ČSÚ je připraven na zpracování výsledků voleb do Poslanecké sněmovny 2021 snovým přepočtem hlasů na mandáty. Změny se promítly i do prezentačního systému volby.cz.
V únoru 2021 zrušil Ústavní soud pro porušení rovnosti volebního práva vybrané části volebního zákona, které bylo nutné vzhledem k termínu voleb v říjnu 2021 rychle nahradit. Výsledkem práce Parlamentu ČR a přizvaných odborníků je zákon č. 189/2021 Sb., který do volebního zákona doplnil potřebné paragrafy tak, že je opět možné určit počet poslanců volených v jednotlivých volebních krajích, stanovit volební strany postupující do prvního skrutinia a převádět získané hlasy na mandáty. Český statistický úřad musel na tyto úpravy volebního zákona reagovat a implementovat nový systém přepočtu hlasů na mandáty do centrálního programového zpracování, prezentačního systému volby.cz i metodických materiálů sloužících k informování veřejnosti a jako podpora k zodpovídání dotazů.
V průběhu příprav zákona poskytoval ČSÚ součinnost při modelování výsledků voleb s využitím dat z předchozích let. Bylo nutné sledovat vývoj návrhů při projednávání změn v Parlamentu ČR a analyzovat dopady do systému zpracování výsledků voleb v ČSÚ.
Princip dvou skrutinií
Postup aplikovaný v roce 2021 je postaven na principu dvou skrutinií, avšak v každém z nich je pro přepočet hlasů na mandáty použita jiná kvóta. V prvním skrutiniu se použije tzv. Imperialiho kvóta, jejíž podstata spočívá v tom, že se součet všech hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro volební strany, které postoupily do skrutinia, vydělí počtem v kraji rozdělovaných mandátů zvýšeným o číslo dva a vypočítá se tzv. krajské volební číslo. Tím se následně dělí zisky jednotlivých volebních stran ve volebním kraji. Kolikrát je krajské volební číslo obsaženo v celkovém počtu platných hlasů volební strany, tolik mandátů na úrovni volebního kraje volební strana získá.
Ve druhém skrutiniu se používá tzv. Hagenbach-Bischoffova kvóta a převádějí se do něho zbytky hlasů, za které nebyly přiděleny mandáty, a také v prvním skrutiniu nepřidělené mandáty. Součet všech zbylých hlasů ze všech volebních krajů se následně vydělí počtem mandátů, které nebyly v prvním skrutiniu přikázány, zvýšeným o číslo jedna a vypočítá se tzv. republikové volební číslo. Tím se následně dělí součet všech zbytků hlasů převedených do druhého skrutinia pro danou volební stranu. Kolikrát je republikové volební číslo obsaženo v celkovém počtu zbylých platných hlasů volební strany, tolik mandátů ve druhém skrutiniu volební strana získá. Určené mandáty se přidělí postupně do těch volebních krajů, ve kterých tato volební strana vykázala největší zbytky po dělení krajským volebním číslem.
Spolu se systémem přepočtu hlasů na mandáty byla Ústavním soudem zrušena také vstupní klauzule pro koalice. Nově byla vstupní klauzule pro dvoučlenné koalice zákonodárci nastavena na 8 % a pro tří- a vícečlenné koalice na 11 %. Hranice 5 % pro samostatně kandidující subjekty zůstala beze změny.
Něco z historie
K velké změně systému přepočtu hlasů na mandáty však nedochází od roku 1990 poprvé. Mezi lety 1990–1998 byla využívána Hagenbach-Bischoffova kvóta, jejíž princip spočíval v tom, že se součet všech hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro volební strany, které postoupily do skrutinia, vydělil počtem ve volebním kraji rozdělovaných mandátů zvýšeným o číslo jedna a vypočítalo se tzv. krajské volební číslo. Kolikrát bylo toto číslo obsaženo v celkovém počtu platných hlasů volební strany ve volebním kraji, tolik mandátů na úrovni kraje volební strana získala. Výpočet proběhl ve dvou skrutiniích, první probíhalo na úrovni 8 volebních krajů. Ve druhém skrutiniu se mandáty rozdělovaly na celorepublikové úrovni podle počtu zbylých hlasů z prvního skrutinia. Pro druhé skrutinium volební strany sestavovaly speciální celorepublikovou kandidátní listinu.
Po úpravách, které byly uzákoněny v roce 2000, a po zrušení některých částí Ústavním soudem se mezi lety 2002 a 2017 využívala tzv. d’Hondtova metoda volebního dělitele. Počet odevzdaných hlasů dané volební strany se ve volebním kraji dělil řadou dělitelů, která byla tvořena po sobě jdoucími čísly (1, 2, 3 atd.).
Následně bylo vzestupně seřazeno tolik podílů volebních stran, kolik se ve volebním kraji rozdělovalo mandátů (dle nového krajského uspořádání již bylo 14 volebních krajů). Za každý podíl obsažený v této řadě náležel volební straně jeden mandát. Všech 200 mandátů bylo rozděleno v rámci jednoho skrutinia.
Vývojem prošla i vstupní klauzule pro koalice, tedy hranice minimálního podílu hlasů, které musí koalice získat, aby s ní bylo počítáno při přidělování mandátů. Ze stavu, kdy byla v roce 1990 pro všechny kandidující subjekty stejná, a to 5 %, se v roce 1992 změnila na 7 % pro dvoučlenné koalice, 9 % pro tříčlenné a 11 % pro čtyř- a vícečlenné koalice. V roce 2002 došlo k ještě výraznějšímu nárůstu hranice vstupní klauzule, a sice na 10 % pro dvoučlenné, 15 % pro tříčlenné a 20 % pro čtyř- a vícečlenné koalice. Vstupní klauzule pro samostatně kandidující subjekty zůstala celou dobu na 5 %.
Změny ve volebním systému při volbách do ČNR (do r. 1992) a PS PČR
Kde a jak můžete volit
Volit je možno na území ČR i na vybraných zastupitelských úřadech v zahraničí. Po prokázání totožnosti obdrží volič úřední obálku, do které v prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku může zakroužkováním pořadového čísla maximálně u čtyř kandidátů vyznačit, že jim dává přednost. Následně vhodí volič úřední obálku s hlasovacím lístkem do volební schránky.
Český statistický úřad musel změnu zákona promítnout také do prezentačního systému volby.cz, a to včetně prezentace celkových výsledků, nově za dvě skrutinia. Nadále jsou výsledky voleb zveřejňovány až do úrovně jednotlivých volebních okrsků. Členové volebních komisí si tak i zde mohou zkontrolovat údaje se svým zápisem o výsledku hlasování v okrsku. Případná nedostupnost prezentace nemá žádný vliv na zpracování výsledku voleb, to probíhá zcela odděleně.
Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.
