V roce 2020 bylo o 2 240 přistěhovalých na Island více než těch, kteří ve stejném roce ostrov opustili. Rok předtím byl rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých 4 961 osob.
Z 2 161 islandských občanů, kteří emigrovali v roce 2020, jich 1 360 odešlo do některé ze skandinávských zemí. Většina, konkrétně 730 z nich, mířila do Dánska. A platilo to i obráceně. Pokud se Islanďané v loňském roce vraceli na svůj rodný ostrov, přicházeli právě ze skandinávských zemí (1 569 z 2 667 navrátivších se Islanďanů).
Cizinců, kteří opouštěli Island, bylo loni celkem 5 828, nejvíce z nich (1 957) mířilo domů do Polska. Polsko také zůstalo největším zdrojem přistěhovalců s cizím státním občanstvím. Ze 7 562 přistěhovalých cizích státních příslušníků jich 1 994 pocházelo v roce 2020 právě z této země. Celkově cizince nejvíce lákalo hlavní město Reykjavík (+1 669 osob) následované Jižním regionem (+246).
V případě vnitřní migrace mezi regiony získal nejvíce region Jih (+151 osob) a po něm region hlavního města, který vykázal pozitivní vnitřní migraci +82 obyvatel. Migračně ztrátové byly regiony Západ (–96), Východní oblast (–86) a Západní fjordy (–84). Severovýchodní region byl jedinou oblastí, která v roce 2020 zaznamenala negativní zahraniční migraci, a to –61 osob. Negativní čistou migraci zaznamenaly Severovýchodní region a oblast Západních fjordů.
Modální věk migrantů bez ohledu na směr migrace a občanství byl 26 let. Věková skupina 20 až 29 let se na migračním obratu podílela téměř 39 %.
Více zde.
