Žáků na základních školách bylo v loňském školním roce o pětinu více než před deseti lety. Počet školáků s cizí státní příslušností se zdvojnásobil.
Vzhledem k tomu, že základní vzdělávání je povinné a trvá zpravidla 9 let, představují základní školy zcela největší segment regionálního školství. Žáci základních škol loni tvořili 9 % populace České republiky. Při plánování personálních a prostorových kapacit těchto škol je tedy třeba včas reagovat na vývoj počtu obyvatel a migrační trendy v jednotlivých regionech či lokalitách.
V České republice ve školním roce 2020/21 fungovalo 4 214 základních škol, které poskytovaly vzdělání 962 348 žákům. Data ukazují, že na této úrovni vzdělávání dlouhodobě převládají chlapci, v loňském školním roce jich základní školy navštěvovalo 495 tisíc oproti 468 tisícům dívek.
Za poslední desetiletí se počet dětí na základních školách zvýšil téměř o 173 tisíc, tedy o více než pětinu. Je to dáno zejména tím, že do školních lavic zasedaly (pokud právě neprobíhala distanční výuka) ročníky narozené v letech 2005–2014, z určité části potomci početně silných ročníků ze 70. let 20. století.
Nejnižší počet žáků v dosavadním průběhu 21. století (789,5 tisíce) navštěvoval základní školy ve škol-ním roce 2010/11, přitom ale na přelomu tisíciletí byl počet žáků na základních školách vyšší než 1 milion. Povinná školní docházka se tehdy týkala dětí narozených mezi lety 1985–1994. V roce 1994 se však počet narozených meziročně značně snížil a v roce 1995 se narodilo dokonce o 40 tisíc dětí méně než v roce 1985. Adekvátně pak mezi roky 2000/01 až 2010/11 klesl počet žáků na základních školách z 1,1 milionu na zmíněných 789,5 tisíce, tedy o 28 %.
Počet žáků na základních školách v Česku (tis.)
Nejmenší třídy jsou v soukromých školách
Zatímco před 10 lety bylo v jedné třídě v průměru 18,9 žáka, ve školním roce 2016/17 přesáhl průměrný počet 20 žáků. V uplynulém školním roce činil 19,6 žáka. Nejvíce školáků na jednu třídu připadá v Praze (21) a ve Středočeském kraji (20,5). Největší třídy najdeme na veřejných školách, kde se jejich velikost blíží 20 žákům. V církevních školách třída čítá v průměru 16,3 žáka a ve školách soukromých dokonce ještě o 4 žáky méně.
Soukromé školy se těší velké oblibě a zájem o něstále roste. Ve školním roce 2020/21 působilo v Česku 255 soukromých základních škol, což je o 175 více než před 10 lety. Počet žáků, kteří se v nich učí, se za tu dobu zvýšil z 6 tisíc na téměř 20 tisíc. Stejně tak se téměř ztrojnásobil počet zde působících učitelů.
Mužů mezi učiteli na prvním stupni přibývá
Na všech základních školách ve školním roce 2020/21 vyučovalo 69 535 učitelů (v přepočtu na plně zaměstnané). Jejich počet od roku 2013/14 neustále roste, přesto školy hlásí nedostatek vyučujících. Zvyšuje se také podíl učitelů bez kvalifikace. Nejnižší (5,7 %) byl ve školním roce 2015/16 jako důsledek legislativní úpravy. Zákon o pedagogických pracovnících z roku 2004 vyžadoval magisterské pedagogické vzdělání pro učitele (nejen) základních škol. Učitelům, kteří této podmínce nevyhovovali a nezahájili studium ke splnění zákonem stanoveného předpokladu, byla poskytnuta pětiletá lhůta pro setrvání v práci pedagoga. Ta byla později prodloužena na 10 let. Novela zákona z roku 2014 přinesla několik výjimek, např. pro učitele starší 55 let s dostatečnou praxí nebo v případě, že na dané místo nebylo možné sehnat kvalifikovaného pracovníka. V loňském školním roce na základních školách učilo 5,9 tisíce pedagogů bez kvalifikace, což představuje 8,5 % podíl ze všech vyučujících.
Muži v učitelském sboru základních škol tvoří dlouhodobě zhruba šestinu. Rozdílná situace je samozřejmě na jednotlivých stupních. Zatímco na druhém stupni je jejich podíl poměrně stabilní a pohybuje se okolo jedné čtvrtiny, na prvním stupni za posledních 10 let pozvolna roste. Dnes prvostupňové žáky učí o 622 učitelů více než v roce 2010/11, kdy tvořili 5 % všech vyučujících. Nyní je to 6 %.
Velkým problémem českého školství je stárnutí pedagogů. V loňském roce na základních školách působilo 27 % učitelů starších 55 let. Šedesáté narozeniny už oslavilo 11 % učitelů. Naproti tomu učitelé mladší 35 let tvořili pouhou šestinu. V roce 2001 byl podíl 55letých a starších učitelů 17 %, starší 60 let představovali 4 %. Nejmladších vyučujících do 35 let bylo tehdy 19 %. Motivačně by pro studenty pedagogických fakult nebo pro případné zájemce o učitelské obory mohly působit rostoucí mzdy. Od roku 2017 průměrná hrubá měsíční mzda učitelů na základních školách vzrostla o 40 %. Zatímco tehdy pobírali 32 tisíc Kč měsíčně, v roce 2020 to bylo 45 tisíc Kč. Nyní tak průměrná mzda učitele představuje zhruba tři čtvrtiny průměrné mzdy zaměstnanců s magisterským nebo doktorským vzděláním.
Nejvíce cizinců je z Ukrajiny
Mezi dětmi na základních školách bylo 28 380 žáků s cizí státní příslušností, tj. dvakrát více než před 10 lety. Cizinci ve školním roce 2020/21 tvořili 2,9 % žáků základních škol a jejich podíl výrazně vzrostl zejména v posledních šesti letech. Mezi školními roky 2010/11 až 2013/14 se držel na hodnotě 1,8 %. Převážnou část žáků s cizím státním občanstvím představují Ukrajinci, Slováci a Vietnamci.
Žáků s ukrajinskou státní příslušností, kteří v roce 2020/21 tvořili téměř 30 % cizinců na základních školách, bylo 8,4 tisíce, tedy zhruba o 3 tisíce víc než Slováků nebo Vietnamců. Před 10 lety byly počty žáků těchto tří nejvíce zastoupených národností celkem vyrovnané a pohybovaly se každá na úrovni 3 tisíc.
Téměř 36 % cizinců navštěvovalo základní školu v Praze. Představovali tak 9 % žáků vzdělávajících se v tomto kraji. Nadprůměrný (5 %) byl rovněž podíl cizinců v Karlovarském kraji, kde většinu tvořili žáci s vietnamskou (44 %), dále pak ukrajinskou (16 %) a ruskou (10 %) státní příslušností. Rovněž v Plzeňském kraji byl podíl žáků s cizím občanstvím vyšší – činil 4 %. Zde více než čtvrtina cizinců (27 %) měla vietnamské státní občanství, další čtvrtinu (26 %) tvořili žáci s ukrajinským občanstvím. Hojné zastoupení v Plzeňském kraji měli i žáci s bulharskou (6 %) a rumunskou (4 %) příslušností. Naopak nejnižší podíl žáků s cizí státní příslušností (méně než 1 %) byl ve školním roce 2020/21 zapsán ve školách v Olomouckém a Moravskoslezském kraji.
Cizinci na základních školách v Česku podle občanství
Francouzštinu nahradila španělština
Cizí řeč se na základních školách ve školním roce 2020/21 učilo 844,5 tisíce žáků, což představuje 88 % podíl. Ještě před 10 lety to bylo 83 %. Prim hraje angličtina, kterou se učí 99,5 % z nich. Druhým nejběžnějším cizím jazykem je němčina. Čtvrtina školáků, kteří se učí cizí jazyk, se věnovala právě jí. Přitom ještě před osmi lety činil její podíl 16,1 %. Zájem o ruštinu již od školního roku 2014/15 víceméně stagnuje na zhruba 7 %. Čtvrtým nejčastěji vyučovaným cizím jazykem byla až do školního roku 2016/17 francouzština, nahradila ji však španělština. Té se v uplynulém školním roce věnovalo 10 354 žáků, tedy 1,2 % z těch, kteří studovali cizí jazyk. V roce 2010/11 její podíl činil 0,4 %.
Výběr jazyka odráží geografickou polohu, kde chodí žáci do školy. Zcela nejvyšší podíl studujících němčinu ze žáků věnujících se cizím jazykům byl v Karlovarském kraji (36 %) a obdobně vysoký podíl najdeme i v krajích Jihočeském (35 %) a Plzeňském (34 %). Přes 30 % hranici se dostal i další příhraniční kraj, a sice Liberecký (32 %). V Praze byl v porovnání se zbytkem republiky zdaleka největší zájem o španělštinu a francouzštinu. Španělsky se zde učilo 5 % žáků věnujících se cizím jazykům a francouzsky 3 %. Z dětí učících se cizí řeč studovalo francouzštinu po celé republice jen 0,8 %.
Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.
