Nemusíme už nic dohánět

    S ředitelem odboru legislativy a mezinárodní spolupráce ČSÚ Davidem Elischerem jsme hovořili o zapojení našeho úřadu do evropského statistického systému, ale také o tom, jak vzniká legislativa týkající se statistiky v Česku.

    Co všechno má váš odbor na starosti?

    Odbor legislativy a mezinárodní spolupráce pod sebou zastřešuje tři relativně samostatná oddělení. Legislativní oddělení odpovídá kromě jiného za připomínkování zákonů a jiných právních předpisů, které procházejí mezirezortním připomínkovým řízením a pro které je ČSÚ připomínkovým místem. Sledujeme ovšem i přípravu zákonů, u nichž nejsme jako připomínkové místo uvedeni, ale jejich obsah se nějakým způsobem dotýká státní statistické služby nebo činnosti našeho úřadu.

    Oddělení plánování mezinárodní spolupráce organizačně zajišťuje přijímání zahraničních návštěv nebo zahraniční pracovní cesty našich zaměstnanců. Připravuje také smlouvy se zahraničními statistickými úřady v případech, kdy jim naši odborníci poskytují své know-how v rámci technické asistence. Vedle toho má toto oddělení na starosti i agendu překladů do angličtiny. Pokud někdo potřebuje přeložit nějaký dokument nebo zprávu, obrátí se na naši překladatelku.

    A třetí oddělení – oddělení evropské integrace – má na starosti veškerou agendu, jež souvisí s členstvím České republiky v mezinárodních organizacích a se začleněním ČSÚ do evropského statistického systému. Připravujeme podklady pro jednání v mezinárodních institucích a pomáháme hájit naše pozice v orgánech EU. Aktuálně je také naším velkým a důležitým úkolem zajištění českého předsednictví v Radě EU.

    Mohl byste čtenářům přiblížit, jak probíhá mezirezortní připomínkové řízení a jak ČSÚ uplatňuje své připomínky k návrhům legislativních norem?

    Všechny dokumenty připravované Vládou České republiky jsou uloženy v elektronické databázi eKLEP. Do ní má ČSÚ jakožto připomínkové místo umožněn přístup. Protože dokumentů se v eKLEPu ročně objeví stovky, máme nastavenou notifikaci, abychom byli upozorněni na ty, u nichž jsme označeni jako připomínkové místo, nebo na ty, které se nějak dotýkají činnosti ČSÚ. Všechny tyto předpisy u nás vyhodnotíme, zda jsou relevantní a skutečně se nás týkají, a pak je rozešleme příslušným útvarům, které by se k nim měly vyjádřit. Od nich shromáždíme připomínky, které utřídíme, sjednotíme, doplníme o připomínky legislativně-technického charakteru a vložíme do eKLEPu.

    doc. JUDr. PhDr. David Elischer, Ph.D.

    Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde i v současné době působí na katedře občanského práva. V minulosti byl členem komisí Legislativní rady vlády ČR k návrhu občanského zákoníku, je spoluautorem komentářů k občanskému zákoníku, učebnic občanského práva a monografie k náhradě škody. Studoval též na Université Panthéon-Assas v Paříži a absolvoval studijní i přednáškové pobyty na univerzitách ve Francii, Španělsku a v USA. Je členem několika mezinárodních akademických právnických společností. V Českém statistickém úřadě je zaměstnán od roku 2015.

    Co se dál s těmito připomínkami děje?

    Připomínky, které můžeme vznášet vůči právním předpisům, dělíme na zásadní a doporučující. Pro účely jejich vypořádání vytvoří předkladatel zákona tabulku, v níž je přehledně uvedeno, kdo připomínky podal a jak s nimi bylo naloženo. Mohou být akceptovány a jejich znění se pak v plném rozsahu převede do připravovaného zákona, mohou být akceptovány jenom z části, nebo vypořádány vysvětlením, ale také neakceptovány. Následně probíhá další kolo jednání, ke kterému předkladatel pozve autory nevypořádaných připomínek. Během něho se dohadujeme, posloucháme argumenty dalších stran, a buď se podaří naše připomínky aspoň v nějaké míře zohlednit, nebo se musíme smířit s tím, že nejsou akceptovány třeba i proto, že jejich přijetí by přineslo nějaké komplikace jiným subjektům.

    Jak náročná byla příprava zákona o sčítání lidu?

    První krok učinil ČSÚ už v roce 2015 tím, že se zde začala scházet skupina odborníků, kteří měli přípravu zákona na starosti. Asi dva roky vznikaly principy a východiska zákona a v roce 2017 byly zahájeny práce na paragrafovém znění. Pracovali na něm – vedle legislativního oddělení – odborníci z různých profesí a ten proces nebyl vůbec jednoduchý. Například najít shodu na tom, co je to domácnost, obydlí nebo podobné zdánlivě jednoduché základní termíny, si vyžádalo značné úsilí.

    Po dalších dvou letech intenzivní práce bylo kompletní paragrafové znění zákona včetně prováděcích předpisů a předkládací důvodové zprávy legislativním oddělením připraveno a vloženo do eKLEPu a rozběhlo se standardní připomínkové řízení. A protože sčítání lidu se týká úplně všech, vyjádřila se k zákonu téměř všechna ministerstva a mnoho dalších připomínkových míst. Proběhlo několik kol diskuzí a po vypořádání připomínek byl nakonec zákon 6. srpna 2020 publikován ve Sbírce zákonů.

    Bude možné stávající zákon využít i pro budoucí sčítání?

    Vzhledem k tomu, že i současný zákon byl připravován od začátku téměř celý znovu, nepředpokládám, že by byl nějak zásadně využitelný za deset let, až poběží další sčítání. To současné oproti minulému kladlo mnohem větší důraz na elektronický sběr dat a v mnohem větší míře využívalo různých registrů, zákon proto musel být založen na jiných principech. Příští sčítání už pravděpodobně bude plně elektronické, a pokud vím, tak v rámci Eurostatu se nyní diskutuje o změnách frekvence a formy sčítání. Lze se tedy domnívat, že k dalšímu sčítání bude muset vzniknout úplně nový speciální zákon.

    Jak se vybírají zahraniční statistické úřady, kterým naši odborníci poskytují technickou asistenci?

    Ročně náš úřad hostí zhruba desítku zahraničních návštěv a poskytne přibližně dvacet technických asistencí. Asistence většinou organizují specializované společnosti, např. GOPA, které shromažďují poptávku od různých úřadů a oslovují ty, které by mohly požadovanou pomoc poskytnout. Když se taková poptávka objeví, naše oddělení plánování mezinárodní spolupráce ověří, jestli v ČSÚ máme požadované experty, kteří mají volné kapacity, aby mohli v daném čase poskytnout potřebné konzultace. Pokud ano, připraví se dohody a asistence se rozběhne. Náš úřad se dlouhodobě zaměřuje především na spolupráci s úřady v balkánských zemích, jako například Severní Makedonii či Albánii, a v postsovětských republikách, například v Kazachstánu a v Gruzii.

    Jezdí zahraniční odborníci také poskytovat asistenci k nám?

    My už asistenci nevyužíváme, náš úřad už je plně integrován do evropského statistického systému, a nemusíme tedy nic dohánět nebo přizpůsobovat naše postupy mezinárodním. Pro statistické úřady jiných zemí i pro Eurostat jsme zcela rovnocenným partnerem.

    Jak náročná je příprava předsednictví Česka v Radě EU?

    Příprava je náročná, protože ji zajišťujeme vedle standardní běžné agendy. Kvůli předsednictví nemůžeme nic zameškat. K dosavadním čtyřem pracovníkům, kteří mají agendu EU přímo na starosti, jsme sice získali jedno systematizované místo navíc, ale úkolů je pochopitelně mnohem více než na jednoho člověka.

    Které legislativní návrhy týkající se statistiky budeme projednávat během českého předsednictví Rady EU?

    Od francouzských kolegů z Tria převezmeme text novelizace nařízení o evropském systému národních a regionálních účtů známého pod zkratkou ESA 2010. My budeme organizovat jednání o připomínkách ze strany Evropského parlamentu, takzvaný trialog. Zahajovat jednání pracovních skupin Rady budeme nejspíše k nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské statistice obyvatelstva (ESOP) a pravděpodobně také k novele nařízení o evropských environmentálních hospodářských účtech (EEEA). Tyto dva předpisy jsou na samém začátku legislativního procesu a my nyní diskutujeme s odborníky ČSÚ, jak by měly vypadat a co by měly obsahovat, respektive co by naopak obsahovat neměly.

    Jaké směry či pozice se snaží Česko v evropské statistice prosazovat?

    To nelze v obecné rovině zodpovědět. Každý projednávaný předpis je individuálním aktem, který někomu vyhovuje více, někomu méně. Někdy tedy ve vyjednávacím procesu spíše souzníme s Němci a Rakušany, jindy třeba s Poláky či s Francouzi. Nezastáváme většinou a priori nějaké vyhraněné stanovisko, které by nás vždy stavělo do jasně vymezené pozice.

    Které akce v rámci předsednictví budou organizačně nejnáročnější?

    Určitě setkání předsedů statistických úřadů EU v září. Do Prahy dorazí několik desítek delegátů z vedení evropských statistických úřadů a my pro ně musíme připravit program jednání a zajistit logistiku celé akce. Ale náročný bude celý ten půlrok a myslím, že si oddychneme teprve tehdy, až v prosinci předáme pomyslný štafetový kolík kolegům ze Švédska, které přebírá předsednictví po nás.

    Rozhovor vyjde v červnovém čísle časopisu Statistika&My.