Mezi lety 2019 až 2021 se nejvíce zhoršila kvalita ovzduší v islandském hlavním městě Reykjavíku, naproti tomu největšího pokroku dosáhly řecké Atény. V první desítce hlavních měst se zlepšenou kvalitou vzduchu se umístila i Praha.
Velký vliv na pokles znečištění měla pandemie covid-19. Vyplývá to ze žebříčku britské společnosti Uswitch, která porovnala environmentální data o 24 evropských hlavních městech ze statistik Eurostatu a Světové zdravotní organizace.
Pro sestavení žebříčku byly využity údaje o průměrné roční produkci znečišťujících látek, jako je například oxid uhelnatý a oxid dusičitý. Z nich pak vyšlo celkové skóre Indexu kvality ovzduší (AQI) pro každé hlavní město. Světová zdravotní organizace odhaduje, že na následky špatného ovzduší ročně zemře 7 milionů osob po celém světě.
První místo patří Athénám, kde dosáhl pokles znečištění téměř 35 %. Mezi lety 2019 a 2020, tedy v době pandemie covid-19, zde došlo ke snížení o bezmála 43 %, přičemž v následujícím roce index narostl o 14,15 % poté, co se začal obnovovat normální život. Druhou příčku obsadil irský Dublin. I zde byl vývoj podobný. Mezi lety 2019 a 2021 znečištění pokleslo o téměř 25 %, přičemž v období 2019-2020 to bylo o 32,8 %. Během následujících dvanácti měsíců pak došlo k nárůstu o 12 %.
Třetí místo náleží švédskému Stockholmu s celkovým snížením znečištění o 18,05 %, další pak hlavnímu městu Bosny a Hercegoviny Sarajevu (-13,63 %) a dánské Kodani (- 12,21 %). Zbytek první desítky zaujímaly severomakedonské Skopje (- 12,03 %), portugalský Lisabon (-11,2 5%), kyperská Nikósie (-10,31 %), Praha (-8,48 %) a nizozemský Amsterdam (-7,06 %).
Studie zjistila, že téměř 30 % sledovaných měst zaznamenalo v posledních třech letech zvýšenou míru znečištění ovzduší. Nelichotivé první místo patří Reykjavíku, kde celkový nárůst dosáhl 13,99 %. Přesto má hlavní město Islandu nejnižší skóre AQI ze všech hlavních měst na seznamu. V Budapešti se znečištění ovzduší zvýšilo o 12,24 %, což je druhý nejvyšší nárůst. Na rozdíl od Reykjavíku mělo maďarské hlavní město jedno z vyšších skóre AQI, takže další snížení kvality jeho ovzduší je o to varovnější.
Třetí místo náleželo estonskému Tallinnu s celkovým nárůstem o 11,06 %. Madrid zaznamenal s hodnotou těsně pod 3 % čtvrtý nejvyšší nárůst. Španělské hlavní město je jedinou středomořskou metropolí v žebříčku, kde došlo ke snížení kvality ovzduší.
Varšava a Bratislava vykázaly pátý a šestý nejvyšší nárůst, a to o 2,69 %, respektive o 2,57 %. S nepatrným navýšením o 0,06 % bylo norské hlavní město Oslo posledním, kde došlo v letech 2019 – 2021 ke zhoršení ovzduší.
Aktuální informace o znečištění vzduchu ve vybraných lokalitách po celé zemi zveřejňuje na svém webu Český hydrometeorologický ústav v tzv. Mapě ovzduší.
Časové řady s údaji o emisích základních znečišťujících látek v našich krajích naleznete i ve Veřejné databázi ČSÚ. Data jsou přebírána od ČHMÚ.
