Sčítání lidu, domů a bytů 2021 potvrdilo pokračující demografické stárnutí populace Česka.
K datu Sčítání lidu, domů a bytů 2021 žilo v Česku téměř 6,7 milionu osob ve věku 15–64 let, což v relativní vyjádření představovalo téměř dvě třetiny populace. Seniorů ve věku 65 a více let pak v Česku žilo přes 2,1 milionu (tedy každý pátý sečtený) a dětí ve věku do 14 let skoro 1,7 milionu. Zatímco první zmíněná skupina obyvatel se od předchozího sčítání v roce 2011 početně snížila, počty dětí do 15 let a seniorů nad 64 let se naopak zvýšily. Jejich nárůst byl natolik výrazný, že celkový počet obyvatel Česka se zvýšil i přesto, že v ekonomicky aktivním věku ubylo téměř 600 tisíc obyvatel.
Do výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021 se výrazně promítlo demografické stárnutí. Zatímco ve sčítání v roce 2011 bylo zastoupení obyvatel ve věku 65 a více let těsně pod 16 %, v roce 2021 již přesáhlo 20 %. Počet těchto obyvatel vzrostl dokonce skoro o 31 %. Podíl věkové skupiny 15–64 let činil ve sčítání před deseti lety 69,6 %, do sčítání v roce 2021 se snížil na 63,5 %. Absolutně to odpovídalo již zmíněnému úbytku o téměř 600 tisíc obyvatel. Snižování podílu této věkové skupiny v populaci demografové nazývají uzavírání demografického okna, protože se snižuje příznivé zastoupení obyvatel ekonomicky aktivního věku v populaci.
V souladu s demografickým stárnutím se změnil i průměrný věk obyvatel žijících v Česku. Od předchozího sčítání narostl o 1,7 roku ze 41,0 na 42,7 roku. Stejně jako v roce 2011, i nyní byly o něco starší ženy než muži, když jejich průměrný věk dosáhl 44,1 roku, zatímco průměrný věk mužů činil 41,2 roku.
Základní věkové charakteristiky populace v Česku podle SLDB
Hlavní věkové skupiny obyvatel v Česku podle SLDB
Změny ve věkové pyramidě
Známky stárnutí české populace od roku 2011 do roku 2021 jsou patrné i na věkové pyramidě. Osoby žijící mezi lety 2011 a 2021 zestárly a přispěly tak ke zvýšení průměrného věku celé populace. Tento posun žijících osob do vyššího věku nebyl dostatečně vykompenzován nárůstem počtu živě narozených, potažmo nárůstem počtu osob v mladších kategoriích, a těžiště věku se proto posunulo výše. Jak je na věkové pyramidě také vidět, kohorta narozených po druhé světové válce a v padesátých letech 20. století (nyní ve věku 65 až 75 let) se od sčítání 2011 do sčítání 2021 početně snížila vlivem úmrtnosti. Naproti tomu kohorta narozených v sedmdesátých letech 20. století (nyní ve věku kolem 45 let) takový početní úbytek nezaznamenala.
Změny ve věkové pyramidě mezi lety 2011 a 2021
Neúplné rodiny jsou závislejší na podpoře
Příjmy domácností lze obecně rozdělit do čtyř základních skupin – příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání, příjmy získané od státu v podobě sociálních dávek, důchodů atd. a také ostatní příjmy. Do ostatních příjmů zahrnujeme např. příjmy z pronájmu, z kapitálového majetku, z pojištění, ale patří sem i výživné (tzv. alimenty) a finanční podpora od jiných domácností.
Z výsledků šetření vyplývá, že v domácnostech s dětmi, v nichž žijí většinou osoby v produktivním věku, bývá největší část příjmů tvořena příjmy ze závislé činnosti. Nicméně jejich podíl na celkových příjmech se významně liší podle typu domácnosti.
V úplných rodinách s dětmi – bez ohledu na počet dětí – pochází 74,4 % průměrných hrubých příjmů ze závislé činnosti. To odpovídá částce 167 925 Kč za rok na osobu. Příjmy z podnikání se u tohoto typu rodin podílejí na celkových příjmech 16 %, což naznačuje, že v této skupině jsou významně zastoupeny domácnosti, kde některá osoba podniká.
V neúplných rodinách s dětmi činí příjmy ze závislé činnosti 64,3 %, tedy 109 102 Kč za rok. Druhým největším zdrojem jsou však s podílem 15,4 % sociální příjmy a dávky státní sociální podpory jako např. rodičovský příspěvek, přídavky na děti či příspěvek na bydlení. Přesně osminu všech příjmů (12,5 %) u nich tvoří ostatní příjmy, což jsou zejména přijaté alimenty a peněžní dary či naturální transfery od jiných domácností.
Průměrný věk obyvatel (roky)
Článek si můžete přečíst také v časopise Statistika&My.
