V roce 2021 jen 73 % občanů EU, kteří používají internet pro soukromé účely, aktivně spravovalo online přístup ke svým osobním údajům.
Více než polovina (53 %) uživatelů internetu pro soukromé účely odmítla povolit použití osobních údajů pro reklamu a 48 % omezilo nebo odmítlo přístup ke své zeměpisné poloze, 40 % navíc omezilo přístup ke svému profilu nebo obsahu na sociálních sítích či sdílenému online úložišti. Prohlášení o zásadách ochrany osobních údajů si před poskytnutím osobních údajů přečetlo 39 % uživatelů a pouze 36 % si zkontrolovalo, zda web, kterému poskytli své osobní údaje, je bezpečný.
Podíl lidí, kteří spravovali přístup k jakýmkoli osobním údajům přes internet, se v roce 2021 v jednotlivých členských státech EU lišil. Nejvyšší byl zaznamenán v Nizozemsku a ve Finsku (shodně 91 %), dále pak v Portugalsku (89 %) a v Chorvatsku (85 %). Česku s 83 % patřila pátá příčka. Naopak nejnižší podíly vykazovaly Rumunsko (56 %), Polsko (59 %) a Slovinsko (61 %).
Jedním z problémů, které vyvolávají určité obavy o soukromí a bezpečnost užívání online technologií a mobilních telefonů, je nasazování souborů cookies. V roce 2021 věděli čtyři z pěti uživatelů internetu ve věku 16 až 74 let, kteří používali v zemích EU internet v posledních třech měsících před průzkumem, že soubory cookies lze použít ke sledování jejich online aktivit. Informovanost byla vyšší u mladších uživatelů a nižší u starších, ve věkové skupině 16 až 24 let dosáhla 86 %, ve skupině 55 až 74 let klesla na 74 %.
Ačkoli se zdá, že většina lidí si je zasahování cookies do soukromí vědoma, pouze 36 % aktivních uživatelů internetu uvedlo, že změnili nastavení svého prohlížeče tak, aby zabránili nebo omezili používání těchto souborů. Navíc jen 21 % návštěvníků internetových stránek používá software, který omezuje možnost sledovat jejich aktivity na síti. To ve srovnání s rokem 2020 představuje nárůst o 1 procentní bod.
Nejčastěji mění nastavení internetového prohlížeče s cílem zabránit využití souborů cookies nebo je omezit uživatelé ve Finsku (56 %) a v Nizozemsku (51 %), následují Německo a Lucembursko (shodně 46 %). V Česku tak činí více než čtvrtina uživatelů (27 %), v Bulharsku 21 %, v Rumunsku 16 % a na Kypru jen 11 %.
Možnost sledovat online aktivity pomocí softwaru berou vážně zejména v Belgii, kde každý druhý uživatel (51 %) toto sledování aktivně omezuje. S velkým odstupem následují Malta (32 %), Nizozemsko (31 %), Irsko (28 %) a Švédsko (27 %). Naopak nejnižší podíl uživatelů, kteří používají tento druh softwaru, byl zaznamenán v Bulharsku, v Rumunsku a v Lotyšsku (všechny 12 %) a také v Česku (15 %).
