Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) nedávno spustila prohlížeč kvality ovzduší, který umožňuje sledovat a porovnávat situaci ve více než 300 evropských městech.
Jako ukazatel kvality ovzduší byla zvolena koncentrace jemných prachových částic PM2,5. Pokud je nižší než 10 μg/m3, považuje EEA kvalitu ovzduší za dobrou, od 10 do 14,99 μg/m3 za přiměřenou, mezi 15 a 24,99 μg/m3 za špatnou a od 25 μg/m3 výše za velmi špatnou. Prohlížeč zobrazuje průměrné hodnoty v měřených městech za poslední dva celé kalendářní roky, tedy 2019 a 2020.
Rozdělená Evropa
Pohled na celkovou mapu ukazuje, že Evropa je rozdělena na dvě části. Hranice oddělující premianty od horšího zbytku probíhá zhruba po západním okraji Polska a Česka, středem Rakouska a po severní hranici Itálie. Téměř všechna města vyhodnocená jako dobrá se nacházejí západně a severně od této čáry. Směrem na východ naopak přibývá měst, v nichž je kvalita ovzduší klasifikována jako špatná.
Měst s dobrým ovzduším je 127 z 323 hodnocených, nejčistší trojku tvoří Umeå ve Švédsku, Tampere ve Finsku a Funchal v Portugalsku. Mezi tři nejvíce znečištěná se řadí Nowy Sącz v Polsku, Cremona v Itálii a Slavonski Brod v Chorvatsku.
V České republice jsou na tom nejlépe možná překvapivě Kladno a Ústí nad Labem následované Českými Budějovicemi, na konci žebříčku se už nepřekvapivě nacházejí Ostrava, Havířov a Karviná. Úroveň 15 μg/ m3překračují ještě Zlín a Olomouc. Žádné z měřených měst u nás nevykázalo průměrnou hodnotu vyšší než 25 μg/ m3, od níž je situace posuzována jako velmi špatná.
Jak se uvádí ve zprávě EEA, ačkoli se kvalita ovzduší v Evropě v posledním desetiletí výrazně zlepšila, způsobil kontakt s jemnými částicemi v roce 2018 ve 41 evropských zemích přibližně 417 000 předčasných úmrtí. Ke zlepšení by mělo dojít i vlivem vyšší informovanosti obyvatel právě díky prohlížeči kvality ovzduší nebo online indexu kvality ovzduší, který zobrazuje aktuální situaci za poslední dva dny.
Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.
