Hrubý domácí produkt se oproti 1. čtvrtletí 2021 reálně zvýšil o 1,0 % a ve srovnání s loňským 2. čtvrtletím byl vyšší o 8,2 %.
Poptávka
Opatření, která značně omezovala obchod a služby ve 4. čtvrtletí 2020 a 1. čtvrtletí 2021, byla v průběhu 2. čtvrtletí ukončena. To dalo silný růstový impuls spotřebě, zejména spotřebě domácností. Zlepšení epidemické situace včetně probíhající vakcinace příznivě ovlivnilo ekonomický sentiment ve všech částech ekonomiky. To také vedlo k nárůstu investiční aktivity, která byla v uplynulém roce utlumena. To vše příznivě působilo na přírůstek HDP oproti 1. čtvrtletí. Naopak negativně působila zahraniční poptávka. Silné navýšení HDP ve srovnání s loňským 2. kvartálem podpořily všechny výdajové složky v čele s bilancí zahraničního obchodu. Z velké části ale jde o efekt velmi nízké srovnávací základny (HDP se ve 2. čtvrtletí 2020 mezičtvrtletně propadl o 8,9 %, meziročně o 10,9 %). Podle údajů ve stálých cenách HDP v letošním 2. čtvrtletí ještě mírně zaostával za stejným obdobím roku 2019.
Spotřeba domácností vzrostla o 6,5 % oproti 1. čtvrtletí a o 7,4 % meziročně. Odkládaná poptávka po zboží dlouhodobé a střednědobé trvanlivosti se projevila výrazným růstem jejich spotřeby. Posílení vykázala i spotřeba služeb. Vládní spotřeba rostla meziročně o 3,0 %, ale oproti 1. čtvrtletí se téměř nezměnila.
Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu vzrostly oproti loňskému 2. čtvrtletí o 1,5 %. Poměrně silný byl přírůstek proti 1. čtvrtletí (4,2 %). Po sérii poklesů opět vzrostly výdaje na obydlí, dopravní prostředky a ostatní stroje a zařízení. To ukazuje na oživení investic u podniků i domácností.
Vývoz vzrostl oproti předchozímu kvartálu o 0,6 %, zatímco dovoz o 4,9 %. Meziročně byl vývoz vyšší o 30,6 % a dovoz o 31,3 %. Přebytek bilance meziročně vzrostl o 15,0 mld. korun na 56,3 mld.
Nabídka
Hrubá přidaná hodnota se oproti 1. čtvrtletí 2021 zvýšila o 0,7 %. Ve srovnání s loňským 2. čtvrtletím vzrostla o 8,4 %.
Mezičtvrtletní přírůstek HPH příznivě ovlivnilo hlavně uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (3,5 %) a zpracovatelský průmysl (1,1 %). Mezičtvrtletní zotavení až na výjimky (peněžnictví a pojišťovnictví, činnosti v oblasti nemovitostí, zemědělství, lesnictví a rybářství) probíhalo ve většině oborů. Na meziroční dynamice HPH bylo patrné srovnání s odstávkami zasaženým loňským 2. čtvrtletím. Nejvíce k meziročnímu nárůstu tak přispěl zpracovatelský průmysl, kde se HPH meziročně zvýšila o 23,2 %. Výrazné bylo také meziroční oživení v obchodě, pohostinství a dopravě (9,4 %). Meziročně rostla HPH u všech sledovaných odvětví.
Objem mzdových nákladů oproti loňskému 2. čtvrtletí vzrostl o 14,2 %. To ovlivnil zejména meziroční nárůst odpracovaných hodin i vyplacené odměny. Celková zaměstnanost meziročně vzrostla o 0,3 % (první růst od 3. čtvrtletí 2019) a ve srovnání s 1. čtvrtletím se zvýšila o 0,7 %.
Mezinárodní vývoj
Hrubý domácí produkt v EU mezičtvrtletně vzrostl o 1,9 % a úroveň loňského 2. čtvrtletí převýšil o 13,2 %. Podobně jako u ČR byl silný meziroční přírůstek dílem slabé srovnávací základny a podle údajů ve stálých cenách HDP ještě zaostával za úrovní 2. čtvrtletí 2019. Podle dostupných dat oproti 1. čtvrtletí, do kterého ještě zasahovala protiepidemická opatření, vzrostly ekonomiky naprosté většiny zemí EU (výjimkou byly Malta (-0,5 %) a Chorvatsko (-0,2 %)). Nejsilnější mezičtvrtletní oživení vykázaly ekonomiky Rakouska (4,3 %), Nizozemí (3,1 %) a Španělska (2,8 %). Český růst patřil v rámci EU ke slabším spolu s přírůstky velkých ekonomik Německa (1,6 %) a Francie (0,9 %).
