Účetnictví zobrazuje život

    „Podvojné účetnictví používají lidé už víc než 500 let a pořád je to nejlepší způsob, jak získávat informace o ekonomickém stavu daného subjektu,“ říká prezidentka Svazu účetních ČR Magdaléna Králová.

    Kolik má váš svaz členů a jaké služby jim poskytuje?

    My fungujeme na principu členských spolků, takže striktně vzato máme 15 členů, tedy 14 regionálních svazů účetních plus Komoru certifikovaných účetních. Ale v rámci členských spolků je celkově sdruženo okolo pěti tisíc osob. Využívají zejména služeb vzdělávání a také zprostředkování pojištění profesní odpovědnosti, pro které jim svaz vyjednal výhodnější podmínky.

    Jako zastřešující organizace poskytujeme členům informační servis – vydáváme časopisy Účetnictví a Metodické aktuality, spolupracujeme s portály daneprolidi.cz a mzdyprolidi.cz a zajišťujeme řadu vzdělávacích akcí.

    Důležitým úkolem je také spolupráce s Ministerstvem financí a dalšími partnery při přípravě zákonů a vyhlášek, které se týkají účetnictví a účetní profese.

    Kolik takových legislativních předpisů se ročně připravuje?

    Podílíme se na vzniku zhruba pěti až šesti zákonů do roka. Nyní intenzivně pracujeme na novém zákoně o účetnictví, ten stávající platí už od roku 1991. I když na samotném principu účetnictví se toho moc nemění, vyvíjejí se způsoby zpracování a do praxe silně zasahuje digitalizace. Proto je potřeba zákon modernizovat poměrně veliká.

    Mgr. Ing. Magdaléna Králová

    Vystudovala obor podniková ekonomika a management na VŠE v Praze a veřejná správa na Masarykově univerzitě v Brně. V systému certifikace Svazu účetních dosáhla stupeň Účetní expert. Je členkou Komory certifikovaných účetních a Svaz účetních zastupuje v Národní účetní radě. Je též členkou pracovní skupiny pro tvorbu nové účetní legislativy při MF. Působí jako většinový společník a jednatelka společnosti MK ekonomika, v níž se specializuje zejména na metodiku účetnictví a daňový proces.

    Jaké hlavní změny by měl nový zákon o účetnictví obsahovat?

    Vzhledem k zapojení firem v Česku do mezinárodních struktur bychom chtěli zajistit větší srovnatelnost účetních závěrek, bez ohledu na hranice států. Náš zákon by tedy měl převzít některé prvky mezinárodních účetních standardů. Praxe také netrpělivě čeká na zavedení funkční měny. To znamená, že pokud účetní jednotka obchoduje převážně v jiné měně než v korunách, mohla by ve vybrané zahraniční měně i účtovat. To by mnoha firmám ulevilo jednak od řady administrativních úkonů a také od vlivu kurzových rozdílů, které způsobují fiktivní odchýlení hospodářského výsledku a daňového základu.

    A jak už jsem uvedla, změny jsou potřebné také v podmínkách archivace a zpracování účetnictví a účetních dokladů. Současný zákon stále hovoří o účetních knihách, přitom dnes se evidence běžně vede digitálně na různých sestavách a řada dokumentů už ani nevzniká v papírové podobě. Na elektronizaci sice reagovaly menší novely, ale nový zákon by měl nastavit jasná pravidla pro celý proces, a ne jen pro dílčí operace.

    Čím se liší účetní standardy jednotlivých zemí, když účetnictví jako takové je všude stejné?

    Odlišnosti panují v náhledu na určité situace. Třeba leasing v Česku chápeme jako majetek, který není náš, naproti tomu mezinárodní standardy vnímají jeho ekonomickou podstatu a dokážou s ním pracovat jako s vlastním majetkem. Obě situace se pak v účetnictví zobrazují odlišně. Nejednotnost také panuje v tom, kdy vzniká příjem. Tady je mnoho možností, může to být při vyskladnění zboží, při příjmu peněz, při vystavení faktury…

    Takovéto případy by bylo dobré sjednotit, ale na druhé straně musím přiznat, že i přes harmonizaci, která je třeba zavedena v rámci Evropské unie, se stejná pravidla aplikují v jednotlivých zemích trochu odlišně. Projevují se tak určité národní zvyklosti a zasahuje do toho i místí legislativa. Proto je důležité kromě účetní uzávěrky věnovat pozornost také textovým přílohám, které popisují principy, na nichž je účetnictví postaveno.

    Využívají účetní při své práci statistické údaje nebo statistické výpočty?

    Účetní většinou pracují s přesnými, nějakým dokladem podloženými čísly. Naproti tomu statistika je založena na odhadech, ale i ty někdy využíváme. Třeba při zpracování účetních závěrek pracujeme s takzvanými dohady, kdy nás zajímají údaje o vývoji inflace nebo úrokových sazeb, často na oborové či regionální úrovni. V rámci mzdové agendy zase vycházíme z průměrů či mediánů.

    Na druhé straně účetní mnohdy vyplňují za firmy statistické výkazy pro ČSÚ. Představuje to pro ně velkou zátěž či komplikaci?

    Statistické výkazy jsou samozřejmě administrativní zátěží pro podnikatele. Pro účetní jejich vyplnění obvykle neznamená velkou komplikaci. Většinou jsou na to už připravené i účetní softwary, které vytvářejí podklady pro statistické výkazy na základě dat z účetních závěrek. Ne vždy je ale možné data jenom převzít a vložit do požadovaného formuláře, často to vyžaduje nějaké vyhodnocení a výběr nebo výpočet. Určitě by nám ulehčilo situaci, kdyby se data z účetních systémů dala načítat do statistických výkazů přímo v XML větách podobně, jako je to u daňových přiznání.

    Jak velkou odpovědnost účetní mají? Jak veliké sankce jim hrozí při porušení povinnosti, nebo když udělají chybu?

    Odpovědnost účetních je opravdu vysoká. Ze zákona o účetnictví mohou účetní jednotky dostat pokutu až do šesti procent z úhrnu bilanční sumy, což u větších podniků může být opravdu velká částka. Tento druh pokut se ale naštěstí moc nedává. Sankce však najdeme i v dalších předpisech, které se týkají práce účetních, zejména v oblasti mezd a daní, ale třeba i v zákoně o statistické službě. Odpovědnost účetních je odvozená, v první řadě ručí společnost a jí pak účetní, ať už v rámci pracovního poměru, nebo dodavatelského vztahu. Účetní proto zpravidla mají sjednané pojištění na škody způsobené výkonem své profese.

    Vede Svaz účetních nějaké zajímavé statistiky?

    Samozřejmě sledujeme členskou základnu a víme, že zhruba polovinu členů tvoří zaměstnanci a druhou polovinu účetní poskytující veřejné služby. Asi 80 procent účetních je pojištěno, což ukazuje, že jsou zodpovědní a je to dobrý signál pro jejich zaměstnavatele a klienty. Ze statistik také vyplývá, že účetní stárnou a je třeba přitáhnout k této profesi mladou generaci. To je důležitá informace pro naši další činnost a zaměření.

    Protože Svaz účetních provozuje systém certifikace, máme velmi podrobné statistiky úspěšnosti zkoušek, s nimiž pracují jak vyučující, tak i frekventanti.

    Jak chcete k účetnictví přilákat více mladých lidí?

    V prvé řadě je třeba změnit vnímání této profese. Účetní není jenom přepisovač čísel do výkazů, jak se to vžilo v druhé polovině dvacátého století, účetní také sestavuje výkazy a spolupracuje s manažery, poskytuje jim kvalitní data pro řízení firmy. Měl by být takovou „pravou rukou majitele firmy“, jak to známe z filmů z první republiky.

    Zatraktivnit účetní profesi by měla také digitalizace. Díky ní se účetnictví posouvá z toho přepisování čísel k nastavování systémů a k práci s ekonomickými daty. Na mladé rovněž zaměřujeme naši certifikaci. Její druhý stupeň připravuje absolventy na pozice v controllingu a ve finančním managementu, což je určitě lákavější, než řadové místo v účtárně.

    Kolik času zabere účetním studium, aby zvládli sledovat všechny změny, které tuto profesi ovlivňují?

    Na práci účetních mají významný dopad daňové zákony a ty se mění bohužel hodně často. Například zákon o daních z příjmů byl novelizován už více než stokrát. Obdobně často se mění předpisy ovlivňující mzdové agendy. Bez neustálého vzdělávání se tedy účetní neobejde. Pokračující odborné vzdělávání, k němuž jsou zavázáni certifikovaní účetní, představuje minimálně 35 hodin ročně, víme však, že účetní, kteří chtějí svou práci vykonávat zodpovědně, stráví školením těch hodin mnohem více.

    Účetní profese je doménou žen. Máte představu, proč ji vykonává tak málo mužů?

    Podle našich odhadů nepřevyšuje podíl mužů v profesi účetní 20 procent. Ženy převážily v době, kdy náplň práce tvořilo hlavně to přepisování dat do systémů. Od účetních se vyžadovala pečlivost a trpělivost, a těmito vlastnostmi disponují hlavně ženy. Proto se v profesi staly dominantní. Ale o nové formy zpracování dat se už více zajímají i muži a já věřím, že se nám podaří jejich podíl výrazně zvýšit.

    Jak složitým vývojem v historii účetnictví vlastně prošlo?

    První učebnice moderního podvojného účetnictví byla vydána 10. listopadu 1494 v Benátkách. Napsal ji františkánský mnich a účetnictví tehdy sloužilo k vedení hospodářství. Rozkvět zaznamenalo účetnictví v 18. a 19. století, když vznikaly akciové společnosti financované externím kapitálem. Bylo potřeba, aby manažeři byli hlídáni a vlastníci dostávali objektivní informace. Proto se začalo auditovat, což zvyšovalo tlak na kvalitu účetnictví. V novodobé historii znamenala výrazný pokrok každá automatizace zpracování, například zavádění děrných štítků. Dnes už máme digitalizaci a získávání dat online rovnou ze systémů. Ale princip podvojného účetnictví zůstává pořád stejný, od doby, kdy bylo vynalezeno, se na něm nic zásadního nezměnilo a nikdo nic lepšího nevymyslel. A stejně jako tehdy poskytuje údaje určené primárně k řízení hospodářství. Stát ho sice využívá také k daňovým účelům, ale to je až druhotná funkce.

    Na jakých aktuálních úkolech v rámci Svazu právě pracujete?

    Úkolem číslo jedna je zákon o účetnictví. Usilujeme o to, aby co nejvíce vyhovoval účetní praxi a nedeformovaly ho jiné, třeba daňové zájmy. Až zákon vznikne, budeme o něm informovat odbornou i širokou veřejnost, budeme vzdělávat a seznamovat s novinkami, které přinese.

    Další úkol nás čeká v oblasti digitalizace účetnictví. Ta postupuje nezadržitelně kupředu a určitě je přínosná. Účetní jsou ale v zásadě konzervativní, takže mnozí se zavádění nových postupů a nástrojů obávají. My jako profesní organizace chceme být všem účetním oporou a pomáháme jim ten přechod zvládnout. Propojujeme také IT firmy s účetní praxí, aby vyvíjené nástroje odpovídaly skutečným potřebám oboru.

    Takovým mým snem je úprava podmínek pro výkon profese účetní. Dnes se jedná sice o vázanou živnost, ale podmínky pro její vykonávání jsou poměrně benevolentní. Klient, který si účetní najme, nemusí snadno poznat, zda jsou její služby kvalitní, nebo ne. A když to pozná, může být už pozdě. Diskuze o nastavení přísnějších pravidel už probíhají hodně dlouho a já bych byla ráda, aby se konečně uzavřely, a ta pravidla začala platit. Regulace účetních bychom rádi viděli jako např. regulaci daňových poradců. Dobře vedené účetnictví je základem pro správné daně a kvalitní audit, přitom ho, na rozdíl od daňových poradců, může dělat i člověk s nedostatečnou kvalifikací.

    V neposlední řadě musím zmínit také práci naší metodické rady, která pomáhá členům i nečlenům orientovat se ve složitějších případech. Účetnictví zobrazuje život, takže se pořád něco mění a aždá nová situace se musí promítnout do účetnictví. Je to takový nekonečný příběh, jehož „vyprávění“ se věnujeme prakticky neustále.

    Rozhovor vyjde v letním dvojčísle časopisu Statistika&My.