Konjunkturální průzkum – říjen 2021

Celková důvěra v ekonomiku se v říjnu meziměsíčně opět snížila, avšak mírněji než v předchozích letních měsících. Podruhé v řadě klesla současně důvěra podnikatelů i spotřebitelů. Šetření probíhalo od 1. do 18. října. I přes zhoršující se epidemickou situaci fungovala většina provozoven obchodů i dalších služeb v běžném režimu. Významné administrativní překážky nelimitovaly ani příjezdový cestovní ruch.

Celková důvěra podnikatelů byla nejslabší za posledních sedm měsíců. Projevila se hlavně zhoršující se situace v průmyslu, patrná již v létě. Tento trend pokračoval i v říjnu, takže nižší úroveň důvěry panovala v průmyslu naposledy loni v červnu. Říjnový pokles byl úzce svázán se zhoršením hodnocení současné poptávky i očekávání výrobní činnosti. V nejbližších třech měsících plánovalo pokles výroby 23 % podniků, růst pak 15 %. Druhé čtvrtletí v řadě zůstává klíčovou růstovou bariérou průmyslu nedostatek materiálu a zařízení, jenž se projevuje především v automobilovém průmyslu a s ním provázaných oborech. To vedlo k poklesu využití výrobních kapacit i udržování vysokého objemu zásob nedokončené produkce. Drtivá většina podniků považovala přesto svou současnou ekonomickou situaci za dobou či uspokojivou, skoro čtvrtina firem ale očekávala v nejbližších měsících zhoršení. Očekávání u zaměstnanosti ale zůstala mírně pozitivní.

Ve stavebnictví důvěra v říjnu meziměsíčně stagnovala a stvrdila trend zřejmý od loňského podzimu. Čtvrtina podniků stále vnímá současnou poptávku ve stavebnictví jako nedostatečnou. Hodnocení vlastní současné ekonomické situace podniků bylo nadále příznivé, v půlročním výhledu ale mírně převažovala negativní očekávání – již druhý měsíc v řadě. Stavebnictví je dlouhodobě limitováno významnými růstovými bariérami. Vleklý problém s lidskými zdroji a vysokou závislostí na zahraničních pracovnících by mohl být ještě prohlouben vinou citelného zhoršení epidemické situace ve východní Evropě. Druhé čtvrtletí v řadě výrazně vzrostla role nedostatku materiálu a zařízení.

Důvěra podnikatelů v obchodě zůstává vysoká – pátý měsíc v řadě převyšuje úroveň z období těsně před vypuknutím pandemie. V říjnu dále meziměsíčně posílila a byla nejvyšší od února 2018. Za dobrou považovalo svou současnou ekonomickou situaci 49 % podniků, za špatnou jen 7 %. I přes nepatrné zhoršení zůstávají v této oblasti očekávání na nejbližší měsíce výrazně pozitivní.

I ve sledovaných odvětvích služeb důvěra v říjnu mírně vzrostla a dosáhla letošního maxima. Pozitivně se projevil růst sentimentu zejména ve finančnictví. Celková důvěra ve službách stále nepřekonala úroveň z počátku roku 2020. Hodnocení současné i očekávané poptávky oproti letošnímu září dále rostlo a zůstávalo příznivé. To platí i o očekávané ekonomické situaci podniků v příštích měsících – zlepšení vyhlíželo více než 30 % podniků, zhoršení méně než 5 %. I tak stále skoro každý třetí podnik zvažoval redukci pracovních míst.

Důvěra spotřebitelů se v říjnu meziměsíčně opět snížila a byla nejslabší za poslední půlrok. Prohlubující se pesimismus ohledně budoucí ekonomické situace v ČR se promítá i do horších očekávání vlastní finanční situace domácností. Zároveň limituje i jejich schopnost tvorby úspor, jejichž růst by se v ukazateli celkové spotřebitelské důvěry jinak pozitivně projevil. Zatímco obavy lidí z navyšování nezaměstnanosti zůstávaly nízké, očekávání cenového růstu druhý měsíc v řadě sílilo a dosáhlo maxima v historii sledování. Lidé tak vnímají zrychlení růstu spotřebitelských cen i očekávání podniků v oblasti růstu prodejních cen vlastních produktů – především ve stavebnictví a obchodu.

Celková důvěra v ekonomiku v zemích EU v září stagnovala. Meziměsíční pokles důvěry v obchodě a ostatních službách byl kompenzován příznivým vývojem ve stavebnictví a také u spotřebitelů. Souhrnná důvěra vzrostla nejvíce v Estonsku, Dánsku a Španělsku, nejcitelněji poklesla naopak v Lucembursku a ze středoevropských ekonomik též v Rakousku, Česku a Maďarsku. V osmi státech EU zůstávala výše důvěry pod úrovní počátku roku 2020. Kromě Česka šlo i o většinu novějších členských států, např. Slovensko, Rumunsko či Bulharsko.