Podle předběžného odhadu hrubý domácí produkt ve srovnání s 1. čtvrtletím 2021 vzrostl o 0,6 % a oproti loňskému 2. čtvrtletí byl vyšší o 7,8 %.
Ve 2. čtvrtletí 2021 se postupně uvolňovala protiepidemická opatření, která omezovala pohyb obyvatel a zejména provoz v obchodě a službách. To pozitivně ovlivnilo domácí spotřebu. Na průmysl a na něj napojený vývoz opatření přímo nemířila a potenciální překážkou růstu tak byl zejména nedostatek materiálu. K výslednému mezičtvrtletnímu přírůstku přispěla hlavně domácí poptávka, a to spotřeba i investice.
Loňské 2. čtvrtletí bylo poznamenáno paralýzou zahraničního obchodu, uzavřením části průmyslových podniků a omezením obchodu i služeb. Letos působila jen část omezení v obchodě a službách, takže se v meziročním srovnání letošní příznivější situace značně projevila. Prudce se meziročně zlepšila bilance zahraničního obchodu, výrazně vyšší byly také investice a rostla i spotřeba domácností.
Zaměstnanost ve 2. čtvrtletí 2021 se ve srovnání s 1. kvartálem vzrostla o 0,8 %. Byla také o 0,4 % vyšší než v loňském 2. čtvrtletí.
Hrubý domácí produkt v EU se oproti předchozímu kvartálu zvýšil o 1,9 %. Po dvou mírných poklesech tak došlo k jednoznačnějšímu zlepšení. Meziroční navýšení HDP v Unii dosáhlo 13,2 %, což lze přičíst srovnání s ekonomicky nejslabším loňským 2. čtvrtletím. Mezičtvrtletní růst HDP ve 2. čtvrtletí vykázaly všechny země s dostupnými daty, přičemž přírůstek v ČR patřil mezi ty mírnější, slabší byl jen v Litvě (0,4 %). Nejsilnější mezičtvrtletní nárůsty pak zaznamenaly Portugalsko (4,9 %), Rakousko (4,3 %) a Lotyšsko (3,7 %). Klíčová německá ekonomika mezičtvrtletně vzrostla o 1,5 %. Úroveň loňského 2. kvartálu také překonaly všechny ekonomiky. Nejmenší přírůstek přitom vykázala ČR a naopak nejvíce narostl HDP loni nejpostiženějších ekonomik Španělska (19,8 %), Francie (18,7 %) a Itálie (17,3 %).
