Loni narozeným chlapečkům se proti o rok starším kamarádům snížila průměrná očekávaná délka života o jeden rok na 75,3 roku, u narozených děvčátek bylo snížení mírnější, o 0,7 roku na 81,4 roku.
Ukazatel naděje dožití při narození neboli střední délka života je nejčastěji používanou souhrnnou charakteristikou úmrtnostních poměrů dané populace, která hovoří o průměrném životním potenciálu novorozenců za předpokladu neměnné úmrtnosti po celou dobu jejich života. Používá se nejen pro zhodnocení úmrtnosti v čase, ale i pro potřeby mezinárodního srovnání, neboť její výše není ovlivněna věkovou strukturou populace, resp. jejími změnami.
Ve vyšším věku naděje dožití udává průměrný počet let, která ještě člověku zbývají do konce jeho života. V roce 2020 poklesla ve všech věkových kategoriích. Podíváme-li se například na věk 65 let, který je obecně považován za čas odchodu do důchodu, mužům při něm zbývalo v roce 2020 průměrně 15,2 roku života, o 1,1 roku méně ve srovnání s údajem za rok 2019. Ženám ve věku 65 let se naděje dožití meziročně zkrátila o 0,8 roku na 19,2 roku.
Od roku 1920, od kdy Český statistický úřad publikuje úmrtnostní tabulky, nebyl dosud, s výjimkou válečného období, zaznamenán tak výrazný pokles naděje dožití při narození jako právě v roce 2020. V posledních dvaceti letech měla naděje dožití jednoznačně rostoucí trend, průměrně o 0,2 roku ročně, a zhoršené úmrtnostní poměry českého obyvatelstva v pandemickém roce způsobily návrat ve vývoji průměrné délky života zhruba na úroveň z roku 2013.
Vliv věku a pohlaví
Rozdíl v naději dožití při narození mezi roky 2019 a 2020 je možné rozložit do věkových skupin a získat tak informace, jak se daná věková skupina podílela na snížení nebo zvýšení hodnot této charakteristiky v čase. Pro tento účel byly vybrány následující věkové skupiny: 0–14, 15–39, 40–64, 65–74, 75–84 let a poslední otevřená skupina 85 a více let.
Nejmladší věkové skupiny mužů a žen do věku 39 let přispívaly ke změně naděje dožití při narození mírným nárůstem. To znamená, že v těchto skupinách úmrtnost poklesla. Naproti tomu ve věkových skupinách nad 40 let došlo ke zhoršení. Nejhůře na tom byla věková skupina 75–84 let, jejíž příspěvek způsobil snížení naděje dožití při narození, u mužů o 0,4 roku a u žen o 0,3 roku. Mužům ve srovnání se ženami se úmrtnost v roce 2020 zhoršila už v nižším věku. Na poklesu naděje dožití při narození mužů se dále v sestupném pořadí podílely věkové skupiny 65–74 let s příspěvkem –0,30 roku, 40–64 let (–0,20 roku) a věková skupina 85+ (–0,17 roku). U žen převažovaly starší věkové skupiny, konkrétně 85+ (–0,23 roku) a 65–74 let (–0,16 roku).
Zajímavé je také sledovat rozdíl v naději dožití mezi muži a ženami. Chlapečků je sice mezi novorozenci o něco více než děvčátek (zhruba 51,5 % ku 48,5 %), po celou dobu života ale mají o něco vyšší úmrtnost ve srovnání s opačným pohlavím. Ženy se proto dožívají vyššího věku. O tomto fenoménu se hovoří jako o mužské nadúmrtnosti. V roce 2020 činil rozdíl v naději dožití při narození 6,1 roku ve prospěch žen a oproti roku 2019 došlo k jeho mírnému zvýšení o 0,3 roku (na úroveň zaznamenanou v roce 2012). Ve věku 65 let měly ženy zhruba o čtyři roky delší zbývající délku života ve srovnání s muži stejného věku. I v tomto případě došlo k meziročnímu zvýšení nadúmrtnosti o 0,3 roku.
Naděje dožití při narození (roky)
Tabulkový počet zemřelých
Příspěvky věkových skupin k rozdílu naděje dožití při narození mezi roky 2019 a 2020 (roky)
Naděje dožití v krajích
Přestože se úmrtnostní tabulky za kraje s ohledem na vyloučení nahodilých výkyvů počítají za dvouletá kalendářní období, je i při porovnání období 2018–2019 a 2019–2020 patrné snížení průměrné délky života. Jedinou výjimku tvoří Plzeňský kraj, v němž se naděje dožití při narození mírně snížila pouze u mužů, u žen hodnota stagnovala. U mužů došlo k nejvyššímu poklesu střední délky života v krajích Vysočina a Zlínském (shodně –0,8 roku) a v kraji Moravskoslezském (–0,7 roku). U žen byl ve srovnání s muži pokles mírnější. Nejvíce se ženám délka života snížila v kraji Zlínském (–0,7 roku) a dále v krajích Vysočina, Jihomoravském a Olomouckém (shodně –0,4 roku). Z hlediska regionální diferenciace úmrtnosti nebyla zaznamenána výraznější změna. Nejlepší pozici při srovnání naděje dožití při narození obhájila Praha s délkou života 78,2 roku pro muže a 82,9 roku pro ženy. Druhé místo zaujal Královéhradecký kraj s délkou života 76,8 roku pro muže a 82,4 roku pro ženy. Jako další v pořadí se umístil Jihomoravský kraj s nadějí dožití při narození mužů 76,3 roku a žen 82,4 roku. Na opačném konci žebříčku s nejnižší střední délkou života mužů se umístily kraje Moravskoslezský a Ústecký (shodně 73,9 roku) a Karlovarský (74,5 roku). Obdobně ženy mohly očekávat nejkratší délku života v kraji Ústeckém (79,9 roku), následně v kraji Karlovarském (80,0 roku) a Moravskoslezském (80,9 roku).
Další charakteristiky délky života
Naděje dožití není jedinou charakteristikou popisující délku lidského života. Další je např. modální délka života neboli věk, při kterém lidé nejčastěji umírají. Někdy se také označuje jako normální délka života. Výhodou je její jednoduchý výpočet a větší stabilita v čase, proto je také vhodnější pro vyjadřování dlouhověkosti. V úmrtnostní tabulce z roku 2020 byl nejvyšší počet zemřelých mužů ve věku 82 let a žen ve věku 87 let. Při srovnání s rokem 2019 se modální věk zemřelých snížil, pro muže o dva roky a pro ženy o jeden rok.
Zajímavou charakteristikou je i mediánová délka života, která se uvádí rovněž jako pravděpodobná délka života. Označuje věk, kterého by se při dané úmrtnosti dožila právě polovina z narozených. U mužů byl tento věk 78 let, zatímco u žen 84 let. Nepřekvapí, že také v tomto případě je údaj z roku 2020 ve srovnání s rokem předchozím nižší, konkrétně o jeden rok shodně pro obě pohlaví.
Naděje dožití při narození vychází nižší než mediánová délka života, která je zároveň nižší než morální délka života. V roce 2020 si všechny tři uvedené délky života byly navzájem blíže než v roce předchozím. To znamená, že rozložení zemřelých podle věku bylo rovnoměrnější, přesto však zůstávalo značně nesymetrické vzhledem ke skutečnosti, že k úmrtím dochází zejména ve vyšším věku. Nesmíme zapomenout ani na úmrtnost v prvním roce života, která je ale dlouhodobě na nízké úrovni díky vyspělému českému zdravotnictví.
Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.
