Téměř 14 % obyvatel Slovinska se narodilo v zahraničí, ale skoro polovina z nich jsou občané Slovinska. Nejčastější zemí narození je Bosna a Hercegovina, z mimoevropských zemí Čína.
V loňském roce žilo ve Slovinsku 2 109 000 obyvatel, z nich se 293 tisíc, tj. 13,9 %, narodilo v zahraničí a do Slovinska se tedy přistěhovali. Téměř polovina (46 %) přistěhovalců jsou slovinští občané. To znamená, že se buď narodili slovinským rodičům, kteří žili v zahraničí, nebo získali slovinské občanství naturalizací. Ne všichni imigranti jsou proto cizinci.
Podobně ne všichni obyvatelé s cizím občanstvím jsou imigranti. Ze 169 tisíc cizinců, kteří ve Slovinsku žili na počátku roku 2021, mělo 7 % uvedenu jako zemi narození Slovinsko, a tak nebyli statisticky považováni za přistěhovalce.
Slovinsko má dlouhou historii imigrace. Vzhledem k tomu, že země byla několik desítek let v minulém století součástí Jugoslávie, lze sledovat nejsilnější imigrační toky právě z ostatních zemí tohoto bývalého společného státu. Z celkových 293 tisíc imigrantů odtud pochází 86 %. Nejpočetnější je skupina osob narozených v Bosně a Hercegovině (133 tis.), následují lidé narození v Chorvatsku (43 tis.) a Srbsku (30 tis.).
Mezi imigranty z ostatních evropských zemí jsou nejpočetnější ti, kteří se narodili v Německu (7,6 tis.), následují narození v Itálii (4,6 tis.) a Rusku (4,0 tis.). Mezi obyvateli s původem mimo Evropu je nejčastější zemí narození Čína (1,2 tis.), následovaná Spojenými státy (0,9 tis.) a Argentinou (0,4 tis.). Výše uvedených 293 tisíc obyvatel Slovinska narozených v zahraničí se narodilo ve 174 různých zemích světa.
Více informací zde.
