Na zdravotní péči o seniory míří dvě pětiny výdajů zdravotních pojišťoven v Česku. Třetina seniorů považuje svůj zdravotní stav za dobrý až velmi dobrý.
S přibývajícím věkem souvisí úbytek sil a omezení spojená se zdravotními komplikacemi. Jak dalece tyto okolnosti ovlivňují život seniorů u nás, lze alespoň částečně vyčíst z výsledků Evropského výběrové šetření o zdraví, jehož terénní část proběhla v Česku v roce 2019. Výdaje na zdravotní péči seniorů pocházejí z dat zdravotních pojišťoven.
Omezení kvůli nemocem
Dlouhodobou nemoc nebo zdravotní problém pociťovalo 75 % seniorů ve věku 65 a více let. S rostoucím věkem obvykle zdravotní potíže přibývají, a tak zatímco mezi mladšími seniory do 74 let dlouhodobou nemoc uvádělo 68 % respondentů, ve věku 75 a více let to bylo již 86 %.
Nemoc či zdravotní problém však mohou být kompenzovány vhodnou léčbou a nemusí automaticky vést k omezení aktivit. Lidé proto někdy svůj zdravotní stav vnímají pozitivně i navzdory diagnostikované nemoci. Jako dobrý nebo velmi dobrý popsalo svůj zdravotní stav celkem 34 % seniorů, jako špatný nebo velmi špatný 16 % a 50 % jako ani dobrý, ani špatný. Z mladších seniorů se cítilo dobře nebo velmi dobře 43 %, ve věkové skupině 75 a více let už to ale bylo pouze 20 % respondentů. Čtvrtina osob 75letých a starších naopak popisovala svůj zdravotní stav jako špatný nebo velmi špatný, přičemž mezi mladšími seniory se takto cítilo jen 10 %.
Kvůli nemoci nebo zdravotním problémům pociťovalo 17 % seniorů vážné omezení v obvyklých činnostech, tedy při péči o domácnost, sebeobsluze, volnočasových aktivitách, případně vykonávání práce apod. Dalších 44 % se cítilo omezeno, ale nikoli vážně. Celkem se tak s určitým omezením kvůli nemoci či zdravotnímu problému potýkalo 61 % seniorů. V 94 % případů se jednalo o dlouhodobé omezení, které trvalo 6 měsíců či déle.
Zastoupení těch, kteří pociťovali dlouhodobé omezení, se rovněž zvyšuje s věkem, ve skupině mladších seniorů do 74 let se cítilo takto omezeno 46 % osob, mezi staršími seniory (starší 75 let) již více než tři čtvrtiny.
Subjektivně vnímané zdraví (%, 2019)
Devět z deseti seniorů užívá léky na předpis
Více než pětina seniorů byla v roce 2019 alespoň na jednu noc hospitalizována. U mladších seniorů se hospitalizace týkala 17 % respondentů, z těch starších pobyt v nemocnici neminul 28 %. V 70 % případů byli senioři hospitalizováni pouze jedenkrát za posledních 12 měsíců, 22 % absolvovalo dva nemocniční pobyty a zbylých 8 % se na nemocniční lůžko vrátilo i potřetí či vícekrát.
Svého praktického lékaře navštívilo v posledním roce (od data šetření) 89 % seniorů a lékaře specialistu 75 %. V populaci ve věku 15 až 64 let uvedlo návštěvu praktického lékaře 75 % respondentů a specialisty 57 %.
Na otázku, zda v posledních 14 dnech užívali nějaké léky na předpis, odpovědělo kladně 89 % seniorů a 39 % osob mladších 65 let. V užívání volně prodejných léků, vitaminů a doplňků stravy již tak velký rozdíl mezi těmito věkovými kategoriemi zjištěn nebyl, užívalo je 59 % seniorů a 50 % příslušníků mladších generací.
V roce 2019 mělo 15 % seniorů, kteří potřebovali nějakou zdravotní péči, zkušenost s prodlením zdravotní péče z důvodu dlouhé objednací doby a 9 % seniorů kvůli dalekému cestování nebo jiným problémům s dopravou do zdravotnického zařízení. Celkem 5 % seniorů uvedlo, že si z finančních důvodů nemohli dovolit zakoupit léky předepsané lékařem a téměř 8 % si nemohlo dovolit ošetření u zubaře.
Užívání léků v posledních 14 dnech (%, 2019)
Nejnákladnější je péče o osmdesátníky
Na zdravotní péči o osoby ve věku 65 a více let připadají dlouhodobě dvě pětiny celkových výdajů zdravotních pojišťoven. V roce 2019 to bylo 132 mld. Kč, tedy 43 % z celkových výdajů. Průměrné roční výdaje na jednoho seniora ve věku 65–84 let dosáhly bezmála 60 tis. Kč, starší senioři stáli zdravotní pojišťovny ještě o 21 tis. Kč více. Průměrné výdaje na jednoho obyvatele Česka bez ohledu na věk přitom v roce 2019 činily 28,5 tis. Kč.
Nejmenší částky v seniorské populaci stojí zdravotní pojišťovny ženy ve věkové kategorii 65–69 let. Péče o ně stála v roce 2019 v průměru 44 tis. Kč na osobu. Nejnákladnější byla péče o muže ve věku 85–89 let, na něž pojišťovny vynaložily průměrně 84,4 tis. Kč na osobu. Ve většině seniorských věkových skupin s výjimkou těch nejstarších nad 90 let jsou průměrné výdaje pojišťoven na jednu ženu nižší než průměrné výdaje na jednoho muže.
Největší část výdajů zdravotních pojišťoven vydaných na léčbu seniorů putovala na léčbu nemocí oběhové soustavy (19,6 mld. Kč). Osoby ve věku 65 a více let spotřebovaly bezmála sedm desetin z celkových výdajů pojišťoven na léčbu těchto onemocnění. V průměru na každou osobu ve věku 65 a více let vydaly zdravotní pojišťovny na léčbu této diagnózy 9 tis. Kč, ve věkové skupině 85+ to bylo dokonce 16,1 tis. Kč.
Za léčbu novotvarů u seniorů vydaly zdravotní pojišťovny v roce 2019 téměř 13 mld. Kč, což odpovídá 6 tis. Kč na jednoho pojištěnce. Průměrné výdaje na obyvatele na léčbu novotvarů rostou do věku 74 let, u starších seniorů jsou již nižší. Na nemoci močové a pohlavní soustavy (vyjma zhoubných nádorů) směřovalo 8,6 mld. Kč, tedy 4 tis. Kč na jednoho pojištěnce. Jak v případě novotvarů, tak i nemocí močové a pohlavní soustavy si léčba seniorů vyžádala zhruba polovinu z celkových výdajů zdravotních pojišťoven na uvedené dvě skupiny diagnóz.
Průměrné výdaje zdravotních pojišťoven na jednoho obyvatele 65+ (tis. Kč, 2019)
Průměrné výdaje zdravotních pojišťoven na jednoho obyvatele 65+ u nejnákladnějších diagnóz (tis. Kč, 2019)
Článek si můžete přečíst v květnovém čísle časopisu Statistika&My.
