V elektronizaci patříme mezi evropskou statistickou špičku

    S Pavlou Trendovou, ředitelkou sekce obecné metodiky a registrů ČSÚ, jsme hovořili nejen o chystané prezentaci výsledků sčítání lidu.

    Můžete čtenářům prozradit, co se skrývá za názvem sekce obecné metodiky a registrů?

    Název naší sekce vypadá pro laiky asi tajemně, ale lidé zde vykonávají spoustu praktických činností, které jsou nezbytné pro správný chod úřadu a pro výkon státní statistické služby. Statistický proces začíná určením toho, co chtějí uživatelé, jaké vyžadují statistické informace. My v této fázi pomáháme kolegům zajistit zdroje pro výčet těchto informací – mapujeme, jaká administrativní data jsou k jednotlivým uživatelským požadavkům k dispozici nebo zda již neprobíhá nějaké statistické šetření, jehož výsledky by bylo možné využít. Pokud žádný využitelný zdroj není k dispozici, koordinujeme přípravu nového statistického zjišťování a jeho zařazení do vyhlášky o Programu statistických zjišťování. Vyhláška poměrně podrobně popisuje všechna statistická zjišťování na příští rok a musí být zveřejněna ve Sbírce zákonů nejpozději v listopadu. Do této vyhlášky se rovněž promítají změny, kterými procházejí již zavedená a opakující se zjišťování.

    Jak často k takovým změnám nebo zařazení nových zdrojů dat dochází?

    Ještě před sedmi lety se, byť drobně, měnila každý rok skoro třetina zjišťování, v posledních letech jsou už zjišťování poměrně stabilizovaná. Ke změnám dochází hlavně v případě, když se rozhodneme využívat nový administrativní zdroj dat a nechceme duplicitně sbírat údaje, které již máme k dispozici. Pro příští rok se například zruší zjišťování o odpadech, které bude nahrazeno daty přebíranými z Ministerstva životního prostředí. Letos přistupujeme k významné redukci obsahu výkazu P 5-01 pro podnikatelské subjekty, protože jsme získali další data od Generálního finančního ředitelství.

    Ing. Pavla Trendová

    Vystudovala VŠE, obor ekonomická statistika. Ještě před ukončením studia začala spolupracovat s Výzkumným ústavem sociálně ekonomických informací, kam následně nastoupila. Když v roce 1993 ústav zanikl, přešla do ČSÚ, kde pracovala postupně v oddělení metadat, koordinace statistických zjišťování, poté v pozici vedoucí oddělení a ředitelky. Od roku 2015 zastává i post ředitelky sekce obecné metodiky a registrů. Zaměřuje se zejména na modernizaci statistických procesů, registry a koordinaci státní statistické služby. Je členkou mezirezortního koordinačního výboru KOVIN zřízeného pro implementaci evropské směrnice INSPIRE a členkou skupiny ředitelů metodik při Eurostatu (DIME).

    Kdo vlastně nejčastěji přichází s požadavky na zjišťování nových údajů nebo na využívání nových zdrojů dat?

    Standardně se na nás obracejí ministerstva nebo další orgány státní statistické služby. Ty, pokud chtějí zjišťování zařadit do vyhlášky na příští rok, musejí své požadavky podat do konce února. Další požadavky dostáváme z oddělení informačních služeb, které eviduje, s jakými dotazy se uživatelé na ČSÚ obracejí a jaké informace jsou hodně žádané. Velmi často přicházejí požadavky na nové statistiky z evropských a mezinárodních organizací a institucí, ale jsme otevření i podnětům třeba z akademické sféry nebo od jiných odborných institucí. S každým, kdo nás osloví, jeho poptávku konzultujeme a snažíme se najít vhodné řešení. Samozřejmě zdaleka ne všechny požadavky nakonec vyústí v nová statistická zjišťování. Vždy je třeba posuzovat adekvátnost a efektivnost takového rozhodnutí: co by výsledky přinesly a s jakými náklady by byly spojeny.

    Když jsou všechna statistická zjišťování připravena a zveřejněna ve vyhlášce, tak vaše práce končí?

    To určitě ne. Hned po zveřejnění vyhlášky začínáme připravovat oznámení posílaná všem ekonomickým subjektům, které mají daný rok zpravodajskou povinnost. Prostřednictvím oznámení jim s předstihem sdělujeme, co a v kterých termínech je čeká, kde najdou příslušné výkazy, kam se mohou obrátit o pomoc s vyplněním a podobně. Také každoročně připravujeme další zlepšení v oblasti komunikace. Pro letošní rok jsme například významně rozšířili obsluhu virtuální ústředny a zavedli chatbota pro vyřizování dotazů.

    V průběhu roku také vytěžujeme data ze zhruba padesáti administrativních zdrojů, která začleňujeme do statistického zpracování. Snažíme se tím odlehčit respondentům a zároveň zkvalitnit statistické výstupy, a to díky velkému pokrytí těchto administrativních dat.

    V sekci máte na starosti také registry. Které to jsou?

    V prvé řadě je Český statistický úřad správcem Registru osob (ROS), který je jedním ze čtyř základních registrů státu. Evidují se v něm podnikající fyzické i právnické osoby a orgány veřejné moci. Naším úkolem je zajišťovat, aby údaje v něm byly aktuální, dostupné všem, kteří k tomu mají oprávnění, a zabezpečené před poškozením, ztrátou nebo zneužitím.

    Vedle toho využíváme a spravujeme také soustavu statistických registrů, do níž patří Registr ekonomických subjektů (RES) a Registr sčítacích obvodů a budov (RSO). Tyto dva registry slouží především jako opory výběru pro naše zjišťování, ale vytvářejí se z nich i statistické výstupy. Z RES například výstupy pro organizační statistiku a demografii podniků. Celý RES publikujeme na webových stránkách úřadu, a to i ve formátu otevřených dat. Zájemci se také mohou obrátit na informační servis, který nabízí možnost objednat si kompletní databázi nebo výběr z této databáze podle vlastního specifického požadavku.

    Z jakých zdrojů data v registrech pocházejí?

    Registr osob přebírá data z takzvaných agendových míst. Jedná se o orgány veřejné moci, které mají zákonnou povinnost vést o osobách konstitutivní evidenci nebo udělovat oprávnění k činnosti. Jsou to například živnostenské úřady, rejstříkové soudy, vybraná ministerstva a ústřední úřady, profesní komory nebo krajské a obecní úřady. Kompletní seznam všech editorů publikujeme na webových stránkách ČSÚ. ROS je následně hlavním administrativním zdrojem pro RES, který dále využívá doplňující informace z veřejného a živnostenského rejstříku, dalších administrativních a veřejných zdrojů, a také z vybraných statistických zjišťování ČSÚ.

    Pro Registr sčítacích obvodů a budov je hlavním administrativním zdrojem Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN). Podrobnější informace pak získáváme ze statistických zjišťování.

    Jakou další agendu má vaše sekce ještě na starosti?

    Ve výčtu určitě nesmíme zapomenout na oddělení klasifikací, číselníků a statistického metainformačního systému. To udržuje neustále v aktuálním stavu zhruba šedesát klasifikací, které se v ČSÚ používají, a spousty dalších informací ve formě číselníků a metadat. V současné době se například na půdě Eurostatu jedná o dost razantních změnách klasifikace ekonomických činností NACE. My návrhy připomínkujeme a pomáháme hledat takové řešení, které na jedné straně umožní přizpůsobit klasifikaci změnám, k nimž od poslední rekodifikace na trhu došlo, na druhé straně řešení, které co nejméně zkomplikuje zpracování a publikování dat. Každá změna klasifikace nebo číselníku se promítá zejména do dlouhodobých časových řad, ale má i další, na první pohled ne tak zřejmé souvislosti. Některé klasifikace se kromě statistiky využívají i v jiných oblastech, třeba pro daňové účely, a změna struktury by pak měla být zohledněna i tam.

    Vaše sekce se také podílí na budování eGovernmentu České republiky. Které jeho části se vás týkají?

    Za výkladní skříň eGovernmentu bych určitě označila Registr osob. Je součástí systému základních registrů, které evidují referenční údaje. To znamená, že tyto údaje musejí ostatní orgány veřejné moci ve svých agendách používat, aniž by je znovu ověřovaly od svých klientů. To vede ke snížení zátěže klientů veřejné správy, k větší flexibilitě při vyřizování jejich záležitostí a k efektivnějšímu provozu agend. Společně s ostatními základními registry tak ROS sehrává klíčovou roli při tvorbě digitálních služeb a výměně dat v rámci veřejné správy nebo při realizaci dalších projektů zaměřených na digitalizaci nebo eGovernment.

    Mezi evropskou špičku patříme také v elektronickém sběru dat v rámci šetření podnikatelských subjektů. První elektronické formuláře jsme zavedli už v roce 1996 a dnes mohou respondenti využít buď chytré pdf, nebo webovou aplikaci Dante Web. Tu zvláště doporučuji, protože v ní má každá zpravodajská jednotka přehledně uložené všechny výkazy, které se jí v daném roce týkají. Tyto výkazy navíc obsahují předvyplněné údaje a řadu logických kontrol, které klienta navádějí, aby všechny údaje vyplnil správně. Na konci vyplnění stačí kliknout na tlačítko odeslat a tím je zpravodajská povinnost splněna. Žádné papírování, žádné chození na poštu… Do budoucna ještě připravujeme přebírání dat přímo z podnikových informačních systémů, takže práce s přepisováním údajů úplně odpadne.

    Dalším evropským statistickým unikátem je náš statistický metainformační systém. Jsou v něm uloženy nezbytné informace k jednotlivým statistickým údajům, které se do systému dostávají už od okamžiku, kdy se dané zjišťování začne připravovat, takže odborníci, kteří s daty pracují, mají neustále přehled o všech důležitých souvislostech. Celé zpracování a diseminace jsou pak metadatově řízeny.

    Když mluvím o elektronizaci, nesmím opomenout zpracování volebních výsledků, které má ČSÚ rovněž v agendě. V devadesátých letech jsme na přebíracích místech začínali s papíry a disketami a dnes všechno běží online. Téměř ve stejném okamžiku, kdy se data na přebíracím místě zkontrolují, ověří a zašlou do systému, objeví se výsledky za daný okrsek na webu volby.cz. Systém je přitom velmi robustní, kyberneticky zabezpečený a co nejvíce chráněný proti případnému kybernetickému napadení.

    ČSÚ je zapojen do projektu INSPIRE. Můžete nám tento projekt a úlohu ČSÚ v něm přiblížit?

    INSPIRE je iniciativou Evropské komise, jejímž cílem je vybudování geoportálu, na kterém je možné vyhledávat různá geodata, tedy informace svázané s umístěním na mapách členských států EU. ČSÚ poskytuje data za obyvatelstvo vázaná na statistické územní jednotky, která publikuje prostřednictvím národního geoportálu INSPIRE. Na konci letošního roku by měl mít úřad v souvislosti s diseminací výsledků Sčítání 2021 k dispozici vlastní geoportál, který kromě mapových vizualizací a geoprostorových služeb nad statistickými daty bude obsahovat i publikační služby dle požadavků INSPIRE. Pro statistické informace se tak otvírá možnost publikovat je v nové, mnohdy názornější a srozumitelnější podobě, než jsou tabulky nebo grafy.

    Čeká vás letos nějaký zvláštní úkol, kterému se běžně nevěnujete?

    Ano, letos bude těch zvláštních úkolů hned několik, například realizace Národního plánu obnovy, kde jsme věcným gestorem u pěti z celkem osmi projektů, které ČSÚ připravuje. Důležitou roli budeme sehrávat také při budování geoportálu pro diseminaci údajů ze SLBD 2021 a v souvislosti s přípravou nové rámcové smlouvy na zajištění podpory a rozvoje ROS. Zvlášť upozornit bych ale chtěla na úkol vyplývající ze spolupráce s Eurostatem a všemi členskými státy EU. V prvním čtvrtletí roku 2023 se bude podrobně hodnotit plnění Kodexu evropské statiky. Hodnocení probíhá jednou za pět až sedm let, naposledy my jsme ho absolvovali v roce 2015. Kodex má patnáct zásad a ke každé musíme doložit, co konkrétního děláme pro její naplnění, jak se nám to daří, jak se chceme zlepšovat a co můžeme nabídnout jako příklad dobré praxe. Tento proces se nazývá peer review a my se mu budeme intenzivně věnovat prakticky celý letošní rok. Kromě ČSÚ se budou hodnotit ještě další tři orgány státní statistické služby, které produkují evropskou statistiku. Aktivity koordinuje výbor kvality, ale naše sekce se tématu věnuje významnou měrou.

    Rozhovor vyjde v dubnovém čísla časopisu Statistiky&My.