Díváme se do budoucnosti

    S předsedou ČSÚ Markem Rojíčkem jsme hovořili jak o předsednictví v Pracovní skupině Rady EU pro statistiku, tak také o působení úřadu v rámci Česka.

    Jak úspěšně z vašeho pohledu probíhá předsednictví ČR v Radě EU?

    Máme za sebou řízení prvního jednání Pracovní skupiny Rady EU pro statistiku, kterému předcházela řada schůzek s partnery ze Stálého zastoupení ČR při EU, Generálního sekretariátu rady, Eurostatu, dalšími zeměmi z předsednického Tria (tedy Francie a Švédska) i ostatních členských zemí. Určitě jsme udělali úspěšný první krok, ale čeká nás ještě dlouhá cesta.

    Jaké úkoly či témata v oblasti statistické služby v rámci předsednictví řešíte? Které z nich považujete za prioritní?

    V zásadě se nás týkají dva legislativní akty. Tím prvním je Nařízení k Evropskému systému národních účtů, které jsme převzali od Francouzů a budeme o něm vyjednávat s Evropským parlamentem. Tím druhým bude Nařízení k environmentálním a ekosystémovým účtům, k němuž by měla být v nejbližší době spuštěna písemná procedura mezi členskými zeměmi. V ní si země odsouhlasí své národní pozice a zašlou nám své připomínky. V září bychom pak měli v Pracovní skupině Rady pro statistiku začít vyjednávat o kompromisním návrhu, který v ideálním případě stihneme do konce našeho mandátu připravit a předáme ho švédským kolegům. Kromě toho monitorujeme i další legislativní akty, například Nařízení k zemědělským vstupům a výstupům, to je však už ve fázi právně-jazykových úprav.

    Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

    Je absolventem Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. V ČSÚ působí od roku 2002, předsedou je od března 2018. Profesně se zabývá oblastí národních účtů, podílel se na implementaci evropských standardů národního účetnictví. Ve vědecké činnosti se orientuje na zkoumání role ekonomických struktur v procesu přechodu od nákladové ke kvalitativně zaměřené konkurenční výhodě a na analýzu makroekonomických a strukturálních dopadů globalizace ekonomických toků.

    Na konci září proběhne v Praze pracovní setkání předsedů statistických úřadů ze zemí EU. Jaké od něj očekáváte hlavní výstupy?

    Pracovní setkání na úrovni šéfů statistických úřadů, případně jejich zástupců, je tradiční akcí pořádanou předsednickou zemí ve spolupráci s Eurostatem. Z toho vyplývá, že diskuze probíhá na poměrně strategické úrovni, zároveň jsme se ovšem akci snažili zaměřit co nejvíce prakticky. Bude tedy kombinací celkem pěti prezentací zástupců členských zemí a diskuzí v menších skupinách, z nichž by měly vzejít konkrétní závěry, čím se mohou jednotlivé země vzájemně inspirovat. Vzájemná výměna zkušeností je totiž, kromě standardizace metodik tak, aby byly údaje mezi zeměmi srovnatelné, to nejcennější, co spolupráce v rámci EU přináší. Zaměřili jsme se na téma budoucnost statistiky a podíváme se na ni z několika pohledů: jak pracovat s novými zdroji dat, jak se proměňuje práce statistiků směrem k využívání sofistikovaných nástrojů a metod, jak celkově přistoupit k řízení změn ve statistických úřadech a také, jak efektivně spolupracovat s akademickou sférou a se soukromým sektorem.

    V oblasti statistiky se asi těžko hledají konkrétní možnosti, jak pomoci okupované Ukrajině, ale přesto, pomáhají nějak organizovaně evropští statistici svým ukrajinským kolegům?

    Některé členské země, například Litva nebo Polsko, se angažovaly velmi výrazně v konkrétní pomoci tím, že pomáhaly ukrajinským statistikům fungovat i v provizorních podmínkách, některé země včetně nás nabídly stáže pro ukrajinské kolegy. Obdobně se zachoval i Eurostat, který například koordinuje získávání dat o počtu uprchlíků, jež nelze na ukrajinské straně spolehlivě zjistit. Kromě okamžité pomoci však bude nutná i budoucí systémová pomoc při znovuvybudování oficiální ukrajinské statistiky, čemuž by mohly pomoci právě zkušenosti získané stážisty během jejich působení v partnerských institucích.

    ČSÚ je významnou institucí, která sleduje ekonomickou situaci v zemi. Přitom musí být nestranná a nezaujatá. Nemáte ale přesto někdy chuť, třeba v souvislosti s extrémně zrychlující inflací, do věci „zasáhnout“ a politikům či bankéřům poradit či navrhnout nějaké řešení?

    Pokud mám být upřímný, tak ano, zejména když člověk sleduje ne právě kvalifikovanou debatu některých takzvaných odborníků. Pro nezávislost statistického úřadu je nicméně mimořádně důležité do těchto debat nevstupovat a držet se role poskytovatele dat, jež pak interpretuje někdo jiný. Můžeme komentovat vývoj ekonomických nebo sociálních ukazatelů, upozorňovat na některé trendy, dávat je do souvislostí, neměli bychom však sklouznout ke komentářům typu: zda je nějaký ukazatel příliš vysoký, či nízký; zda je to dobře, či špatně; nebo dokonce, kdo za to může. Asi všichni tušíme, že meziroční inflace 17 % je příliš vysoká, ale my neříkáme, kdo ji způsobil – zda to byla fiskální, či měnová politika, ale kvantifikujeme pouze, které položky a v jaké míře stojí za tím, že index je takový, jaký je. Dlouhodobě se ukazuje, že tento přístup je správný, protože vede k důvěře občanů, že my jsme tou institucí, která za každých okolností měří všem stejně a nenechá se ovlivnit.

    Jaké údaje o současné hospodářské situaci ČR považujete osobně za nejvíce znepokojující

    Asi první na ráně by byla již zmíněná vysoká inflace, ta je však dočasným jevem, který dříve či později odezní. Za mnohem větší problém považuji dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, a to zejména kvůli demografickým trendům, které nás časem neodvratně doženou, a také vzhledem k nepopularitě jakýchkoliv opatření spojených s odstraňováním těchto problémů. Ať už zvýšíte daně, nebo snížíte výdaje, vždy se to někoho dotkne. Neexistují výdaje, z nichž by neměl nikdo prospěch. Za takové relativně bezbolestné výdaje jsou obvykle považovány provozní výdaje státu, ale ty jsou snižovány dlouhodobě a jejich další pokles je v současné době obtížně představitelný kvůli prudkému nárůstu cen energií a dalších vstupů obecně.

    Ohrožuje současná ekonomická situace i chod samotného Českého statistického úřadu? Třeba tím, že nebude dostatek peněz na statistická šetření nebo na platy zaměstnanců?

    Zatím jsme si vždy poradili, teď však narážíme na výše zmíněné limity. Pravidelně přesoutěžujeme všechny zakázky a hledáme úspornější řešení například v dodávkách IT služeb. Příští rok však nastane obrovský nárůst cen energií a nahoru jdou i ceny všech služeb, které musíme platit, například úklid, ostraha a další. Navíc, objektivně vzato, významně rostou nároky na plnění různých standardů, ať už je to kybernetická bezpečnost, zajištění IT systémů a podobně. Naše agenda je v drtivé většině schvalována na evropské úrovni a je závazná. Nikoho nezajímá, zda na ni máme peníze, nebo ne. Stejně tak jsou dány standardy kvality statistických výstupů, které se ošidit nedají. Hledáme proto nové zdroje, za poslední roky jsme zvýšili produktivitu práce s daty, postupně propouštěli postradatelné pracovníky… Za posledních dvacet let jsme snížili počet zaměstnanců zhruba o čtvrtinu, přestože po vstupu do EU se ohromně zvýšilo množství statistických dat, které musíme produkovat. Potřebovali bychom obsadit některé sofistikované pozice typu datový analytik, které jsou však na trhu velmi dobře placené a my nejsme schopni je přilákat. Naopak hrozí, že nám kvalifikovaní lidé budou odcházet, pokud by se platy ve veřejné sféře zakonzervovaly. Největší problém je logicky v Praze kvůli konkurenci na trhu práce a velmi vysokým nákladům na bydlení.

    V ČSÚ letos končí projekt Zavádění systému řízení kvality. Jaké jsou jeho nejdůležitější výstupy a výsledky?

    Tento projekt nám umožnil lépe nastavit procesy řízení úřadu na různých úrovních. Za nejdůležitější považuji aktivity v oblasti personální politiky, například adaptační proces pro nové zaměstnance a také nastavení takzvaného kompetenčního modelu, který umožní přesně definovat požadavky na každého zaměstnance, například úroveň jazykové vybavenosti a odborných kompetencí. Důležitá byla také část projektu, která se zabývala procesním řízením. Byly podrobně popsány nejdůležitější podpůrné procesy v úřadu a vytipovány ty, které jsou vhodné pro digitalizaci. V rámci projektu také management úřadu absolvoval řadu školení směřujících ke zlepšení manažerských dovedností. Z pohledu vrcholového řízení rovněž považuji za důležité nastavení systému strategických dokumentů, který nám pomohl lépe stanovit střednědobé priority úřadu a propojit je s dalšími dokumenty, jako jsou rozpočet, systemizace pracovních míst a roční prioritní úkoly na úrovni sekcí.

    V budovách ČSÚ v Praze, v Brně a ve Zlíně byly zahájeny projekty na úsporu energie metodou EPC. Co konkrétního se za tímto názvem skrývá a kolik energie ČSÚ ušetří?

    Jsem velmi rád, že se nám podařilo tyto projekty rozjet a to ještě v době, kdy nikdo netušil, kam se ceny energií dostanou. EPC je typ projektu, který byl dosud používán téměř výhradně v soukromém sektoru a znamená závazek dodavatele, že musí být dosaženo konkrétních cílů v úspoře energií. Dodavatel je současně po stanovenou dobu zodpovědný za řízení spotřeby energií v dané budově. Až projekt skončí, budeme mít v Praze jednu z nejmodernějších administrativních budov, která bude velmi úsporná. Kromě toho, že nám to umožní do jisté míry korigovat prudký nárůst cen elektrické energie, je to také důležitý referenční projekt i pro ostatní instituce ve státní správě a zároveň tím alespoň trochu pomůžeme naší planetě.

    Navrhovaná opatření se v jednotlivých objektech liší, ale předpokládáme, že ve Zlíně ušetříme ročně 513 GJ energie, v Brně 367 a v Praze 3 297. To jsou ale čísla, která čtenářům moc neřeknou, takže je asi zajímavější říci, že podle předběžných propočtů ušetříme ve Zlíně na nákladech v příštích pěti letech celkem 1,4 milionu korun, v Brně a v Praze v příštích osmi letech celkem 2,46 milionu a 15,3 milionu korun.

    ČSÚ intenzivně připravuje novou veřejnou databázi statistických údajů DataStat. Na co se mohou uživatelé našich dat těšit a kdy bude databáze uvedena do provozu?

    Uživatelé si budou moct vybírat data z připravených datových sad, provádět nad nimi vlastní výběry i úpravy zobrazených tabulek, sbalovat a rozbalovat různé hierarchie území i jiných členění. Nová aplikace umožní export dat do různých formátů i jejich získávání přes API rozhraní. Všechny datové sady budou také evidovány v Národním katalogu otevřených dat. Databáze by měla být spuštěna do konce roku 2022 s tím, že jako první v ní budou data ze sčítání a postupně budou doplňována data za všechny statistické oblasti.

    Jaké další novinky ČSÚ ještě chystá?

    Pro veřejnost viditelná bude nová vizuální podoba našich webových stránek, kterou spustíme v horizontu měsíců. V současné době provádíme důkladné uživatelské testování tak, aby výsledek byl co nejlepší. S tím bude spojené zavedení nové domény statistika.cz, což se lépe pamatuje než název té současné. Naše stránky se tak opět více zviditelní. Průběžně také pracujeme na modernizaci kontaktu s našimi respondenty. Do budoucna by měl fungovat portál, přes který by nám mohli předávat požadovaná data jednodušším způsobem než dosud. Plánů máme hodně, ale bude záležet na našich kapacitách a finančních možnostech v příštích letech.

    Rozhovor vyjde záříjovém čísle časopisu Statistika&My.