Bez statistiky bychom byli slepí

    S Petrem Musilem, ředitelem sekce makroekonomických statistik ČSÚ, jsme hovořili nejen o mezinárodní statistické spolupráci.

    Jaká data v sekci makroekonomických statistik sledujete?

    V naší sekci zpracováváme data z několika oblastí. První je statistika národních účtů, do níž patří například údaje o vývoji domácího produktu, který se řadí mezi nejznámější a nejsledovanější statistické makroekonomické ukazatele. Zabýváme se také vládní statistikou, zejména odhady takzvaných maastrichtských konvergenčních kritérií. Další naše činnosti se zaměřují na statistiku cen, ze které lidé znají zejména index spotřebitelských cen neboli inflaci. Poslední oblastí je statistika zahraničního obchodu.

    Z jakých zdrojů získáváte data?

    Pro naše statistiky využíváme širokou škálu datových zdrojů. Jsou jich stovky, od statistických výkazů a účetních dat přes různé administrativní zdroje až po údaje z výročních zpráv a podobných dokumentů.

    Ing. Petr Musil, Ph.D.

    Vystudoval obor statistické a pojistné inženýrství na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde absolvoval i doktorandské studium v oboru statistika. Při studiu nastoupil do ČSÚ, kde prošel různými pozicemi. Ředitelem sekce makroekonomických statistik je od roku 2021. Podílel se na zavádění mezinárodních standardů národního účetnictví ve vybraných zemích v rámci mezinárodních projektů. Je autorem nebo spoluautorem desítek odborných článků a konferenčních příspěvků. Na VŠE vede semináře ekonomické a sociální statistiky.

    S jakým časovým odstupem od sledovaného období zveřejňujete výsledky?

    Je to velmi různé. Nejrychleji to jde v případě takzvaných scanner dat, která přebíráme z pokladních systémů obchodních řetězců. Máme je k dispozici na konci referenčního měsíce a téměř okamžitě z nich můžeme sestavovat index spotřebitelských cen. Naopak v případě podrobných ročních národních účtů trvá kompletace všech výstupů i více než rok po skončení referenčního roku.

    Zajímáte se o to, k jakým účelům jsou vaše data využívána a jak je různí uživatelé interpretují?

    My se držíme zásady, že jsme plně odpovědni za kvalitu statistik a uživatelé jsou plně odpovědni za správnost využití. Na druhé straně se ale uživatele snažíme vzdělávat, například právě prostřednictvím časopisu Statistika & My. Důležité souvislosti týkající se našich dat vysvětlujeme také při komunikaci s novináři nebo na odborných konferencích, kterých se zúčastňujeme. Upozorňujeme rovněž na chybné interpretace, například když se HDP nesprávně používá jako ukazatel blahobytu přesto, že je to ukazatel ekonomické výkonnosti. Ke každé statice máme na webu zveřejněnou metodiku, ze které se uživatel dozví definici jednotlivých ukazatelů a metody odhadu.

    Objevilo se v poslední době v datech, která sledujete, něco překvapivého?

    Současná doba je velmi turbulentní, což se projevuje například v prudkém růstu indexu spotřebitelských cen. Takovou dynamiku asi čekal jen málokdo. U ostatních ukazatelů ale nic nepředvídatelného nesledujeme.

    Co by se stalo, kdyby vaše sekce od zítřka přestala zveřejňovat data?

    Povinnost vytvářet sadu ukazatelů a harmonogram jejich zveřejňování jsou upraveny zejména evropskou legislativou. A její porušení by jistě neslo patřičné následky.

    Negativní ohlas by to samozřejmě vyvolalo i mezi uživateli, kterým by chyběly informace pro rozhodování a tvorbu politik. Nedala by se plánovat ekonomická opatření na celostátní, ale ani na regionální či lokální úrovni. Bez statistických dat bychom v tomto smyslu byli slepí.

    Zavádějí se v makroekonomické statistice nové metody a postupy?

    Každá statistika má svou závaznou metodiku, která se samozřejmě musí přizpůsobovat vývoji ekonomiky. V národním účetnictví se řídíme evropským standardem ESA. Ten byl naposledy výrazněji upravován přibližně před deseti lety, kdy se například výzkum a vývoj zařadil mezi investice. V případě indexu spotřebitelských cen dochází ke změnám v závislosti na situaci na trhu, na rozdíl od devadesátých let už třeba nesledujeme ceny videokazet a videopřehrávačů, ale do spotřebního koše jsme zařadili elektroniku používanou v dnešní době. Ve statistice zahraničního obchodu došlo k důslednému přechodu na princip změny vlastnictví výrobků, aproximace daty z Intrastatu o pohybu zboží se ukázala v podmínkách jednotného evropského trhu jako nevyhovující.

    Všechny změny jsou samozřejmě předem projednány na úrovni Eurostatu, aby se statistiky různých zemí řídily stejnými principy a byly vzájemně srovnatelné.

    Jak úzce spolupracujete s Eurostatem?

    K přizpůsobování české statistiky té evropské docházelo již od devadesátých let minulého století v rámci transformace ekonomiky. Vstup Česka do EU v roce 2004 pak přinesl zejména to, že naše výstupy začal Eurostat auditovat. Velkou pozornost auditoři věnují výpočtu maastrichtských kritérií a také odhadům hrubého národního důchodu, který slouží jako základ pro výpočet příspěvku Česka do unijního rozpočtu. Auditní tým do Českého statistického úřadu pravidelně přijíždí a správnost našich dat a výpočtů kontroluje přímo na místě.

    Jak byste hodnotil úroveň práce ČSÚ ve srovnání s jinými zeměmi?

    V oblasti makroekonomické statistiky si stojíme velmi dobře. Jako jediná země jsme zavedli standard ESA 2010 bez takzvaných derogací, tedy odkladů v plnění povinností. Byli jsme rovněž jedni z prvních, kdo upozornil na problém vykazování vývozu a dovozu zboží a nekompatibility principu změny vlastnictví s výkazy Intrastatu. Díky naší iniciativě se podařilo metodiku změnit.

    Našim uživatelům také poskytujeme výrazně podrobnější informace, než je předepsáno Eurostatem, a řadu statistik publikujeme dříve než ostatní členské státy. Rovněž jsme se spolupodíleli na několika manuálech.

    Odborníci z ČSÚ také poměrně často předávají své zkušenosti statistikům v jiných zemích. Jak tato spolupráce vlastně vznikla a jak se rozvíjí?

    V minulosti jsme byli součástí různých konsorcií, která zajišťovala technickou asistenci pro méně vyspělé statistické úřady. V současnosti nás již statistici z těchto zemí oslovují přímo a poptávají pomoc v konkrétních odborných záležitostech. Považuji to za velmi užitečné pro obě strany. Kolegové z jiných zemí využijí naše zkušenosti a nás to obohatí o pohled na známá témata z jiné strany.

    Setkali jste se v této souvislosti s nějakými zásadními odlišnostmi?

    Statistika evropských zemí je hodně podobná, ale v některých státech nejsou statistické úřady tak nezávislé jako u nás. Jejich výstupy pak nemusí působit tak důvěryhodně.

    Trochu kuriózní situaci jsme zažili v Kazachstánu, kde jsme pomáhali s odhady výkonu nezjištěné ekonomiky. Docela nás překvapilo, že tamní statistici pro tyto účely sledují i nelegální lov zvířat. V Česku jde o naprosto marginální oblast, ale v Kazachstánu se jedná o poměrně významný zdroj nezdaněných příjmů.

    Jaké úkoly vás čekají v nejbližších měsících?

    Jednou z priorit je určitě příprava na předsednictví Česka v Radě Evropské unie. V současné době probíhají jednání o novelizaci nařízení ke standardu národních účtů ESA 2010. Předmětem revize nařízení není změna metodiky, ale aktualizace termínů pro zasílání dat do Eurostatu. Uživatelé by chtěli řadu procesů zkrátit a urychlit publikaci vybraných statistik, ale naproti tomu stojí požadavek udržení vysoké kvality a omezené zdroje tvůrců statistik. Je tedy třeba najít rozumný kompromis.

    V době našeho předsednictví by měl legislativní proces pokračovat dalšími procedurálními kroky a v závislosti na průběhu následujících jednání by mělo dojít ke schválení novelizovaného nařízení.

    V rámci grantu, který se nám podařilo získat, také pracujeme na rozšíření statistik o produktivitě. Uživatelé budou mít k dispozici data o produktivitě nejen za celou ekonomiku, ale rovněž v detailním členěním za jednotlivá odvětví či sektory.

    V neposlední řadě budeme letos pokračovat v implementaci scanner dat z hobby marketů a v rozšiřování využití těchto dat jak pro index spotřebitelských cen, tak i pro statistiku maloobchodu a národních účtů.

    Z kterých segmentů trhu jsou scanner data k dispozici?

    Poprvé jsme u nás použili scanner data asi před pěti lety a v současné době již máme plně pokryty segmenty potravin, nápojů, tabákových výrobků, drogerie a léků. Letos pracujeme na implementaci dat z hobby marketů a výhledově chceme získat scanner data i v segmentech oděvů a nábytku.

    Jak náročné je získávání a zpracování scanner dat?

    K získání scanner dat nám hodně pomohla evropská legislativa, která velkým obchodníkům povinnost poskytovat scanner data explicitně ukládá. Jedná se však o velmi specifická data, jejichž struktura i možnosti předávání jsou u každého obchodního řetězce odlišné. Proto s poskytovateli jednáme individuálně a nastavujeme procesy tak, aby to vyhovovalo oběma stranám. Všem obchodním společnostem, s nimiž na tomto úkolu spolupracujeme, musím za pozitivní přístup poděkovat.

    Vlastní zpracování scanner dat představuje obrovský objem dat, proto k němu stále více využíváme strojové učení. Každý měsíc dochází v obchodních řetězcích k obměně značné části sortimentních položek a ty je nutné zatřídit do patřičných klasifikací. Speciální program, který se průběžně učí a zvyšuje tak svou úspěšnost, dokáže klasifikovat řadu produktů sám. Na manuální zatřiďování pak zbývají jen komplikovanější produkty.

    Mohou scanner data plně nahradit terénní sběr dat člověkem?

    V některých segmentech určitě, například v případě potravin, drogerie a léků už terénní sběr dat pro index spotřebitelských cen vůbec neprobíhá. Ale třeba v segmentu služeb, kde je nízká koncentrace trhu nebo se jedná o vysoce individualizované zakázky, práci v terénu nahradit nelze. Nedovedu si představit, že bychom ve velkém využívali scanner data třeba z kadeřnictví, z restaurací nebo z autosalonů.

    Co byste dělal, kdybyste nepracoval v ČSÚ?

    O tom jsem nijak moc nepřemýšlel, ale možná bych byl učitel. V současné době vedu jednou týdně seminář na katedře ekonomické statistiky VŠE a docela mě to baví. Kdybych nezakotvil v ČSÚ, tak bych se třeba vydal tímto směrem a věnoval se pedagogické činnosti.

    Rozhovor vyšel v květnovém čísle časopisu Statistika&My.