Tón v maloobchodu se železářským zbožím, barvami, sklem a potřebami pro kutily u nás udávají velké firmy s rozsáhlými sítěmi provozoven.
Maloobchod se železářským zbožím, barvami, sklem a potřebami pro kutily (CZ-NACE 47.52) zahrnuje podniky, u nichž maloobchodní prodej s tímto sortimentem převažuje. Patří do něj také maloobchod se stavebními materiály, sekačkami na trávu nebo saunami a provozují ho jak velké hobby markety, tak i malé prodejny. Tento segment reprezentuje zhruba 6% podíl na tržbách v celém maloobchodě a taktéž na počtu zaměstnaných osob.
Ubývají jen malé podniky
Počet podniků působících v maloobchodu s potřebami pro kutily se snížil z 5 078 v roce 2008 na 3 430 v roce 2019. Podnik je zde vymezen právní subjektivitou, nejedná se tedy o počty jednotlivých prodejen. Např. řetězec s několika desítkami maloobchodních provozoven je ve výčtu zastoupen pouze jedenkrát, stejně jako jednotlivá prodejna vlastněná fyzickou osobou v okresním městě.
Pokles počtu byl zaznamenán především ve skupině podniků, které mají méně než 20 zaměstnaných osob. Podniků s více než 250 zaměstnanými osobami bylo v roce 2019 celkem 7, tedy o 1 více než v roce 2008. Počet zaměstnaných osob ve velkých podnicích se mezi lety 2008–2019 zvýšil o 1 533, tj. o 22 %. V celém segmentu si však počet zaměstnaných osob zachovává zhruba stejnou úroveň. Celkové tržby ve velkých podnicích se ve sledovaném období zvýšily o 13,2 mld. Kč, tj. o 50,6 %. Uvedené trendy naznačují, že dochází ke koncentraci trhu a maloobchodní řetězce s více pobočkami a zaměstnanci jsou na vzestupu.
Celkové tržby (mil. Kč)
Ubývají jen malé podniky
Počet podniků působících v maloobchodu s potřebami pro kutily se snížil z 5 078 v roce 2008 na 3 430 v roce 2019. Podnik je zde vymezen právní subjektivitou, nejedná se tedy o počty jednotlivých prodejen. Např. řetězec s několika desítkami maloobchodních provozoven je ve výčtu zastoupen pouze jedenkrát, stejně jako jednotlivá prodejna vlastněná fyzickou osobou v okresním městě.
Pokles počtu byl zaznamenán především ve skupině podniků, které mají méně než 20 zaměstnaných osob. Podniků s více než 250 zaměstnanými osobami bylo v roce 2019 celkem 7, tedy o 1 více než v roce 2008. Počet zaměstnaných osob ve velkých podnicích se mezi lety 2008–2019 zvýšil o 1 533, tj. o 22 %. V celém segmentu si však počet zaměstnaných osob zachovává zhruba stejnou úroveň. Celkové tržby ve velkých podnicích se ve sledovaném období zvýšily o 13,2 mld. Kč, tj. o 50,6 %. Uvedené trendy naznačují, že dochází ke koncentraci trhu a maloobchodní řetězce s více pobočkami a zaměstnanci jsou na vzestupu.
Počty zaměstnaných osob
Tržby velkých rostou rychleji
Průměrná mzda přepočtená na jednu fyzickou osobu ukazuje, že průměrné mzdy rostou napříč velikostními skupinami stejným tempem, ale průměrné mzdy ve velkých podnicích jsou výrazně vyšší – až o 10 tisíc Kč v roce 2019. Zaměstnanci malých a středních podniků přitom ve sledovaném období brali průměrně zhruba o 2–3 tisíce Kč více, než byla průměrná mzda v malých podnicích v celém maloobchodě, a mzdy ve velkých podnicích s potřebami pro kutily převyšovaly průměr velkých podniků za celý maloobchod přibližně o 4–7 tisíc Kč.
Tržby za prodané zboží kopírují celkový ekonomický vývoj v zemi. I v odvětví maloobchodu s potřebami pro kutily se projevily dopady krize z roku 2008 pozvolným a dlouhodobým útlumem a oživení nastalo až od roku 2015. V tomtéž roce došlo také k výrazné změně ve struktuře velikostních skupin podniků. Fúzí několika do té doby samostatných firem vznikl nový velký podnik, který se zařadil do velikostní skupiny s 250 a více zaměstnanými osobami.
Celkové tržby velkých podniků od roku 2015 rostou rychlejším tempem než tržby malých a středních podniků. Zatímco v roce 2008 tvořily tržby generované podniky s 250 a více zaměstnanými osobami 41 % tržeb odvětví potřeb pro kutily, v roce 2019 to bylo již 55 %. Opačný trend zaznamenaly nejmenší jednotky s 0–9 zaměstnanými osobami, u nichž došlo k poklesu ze 33 % v roce 2008 na 23 % v roce 2019. Podíl podniků s 20–249 zaměstnanými osobami zůstal v obou srovnávaných letech zhruba stejný. Podíl celkových tržeb podniků s 10–19 zaměstnanci poklesl z 11 % v roce 2008 na 8 % v roce 2019.
Průměrná mzda na 1 fyzickou osobu (Kč)
Rozdíl v maržích klesá
Podíl obchodní marže na tržbách za prodané zboží byl u velkých maloobchodních jednotek vždy vyšší než u malých a středních, a to až o více než 10 % v letech 2008–2014. Od roku 2015 do roku 2019 se podíl obchodní marže na tržbách za prodané zboží u velkých podniků snížil a rozdíl oproti malým a středním podnikům se pohybuje v rozmezí 6–7 %.
Velké podniky s potřebami pro kutily prodávaly v roce 2019 své zboží s marží 32,3 %, zatímco velké podniky v celém maloobchodu měly obchodní marži 26,8 %. Přestože marže velkých podniků s potřebami pro kutily byly v celém sledovaném období vyšší než v celém maloobchodě, rozdíl se postupně snižoval ze 13 procentních bodů v roce 2008 na 6 v roce 2019. Oproti tomu malé a střední podniky s potřebami pro kutily mají ve srovnání s malými a středními podniky v celkovém odvětví maloobchodu marži stejnou nebo mírně nižší (o zhruba 1 %).
Podíl výkonů včetně obchodní marže po odečtení spotřeby materiálu, energie a nákladů na služby na jednu zaměstnanou osobu udává přidanou hodnotu na zaměstnanou osobu. U všech velikostních kategorií podniků tento ukazatel zhruba do roku 2015 klesal a následně došlo k jeho růstu. Pokles i nárůst jsou přitom strmější u velkých podniků s více než 250 zaměstnanými osobami, které také vykazují výrazně vyšší přidanou hodnotu na zaměstnance než podniky malé. Výraznější nárůst v tomto segmentu podniků souvisí s vyšší hladinou tržeb.
Podíl obchodních marží na tržbách za prodané zboží (%)
Přidaná hodnota na zaměstnanou osobu ( tis. Kč)
Článek si můžete také přečíst také v časopise Statistika&My.
