Děláme zajímavou a užitečnou práci

    Ředitel odboru statistik rozvoje společnosti Martin Mana je přesvědčen, že data ze statistických zjišťování mají být maximálně přístupná veřejnosti, aby mohla být využívána pro správné rozhodování ve všech oblastech života.

    Do ČSÚ jste nastoupil krátce po ukončení studia. Co vás sem přivedlo?

    Byla to čirá náhoda. Je pravda, že mě vždycky bavila čísla, ale nikdy mě nenapadlo, že budu pracovat v Českém statistickém úřadě. Ani na vysoké škole, kde jsme měli statistiku jako předmět v rámci oboru management a ekonomie, mě nijak zvlášť neoslovovala a určitě nebylo mým snem pracovat ve státní správě.

    Po škole jsem tedy strávil rok hlídáním dětí v Anglii, abych si zlepšil angličtinu, a při cestě zpátky jsem narazil na inzerát, v němž ČSÚ hledal spolupracovníky do právě vznikajícího oddělení statistik nových technologií. Říkal jsem si, že to zkusím, a když se mi to nebude líbit, mám tři měsíce na to, abych podal výpověď a hledal něco jiného. Ale už jsem tady jednadvacet roků a pořád mě to baví i naplňuje.

    Co vás na práci statistika tak zaujalo?

    Zakládalo se úplně nové oddělení a připravovali jsme statistiky, které tady nikdo předtím nedělal. Takže nešlo jenom o rutinní vyplňování čísel do tabulek, ale o tvůrčí proces. Nebyli jsme svázáni zaběhnutým systémem a měli jsme obrovský prostor pro vlastní iniciativu a nápady. A mě baví pídit se po nových datových zdrojích, propojovat je, zkoumat a hledat souvislosti mezi takto získanými údaji. Hodně jsme se také inspirovali v zahraničí a měli jsme možnost cestovat, abychom zjistili, jak se statistika dělá jinde. V začátcích na úřadě to byla docela pěkná statistická jízda. Během roku od oficiálního vzniku oddělení se nám podařilo uskutečnit první šetření o tom, jak se v podnicích a v domácnostech v Česku používá internet, a tato šetření vlastně běží dodnes.

    Ing. Martin Mana

    Vystudoval zlínskou Fakultu managementu a ekonomie Vysokého učení technického v Brně. Krátce po studiu nastoupil do ČSÚ, kde se podílel na vzniku oddělení statistik nových technologií. Absolvoval několik zahraničních stáží v OECD a v Eurostatu a podílel se na výzkumných projektech Národohospodářského ústavu a Technologického centra AV ČR. Je zástupcem České republiky v pracovní skupině OECD, Česko zastupoval také v Mezinárodní telekomunikační unii. Do pozice ředitele odboru statistik rozvoje společnosti byl jmenován v roce 2014.

    To se na nich za dvacet let nic nezměnilo?

    Princip zůstává stejný. V případě podniků se jedná o zjišťování pomocí výkazu, v dnešní době také prostřednictvím online vyplnitelného formuláře, a u domácností probíhá přímé dotazování našimi tazateli. Ale samozřejmě se dnes ptáme na úplně jiné věci, protože technologie pokročily a možnosti i způsoby využívání internetu se značně rozšířily. V roce 2002 by mě třeba nenapadlo ptát se podniků na využívání umělé inteligence či internetu věcí a domácností na používání internetu v chytrých mobilech nebo na další chytrá domácí zařízení, tedy na věci, na které se dnes už ptáme běžně.

    Absolvoval jste také stáže v Eurostatu a v OECD. Jaké zkušenosti z nich považujete za nejvýznamnější?

    Díky práci v ČSÚ jsem dostal možnost absolvovat půlroční stáž ve Statistickém úřadě Evropských společenství v Lucemburku a roční pracovní pobyt v Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj v Paříži. Byla to pro mě významná pracovní zkušenost, která se pozitivně promítla následně i do mé práce tady v Praze. Tím, že jsem se mohl podílet na vytváření mezinárodních statistik v oblasti digitalizace nebo výzkumu a vývoje, jsem získal lepší perspektivu a uvědomil si širší souvislosti při vytváření řady rozvojových statistik. A asi nejcennějším bylo osobně poznat kolegy, kteří se v těchto organizacích podílejí na vytváření mezinárodních manuálů pro statistiky a mnozí z nich se stali dokonce mými přáteli. Přímý přístup k nim mi velmi pomohl při mnoha mezinárodních jednáních ohledně statistik, které u nás realizujeme.

    Jsou s vaší profesi spojeny také činnosti, které děláte nerad?

    Netěší mě zvyšující se administrativa, která nás odvádí od statistické práce. Ale to bohužel k pozici ředitele patří. Naštěstí, ve srovnání s ministerstvy, s nimiž jsem v častém kontaktu, je to však v ČSÚ ve většině případů pořád zlaté. Ministerští úředníci se musejí podle mých zkušeností potýkat často s mnohem tužší byrokracií a formalismem. Výhoda ČSÚ také je, že nejsme pod žádným politickým vlivem a charakter naší práce je stále více odborný než úřednický.

    Váš odbor má v názvu „statistiky rozvoje společnosti“. Jaké statistické ukazatele vypovídající o rozvoji společnosti sledujete?

    O rozvoji společnosti vypovídá celá řada ukazatelů. Kromě šetření o využívání digitálních technologií se snažíme podchytit i oblast výzkumu, vývoje a inovací a zabýváme se také statistikou kvalifikovaných lidských zdrojů. To jsou třeba učitelé, zdravotníci, výzkumníci nebo IT odborníci. Sledujeme nejen jejich počet, ale i strukturu této pracovní síly nebo mzdy, zaměřujeme se rovněž na studenty vysokých škol. Zajímají nás také digitální znalosti a dovednosti našich spoluobčanů nebo oblast dalšího vzdělávání. Z hlediska ekonomické statistiky se zaměřujeme na odvětví s vysokou technologickou náročností. Sem patří třeba biotechnologie, nanotechnologie, farmacie, letecký průmysl nebo ICT odvětví. Zpracováváme i data o vývozu a dovozu high-tech zboží a technologických služeb.

    Do našeho odboru ale spadají také statistiky školství, zdravotnictví, kultury, sociálního zabezpečení, kriminality nebo i sportu. Náš záběr je tedy poměrně široký.

    Z jakých zdrojů získáváte data?

    Máme šest vlastních zjišťování v podnicích a čtyři šetření v domácnostech, která běží pravidelně v ročních nebo několikaletých intervalech. Využíváme ale rovněž mnoho administrativních dat, díky čemuž nemusíme tolik zatěžovat respondenty. Týká se to například údajů o pracovní neschopnosti, které čerpáme z České správy sociálního zabezpečení, nebo ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem zjišťujeme data o telekomunikační a internetové infrastruktuře. Docela hrdý jsem na to, že se nám podařilo domluvit s Úřadem průmyslového vlastnictví na zavedení patentové statistiky a s Ministerstvem financí na statistice daňové podpory výzkumu a vývoje. Velmi úzce také spolupracujeme s jednotlivými ministerstvy, která mají v gesci námi sledované oblasti, ale i s dalšími institucemi, namátkou například s Ústavem zdravotnických informací a statistiky, Českou školní inspekcí, Policejním prezidiem, Českou unií sportu a dalšími. Těch datových zdrojů je obrovské množství.

    Dají se administrativními daty nahradit informace z terénních šetření?

    Snahy snižovat zátěž respondentů jsou určitě namístě, už jenom proto, že v posledních letech můžeme sledovat klesající ochotu účastnit se šetření a odpovídat na otázky. V některých zemích, například v Brazílii, třeba pro zjišťování aktivit na internetu připojili respondentům k počítači krabičku, která automaticky sleduje a zaznamenává vše, co uživatel na tom počítači prováděl. To ale není cesta, kterou bychom chtěli následovat u nás. Eurostat a OECD se snaží navázat spolupráci s velkými internetovými hráči jako Facebook, Google či Airbnb a získávat data přímo od nich. Stále častěji se pro celou řadu statistik využívají i data z chytrých mobilních telefonů.

    V severských státech jsou poměrně daleko ve využívání různých registrů a evidencí, statistici jsou z nich schopni vyčíst málem i to, že si člověk koupil novou ledničku a jak zlikvidoval tu starou. Postupně se tedy využívání administrativních dat rozšiřuje, ale tento proces neprobíhá ve všech zemích stejně. Některé postupy nelze zavést z legislativních důvodů a u mnoha administrativních dat chybějí sociodemografické údaje. Můžeme tedy zjistit třeba to, kolik osob navštívilo dané webové stránky, ale už nevíme, jakého byly věku, jaké měly vzdělání či v jaké domácnosti bydlí. Podobně lze z registru příjemců starobních důchodů zjistit jejich věk, pohlaví či výši důchodu, ale k údajům, zda senioři mají potíže s vykonáváním některých běžných činností a jestli jim někdo pomáhá, potřebujeme terénní šetření.

    Jsou nějaké zdroje dat, které byste chtěli využívat, ale není to možné?

    Aktuálně nevím o datech, která bychom teď hned potřebovali pro naši práci. Než na rozšiřování datových zdrojů se nyní spíše soustředíme na jejich lepší vytěžování, zpracování a prezentování. V současné době má například každá z našich statistik své vlastní webové stránky, kde uživatel nalezne potřebné metodické a datové informace včetně mezinárodního srovnání. Do budoucna vidím cestu v propojování různých datových zdrojů. Bylo by určitě zajímavé mít přístup třeba do registru obyvatelstva a propojit ho například s databázemi České správy sociálního zabezpečení nebo spojit informace z matrik studentů s údaji o uplatnění absolventů na trhu práce. Získali bychom tak nové ukazatele, aniž bychom se museli dotazovat jednotlivců. V tuto chvíli to není možné, brání tomu legislativa a je s tím spojeno mnoho technických problémů. Je to však v každém případě směr, kterým se statistická zjišťování v příštích letech budou vyvíjet.

    Jak je na tom česká statistika v porovnání s ostatními evropskými zeměmi? Umíme získávat požadované informace a využívat k tomu moderní metody?

    Pokud jde o oblast statistiky digitalizace a informační společnosti, tak si troufám říct, že patříme mezi nejlepší země nejen v EU, ale i ve světě. Naše publikace mají velmi vysoké renomé a jsou dobře známé. Oceňují je nejen v Eurostatu nebo v OECD, ale třeba také v Mezinárodní telekomunikační unii a v dalších mezinárodních institucích. V minulosti mě mile překvapilo, když například paní Tracey Weisler ze Spojených států, jejíž rodina pocházela z Česka, dávala naše souhrnné publikace o oblasti informační společnosti a digitální ekonomiky za vzor na jednáních OECD nebo když předseda expertní skupiny Mezinárodní telekomunikační unie Alexandre Barbosa zavítal z Brazílie do Prahy do ČSÚ, aby se podrobněji seznámil s našimi statistikami v oblasti měření digitalizace.

    Jedna strana je, jak umíme informace zjišťovat, druhá, k jakým výsledkům jsme dospěli. Můžete srovnat, v čem jsou Češi lepší nebo horší než obyvatelé jiných zemí?

    Velmi dobře jsme na tom například v internetovém bankovnictví, které v Česku využívá větší procento lidí než v Německu. Také častěji sledujeme zprávy na internetu. Naopak zaostáváme ve využívání internetu v mobilním telefonu nebo v používání sociálních sítí a nechceme platit za sledování videí a hudby na internetu. Máme rovněž menší podíl starších spoluobčanů, kteří používají digitální technologie. Náš odstup se ale v čase snižuje a postupně se přibližujeme průměru EU. Zejména v kategorii mladších uživatelů už žádné velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi nejsou.

    Česká republika vydává relativně hodně finančních prostředků na výzkum a vývoj, ale většina z nich směřuje hlavně do automobilového a strojírenského průmyslu, zatímco ve vyspělých zemích se tyto investice koncentrují do high-tech odvětví, jako jsou farmacie, letectví nebo výroba elektronických součástek. Ze všech zemí EU máme taky nejvyšší podíl ICT zboží na celkovém vývozu, ale není to tím, že bychom ho tady tolik vyráběli. Stali jsme se totiž takovým suchozemským překladištěm těchto výrobků pro velkou část střední Evropy.

    Zajímavé také je, že u nás je podíl žen mezi výzkumníky a mezi IT specialisty nejnižší z celé Evropské unie. A mě osobně zaujalo, že v Česku působí 433 výzkumných pracovníků z Indie, ale jen 161 Američanů a 95 Číňanů.

    K čemu slouží výsledky vaší práce, kdo jsou hlavní uživatelé dat z vašeho odboru?

    Většina zjišťování, která provádíme, probíhá na základě nařízení EU, ale snažíme se je dělat tak, aby výsledky byly užitečné i pro české občany a uživatele. Naše data slouží jako podklad celé řady strategií a politik, využívá je mnoho státních i nestátních orgánů a institucí. Spolupracujeme například s Radou pro výzkum, vývoj a inovace, s jednotlivými ministerstvy, ale i s akademickou sférou. S Technologickým centrem Akademie věd připravujeme každý rok velký seminář o výzkumu, vývoji a inovacích, v úzkém kontaktu jsme i s Katedrou informačních technologií VŠE. Informace z našeho odboru využívají různé profesní organizace jako například Svaz průmyslu. Z konkrétních dokumentů, které z našich dat vycházejí, mohu namátkou uvést třeba Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací, projekt Digitální Česko nebo inovační strategii The Czech Republic: The Country For The Future. Z oblastí mimo statistiky digitalizace, výzkumu, vývoje a inovací využívá naše data například i Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením k tvorbě národního plánu podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením.

    Statistiky neděláme pro sebe, ale pro veřejnost, ať odbornou, tak samozřejmě i laickou. Bylo by zbytečné věnovat prostředky a energii do tvorby čísel, která by pak zůstávala ukryta v našich počítačích. Proto se snažíme zveřejňovat maximální možné množství dat a informací prostřednictvím celé řady pravidelných ročních publikací, analýz, článků a také na webových stránkách ČSÚ. Pořádáme i několik tiskových konferencí. Letos jsme například připravili tiskovky k zahájení školního roku, k výsledkům šetření o výzkumu a vývoji nebo k používání digitálních technologií v našich podnicích a v domácnostech.

    Před pandemií jsme naše výsledky prezentovali na mnoha seminářích v Česku i v zahraničí a rozvíjeli jsme mezinárodní spolupráci. Teď je to v tomto směru horší, ale snad se situace zase brzy vrátí do normálu.

    Jak jste spokojen s týmem, který na odboru máte?

    Pracuje tady patnáct lidí a pro mě je důležité, že je ta práce baví. U nás má každý člověk na starosti vždy celé zjišťování nebo statistickou úlohu založenou na administrativních datech, a to od začátku až do konce. Je to odborná, organizačně náročná, a hlavně zodpovědná činnost s konkrétními výsledky ve formě nových statistických čísel. Když člověk zná celý proces získání dat, sám se potýká s metodickými záludnostmi dotazníku, překonává potíže při sběru dat a řeší kvalitu sebraných údajů, má nakonec větší nadhled při zpracování výsledků i při jejich interpretaci.

    Děláme tady zajímavou práci a na lidech je to vidět. Náš tým je v poslední době poměrně stabilní, a díky tomu se naši zaměstnanci ve svých oblastech velmi dobře orientují a jsou kvalitními odborníky. Mezi kolegy panuje přátelská atmosféra a jsou podporováni, aby se nebáli požádat o pomoc, vzájemně spolupracovali a ve svých agendách se doplňovali.

    Ovlivnila nějak zásadně vaši práci pandemie covidu-19?

    Určitě to bylo nepříjemné, ale k nějakému zásadnímu ovlivnění výsledků nedošlo. I v té těžké době se nám podařilo uskutečnit vše, co jsme si naplánovali. Jediné, co se výrazně zhoršilo, je mezinárodní spolupráce. Většina schůzek se přesunula do online prostředí, kterým se osobní setkání prostě nahradit nedá. Chybějí nám neformální diskuze v kuloárech, domlouvání se na společném postoji v menších skupinkách a možnost vysvětlovat jednotlivým účastníkům naše individuální požadavky. Jednání prostřednictvím internetových platforem jsou tak mnohem formálnější a nevedou k výsledkům, s nimiž by byli všichni ztotožněni.

    Co zajímavého chystáte na rok 2022?

    Je toho poměrně dost. Na podzim se znovu po pěti letech pustíme do mezinárodního šetření o vzdělávání dospělých. To probíhá formou přímého dotazování v domácnostech. Velká změna nás čeká v oblasti sledování dat o výdajích na zdravotní péči. Dosud jsme většinu dat přebírali přímo od jednotlivých zdravotních pojišťoven, teď je budeme získávat souhrnně z Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který je na zpracování dat o zdravotnictví specializován. Přechod je technologicky náročný, ale umožní nám nejen snížit administrativní zátěž pojišťoven a získat jednotně zpracované údaje, ale hlavně přinést našim uživatelům detailnější pohled na výdaje na zdraví.

    Letos také začneme připravovat další běh výběrového šetření o osobách se zdravotním postižením. To se realizuje na základě usnesení české vlády v pětiletých intervalech a je zdrojem informací, které nelze jiným způsobem získat. Jde především o údaje, jak se těmto našim spoluobčanům skutečně žije, co a kdo jim v jejich každodennosti pomáhá a co jim naopak schází. Je to také jediný zdroj dat o osobách, které nejsou invalidní ani jim nebylo úředně uznáno zdravotní znevýhodnění a nepobírají příspěvky na péči, ale jejich zdravotní problémy jim způsobují v běžném životě různé potíže a omezení.

    V oblasti statistik výzkumu, vývoje a inovací nás čeká náročná implementace nových doporučení z mezinárodních manuálů.

    Uplatňujete vaše profesní znalosti také v osobním životě?

    Doma žádná statistická zjišťováním neprovádím, ale obrovskou radost mi dělá synovec, který si každý rok na Vánoce přeje statistickou ročenku, a pak z ní pro celou rodinu připravuje kvízy. Je mu 14 let a pořád je to pro něj úžasný dárek. Těší mě to o to více, že podstatná část obsahu ročenky je z dílny našeho odboru.

    Článek si můžete přečíst také v chystaném lednovém čísle časopisu Statistika&My.