kvartálu jednou z příčin deficitu. Zlepšilo se hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotní pojišťovny, přebytek 4,1 mld.).
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 1. čtvrtletí 2019 – 1. čtvrtletí 2021
Pokračující omezení v 1. čtvrtletí 2021 negativně ovlivňovala spotřebu domácností, což se dál promítalo také do situace v obchodě a službách. Zvolnění růstu produkce na začátku roku bylo patrné i v průmyslu a navázaném zahraničním obchodě. Výsledný meziroční pokles hrubého domácího produktu zmírnil na 2,4 % a mezičtvrtletně se HDP snížil o 0,3 %.
Nefinanční podniky
Také v 1. čtvrtletí 2021 rostla míra zisku nefinančních podniků (NP). Ta dosáhla 46,4 %, ale podobně jako v předchozích čtvrtletích za tím lze vidět zejména přijaté dotace, hrubá přidaná hodnota totiž meziročně i mezičtvrtletně stagnovala. Ani v 1. čtvrtletí nebyl zvrácen trend poklesu míry investic, která činila 26,7 %. Investiční výdaje NP meziročně klesly a mezičtvrtletní přírůstek byl jen drobný.
Domácnosti
Reálné příjmy na obyvatele ve srovnání se 4. čtvrtletím 2020 klesly o 2,9 %, ale meziročně byly stále vyšší o 3,5 %. Protože byly stále omezeny jejich nákupní možnosti, klesla meziročně spotřeba domácností o 3,4 % a mezičtvrtletně stoupla o 0,2 %. Volné finanční prostředky domácnosti směřovaly do úspor. Míra úspor domácností dosáhla 23,7 %, ale oproti rekordnímu 4. čtvrtletí 2020 klesla. V uplynulém roce domácnosti tlumily investice, což se podepsalo na klesající míře investic. Ta ale v 1. čtvrtletí dosáhla 9,0 %. Mezičtvrtletně tedy mírně vzrostla a meziročně se neměnila.
