Ve výzkumu převažují muži

Na vysokých školách již studuje více žen než mužů, ve výzkumu a vývoji je však zastoupení výzkumnic pouze čtvrtinové.

Pokud se máme zabývat tématem ženy a muži ve vědě, pak první, na co se podíváme, jsou jednoznačně studenti vysokých škol. Neboť kdo jiný by měl do vědy a výzkumu přinášet nové nápady, elán a svěží vítr než mladí lidé, kteří se na kariéru vědce mnoho let připravují.

Studentky v převaze

V Česku studovalo v roce 2020 na vysokých školách bezmála 300 tisíc osob. Před dvaceti lety, v roce 2001, měli mezi vysokoškolskými studenty nepatrnou převahu muži, kteří představovali 52 % všech VŠ studentů. Zastoupení žen však už tehdy plynule stoupalo, což pokračovalo i nadále a v roce 2020 již mezi vysokoškoláky dominovaly ženy v poměru 56 : 44. Samozřejmě, velmi výrazné rozdíly v poměru žen a mužů panují napříč různými obory studia. Ženy dle předpokladu kralují v humanitně a sociálně zaměřených oborech a mužským bojištěm jsou pak hlavně obory technické. Pohled do vzdálenější minulosti odhalí, že po první světové válce byla mezi vysokoškolskými studenty žen desetina a jejich zastoupení se postupně zvyšovalo. Po druhé světové válce již byla žen mezi vysokoškolskými studenty pětina, na začátku padesátých let se zastoupení žen zvýšilo na čtvrtinu všech vysokoškolských studentů a v letech šedesátých se přehouplo přes třetinu. Větší zájem žen o studium trval i nadále, a tak jejich zastoupení v populaci vysokoškolských studentů vystoupalo až na současnou hodnotu. K vyrovnání poměru žen a mužů mezi vysokoškoláky došlo v roce 2003.

Studenti a studentky vysokých škol podle oboru studia (%, 2020)

Technickým oborům dominují muži

Nyní se podívejme podrobněji na to, jaké preference mají studenti a studentky vysokých škol z hlediska oboru studia. Rovná pětina žen i mužů studujících vysokou školu se vzdělávala v oborech náležejících do skupiny Obchod, administrativa a právo. Z vysokoškolaček 16 % studovalo obory Vzdělávání a výchova a Zdravotní a sociální péče, 12 % pak Umění a humanitní vědy a jen velmi málo studentek navštěvovalo obory Informační a komunikační technologie. Oproti tomu muži preferují skupinu oborů Technika, výroba a stavebnictví, kterou v roce 2020 navštěvovalo 21 % ze všech vysokoškoláků. Malý zájem projevovali o Vzdělávání a výchovu či Umění a humanitní vědy.

Rozložení podle jednotlivých skupin oborů ukazuje graf. Ve většině z nich najdeme nadpoloviční většinu studentek, nejvíce ženy dominují v oborech Vzdělávání a výchova a Zdravotní a sociální péče. Muži mají převahu pouze v případě tří skupin oborů, zato u dvou z nich je tato převaha výrazná. V oborech Informační a komunikační technologie tvoří muži dokonce 83 % všech studentů a v oborech Technika, výroba a stavebnictví se jedná o 70 %.

Vědkyň je méně než čtvrtina

Po absolvování magisterského studia zůstává část absolventů na vysokých školách a rozšiřuje si vzdělání v doktorském programu. Mezi studenty těchto programů měli v roce 2020 převahu muži, byli v nich zastoupeni z 56 %. To je přesně opačný poměr než v případě vysokoškolských studentů jako celku. Doktorské studium je v mnoha případech dalším krokem k vědecké kariéře, která, jak už uvedená čísla naznačují, se u nás týká zejména mužů. V roce 2019*) bylo ve výzkumu a vývoji po přepočtu na plný pracovní úvazek věnovaný výzkumné a vývojové činnosti zaměstnáno bezmála 80 tisíc osob, mezi nimiž převažovali muži nad ženami v poměru 71 : 29. Přímo výzkumníků, tedy těch, jejichž činnost je zdrojem nových poznatků, bylo ve stejném roce 42 tisíc přepočtených osob a žen mezi nimi byla méně než čtvrtina (24 %).

Zastoupení žen mezi výzkumníky v jednotlivých sektorech je velmi rozdílné. Zatímco v podnikatelském sektoru je žen výzkumnic pouze 13 %, v případě vysokých škol jde o rovnou třetinu a ve vládním sektoru jich působí dokonce 39 %. V soukromém neziskovém sektoru je mezi výzkumníky téměř polovina žen, nicméně je nutné zmínit, že v tomto sektoru pracuje zdaleka nejmenší počet výzkumníků – v roce 2019 se jednalo pouze o 162 přepočtených osob, z nichž bylo 80 výzkumnic. U vládního sektoru je zajímavý i pohled na jednotlivé typy pracovišť. V Akademii věd tvoří ženy mezi výzkumníky 35 %, ve zdravotnických zařízeních je to však 59 %.

Rozložení žen a mužů na pozicích výzkumníků v jednotlivých vědních oblastech víceméně odpovídá situaci ve studijních oborech. V technických vědách tak výzkumnice tvoří pouze 12 % ze všech výzkumných pracovníků, v přírodních vědách čtvrtinu a ve vědách sociálních a humanitních zhruba 40 %. Zdaleka nejvyšší podíl mají ženy ve výzkumu v lékařských a zemědělských vědách, kde je jich mezi výzkumníky téměř polovina.

Výzkumní pracovníci podle sektoru provádění VaV (2019)

Ženy téměř bez patentů

Poměr žen a mužů pracujících jako výzkumník se promítá i do výsledků vynálezecké činnosti. Například v případě patentových přihlášek v roce 2020 pocházelo 90 % vynálezů českých původců s podanou patentovou přihláškou u Úřadu průmyslového vlastnictví ČR od mužů. Stejné zastoupení mužů bylo i v případě původců vynálezu u udělených patentů. Samozřejmě existují rozdíly napříč jednotlivými sektory. V podnikatelském sektoru bylo původců mužů 93 %, v sektoru vysokoškolském 87 % a v případě veřejných výzkumných institucí se jednalo o 77 % mužských původců vynálezů, na které byla podána patentová přihláška. Ženská stopa je zde tedy výrazně viditelnější.

Patentové přihlášky podané u ÚPV ČR mající původce z ČR podle typu přihlašovatele (%, 2020)

Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ

*) V době vydání článku byla k dispozici data za rok 2019, nejnovější data o výzkumu a vývoji budou zveřejněna na konci října na webu ČSÚ.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více informací na www.czso.cz

Věda, výzkum, inovace