Volbám věnujeme velkou pozornost

    Volbám věnujeme velkou pozornost, říká 1. místopředsedkyně ČSÚ Eva Krumpová.

    Jak náročné byly pro ČSÚ podzimní volby do obecních zastupitelstev a třetiny Senátu a jak se je podařilo zvládnout?

    Volby do obecních zastupitelstev jsou z pohledu zpracování ty nejnáročnější. Je to dáno jak velkým počtem kandidátů, tak také více možnostmi, jak mohou voliči označovat vybrané kandidáty na hlasovacích lístcích. Velkou pozornost je proto třeba věnovat nejen zápisu kandidátů do registru, ale také školení členů okrskových volebních komisí a kontrolám přebíraných zápisů od těchto komisí, aby nedocházelo k chybám.

    Pro poslední volby byla vytvořena nová aplikace pro zápis kandidátů do registru, takže se tato činnost trochu zjednodušila, ale i tak naši lidé měli se zajištěním voleb spoustu práce. Určitě by nám do budoucna velice pomohlo zavedení plně elektronického registru kandidátů.

    Jaké činnosti konkrétně zaměstnanci ČSÚ při volbách provádějí?

    Před vlastními volbami je to již zmíněné pořízení registru kandidátů a školení členů okrskových volebních komisí. V průběhu voleb nejsme přítomni sčítání hlasů, ale poskytujeme metodické konzultace v případech, kdy si členové volebních komisí nejsou jistí, jak správně postupovat.

    V době voleb jsou naši pracovníci na přebíracích místech, kterých bylo v komunálních volbách po celé republice přes pět set. Tam od okrskových komisí přebírají zápisy o průběhu a výsledku hlasování a kontrolují jejich formální správnost – zda jsou vyplněné všechny požadované údaje, zda například sedí součty nebo je správně uveden počet členů volební komise. Po překontrolování zadávají data ze zápisu do našeho systému. Tato data jdou online k centrálnímu zpracování, kde se podle zákonem stanoveného postupu na základě odevzdaných hlasů přidělí mandáty. Zpracování probíhá velmi rychle, takže téměř okamžitě se výsledky objeví i na webu volby.cz.

    Ing. Bc. Eva Krumpová, MBA

    Absolvovala Provozně ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity v Praze a studia managementu kybernetické bezpečnosti v CEVRO Institutu. Následně pracovala jako vedoucí oddělení pro rozvoj a projektovou činnost na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. V ČSÚ působila v letech 1997 až 2011 v oblasti statistiky výdajů na životní prostředí. Zastávala také pozici vedoucí oddělení evropských fondů. Místopředsedkyní Českého statistického úřadu je od srpna 2017. ČSÚ zastupuje mimo jiné i v Radě vlády pro informační společnost a ve Státní volební komisi.

    ČSÚ nabízí okrskovým volebním komisím program pro vyhotovení zápisu. V čem tento program ulehčuje komisím práci?

    Software usnadňuje vypracování zápisu o průběhu a výsledku hlasování. Je v něm obsažena řada kontrol, takže pokud ho komise použijí, mají velkou míru jistoty, že zápis je proveden správně a že nebude třeba ho opravovat. Program také automaticky provádí některé matematické operace, a díky tomu se předchází různým chybám, kdy třeba součet všech hlasů neodpovídá součtu hlasů odevzdaných jednotlivým volebním stranám a uskupením. Pro komise to znamená výrazné usnadnění a zrychlení práce, a proto zvláště u složitějších typů voleb je využívání programu vysoké. Při posledních volbách do obecních zastupitelstev s ním pracovalo více než 96 procent okrskových komisí. Program však v žádném případě nenahrazuje roli komisí při samotném počítání hlasů.

    Jsou přenos dat a zpracování výsledků voleb dostatečně zabezpečeny?

    Bezpečnosti jak fyzické, tak kybernetické věnujeme vysokou pozornost. Přenos dat z předávacích míst i vlastní přepočet hlasů na mandáty jsou důkladně chráněny, aby nemohlo dojít k narušení průběhu voleb. Celý proces před každými volbami testujeme a připravujeme na nejrůznější situace. Dále věnujeme velkou pozornost školení našich pracovníků, a to i v oblasti kybernetické bezpečnosti. Podstatné je také říci, že systém zpracování volebních výsledků je zcela oddělen od prezentačního webu volby.cz, který je v podstatě takovou elektronickou nástěnkou.

    Volební zákony procházejí poměrně často novelizací. Co tyto změny znamenají pro ČSÚ?

    V této souvislosti musím zmínit, že náš úřad se aktivně podílí už na přípravě volebních zákonů a jejich novel. Zejména se zaměřujeme na to, zda je podle návrhu možné výsledky zpracovat. Po samotných volbách pak podobnou součinnost poskytujeme soudům. Když někdo zpochybní výsledky voleb, zjišťujeme, zda a jak by akceptování jeho připomínky ovlivnilo složení voleného orgánu.

    Ovlivnila nějak přípravu na prezidentské volby skutečnost, že se počet kandidátů měnil rozhodnutím Nejvyššího správního soudu a že se Karel Janeček odvolal k Ústavnímu soudu?

    Nás stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu neovlivňují, postupujeme v souladu se zákonem ve stanovených termínech a lhůtách. Nejprve sestavíme jmenný registr kandidátů a teprve potom, když soud vyřídí všechna podání, přidělí státní volební komise kandidátům čísla a my je v registru přiřadíme k jednotlivým kandidátům. Stejně tak jsme standardně připraveni i na případ, že nějaký z kandidátů v zákonné lhůtě odstoupí. Odvolání kandidáta k Ústavnímu soudu, pokud ho soud neprojedná před konáním voleb, nemá na naši práci vliv. Kdyby Ústavní soud rozhodl dříve a nařídil třeba posunutí termínu voleb, museli bychom se přizpůsobit, i když by nám to způsobilo komplikace. Smlouvy na personální i technické zajištění voleb máme uzavřeny s předstihem a všechno zrušit a přesunout na později by samozřejmě neslo právní, finanční i organizační následky.

    Pro prezidentské volby byl snížen počet přebíracích míst pro předávání dat z okrskových komisí zástupcům ČSÚ. Co bylo důvodem a co to bude znamenat v praxi?

    Počet přebíracích míst vychází ze zákonů k jednotlivým volbám, a rozložení těchto přebíracích míst bohužel není rovnoměrné. Už dlouhodobě poukazujeme na to, že některá přebírací místa obsluhují pouze jeden okrsek a jiná i více než sto. A všechna tato místa musíme vybavit technikou, zajistit personál, přenosové trasy a další nezbytnosti. Do návrhu zákona o správě voleb se už podařilo prosadit ustanovení, které počet předávacích míst redukuje a dává ČSÚ větší možnosti při zřizování konkrétních přebíracích míst. Návrh tohoto zákona teprve čeká projednávání v Parlamentu, ale zákon o volbě prezidenta republiky, protože z našich volebních zákonů vznikl nejpozději, už redukci předávacích míst obsahuje. Touto redukcí samozřejmě v žádném případě neutrpí ani kvalita ani rychlost zpracování volebních výsledků.

    Jen málokdo ví, že každý rok se konají několikery mimořádné volby do zastupitelstev obcí. Kdy a proč k těmto volbám dochází, jakými se řídí pravidly a jaká je při nich úloha ČSÚ?

    Mimořádné volby se konají v případech, kdy se rozpadne zastupitelstvo a počet jeho členů se sníží pod zákonem stanovenou hranici. To postihne zhruba deset až dvacet obcí do roka a Ministerstvo vnitra vypisuje každý rok zpravidla čtyři termíny. V roce následujícím po řádných volbách se však mimořádné volby konají častěji, protože v některých obcích nezvládli sestavit včas kandidátní listinu a jinde se zase nebyli schopni domluvit na složení rady, a tak krátce po volbách většina zastupitelů odstoupila. Výjimkou nejsou ani případy, kdy opakované hlasování nařídí soud, protože z nějakého důvodu neuzná výsledky řádných voleb za platné. Může to být například kvůli tomu, že si v obci krátce před volbami větší množství lidí zřídí účelově trvalé bydliště.

    Letos tedy už proběhly jedny mimořádné volby 7. ledna, další nás čekají v únoru, v březnu a v červnu. Předpokládám, že do konce roku přibydou asi ještě další dva termíny. Úloha ČSÚ při nich je stejná jako v případě řádných voleb. Musíme proškolit jak členy okrskových volebních komisí, tak pracovníky ČSÚ, zřídit přebírací místa, převzít výsledky a zajistit jejich zpracování, publikování a předání Státní volební komisi ke schválení.

    Od ledna využívají tazatelé ČSÚ při terénních šetřeních namísto dosavadních notebooků a papírových formulářů tablety. Jak náročné bylo zavedení této novinky do praxe?

    Jedná se o přechod na značně odlišnou technologii určenou pro sběr dat od domácností. Mění se nejen technické zařízení, na kterém tazatelky a tazatelé data pořizují, ale i aplikace, která se ke sběru dat využívá. Vše, včetně důkladného testování, připravoval věcně příslušný útvar téměř dva roky. V posledním roce se do příprav intenzivně zapojovali i tazatelé, kteří měli možnost ovlivnit jak strukturu dotazníků, tak i velikost a typ tabletu, aby se jim v terénu pracovalo co nejpohodlněji. Celá tazatelská síť o více než 300 lidech napříč republikou také prošla podrobným proškolením.

    Které kroky byly na zavedení tabletů nejobtížnější?

    Náročná je samozřejmě komplexnost celého přechodu. Nová technologie se připravovala hodně od základu. Způsob zaznamenávání dat tazatelkami a tazateli i předávání dat ke zpracování na ústředí jsou v mnoha ohledech odlišné od dosavadního způsobu práce. Jsem ale přesvědčená, že díky tabletům bude práce pro tazatele a tazatelky komfortnější a v konečném důsledku může dojít k urychlení vyplňování dotazníků a ke zvýšení efektivity. Věřím, že přechod na tablety zvládneme stejně dobře, jako jsme před lety zvládli přechod od papírových formulářů k notebookům.

    Máte v oblasti šetření v domácnostech nějaké další plány?

    Nová aplikace, kterou začneme pro práci v terénu využívat v letošním roce, umožní další rozvoj sběru dat od domácností. Chystáme se tedy na rozšíření sběru dotazníkových dat metodou CAWI (Computer Assisted Web Interviewing). To znamená, že některé části dotazníků budou moci vyplnit respondenti sami přes webové rozhraní bez přítomnosti tazatelů.

    Jak ovlivní činnost ČSÚ vysoká inflace a nárůst cen energií? Přijímají se nějaká úsporná opatření?

    Aniž bychom očekávali energetickou krizi, tak jsme již před několika lety začali připravovat energeticky úsporné projekty. Týkají se budov krajských správ ve Zlíně, v Brně a ústředí v Praze. Provádí se zateplování, výměna nebo repase oken, instalace vzduchotechniky s rekuperací tepla a další úsporná opatření. Ve všech třech objektech, kde se tyto energeticky úsporné projekty realizují, budou stavební práce dokončeny letos koncem léta. Provádění prací hned ve třech objektech současně je velmi náročné, ale díky instalaci nových technologií dojde k úsporám energií zhruba o 30 procent a snížení emisí CO2 o 10 procent. Z dalších akcí plánujeme například výměnu osvětlení v sídle krajské správy v Plzni.

    Proč je důležité, aby ČSÚ byl fyzicky přítomen v jednotlivých krajích? Nestačilo by vše řídit z centra?

    Krajské správy plní řadu důležitých úkolů, které by se z Prahy zajišťovaly jen velmi komplikovaně, nebo by to nebylo možné vůbec. Například informační služby v krajích vyřídily za minulý rok více než čtyři tisíce dotazů a zaměstnanci krajských správ úzce spolupracují s orgány samosprávy. Pomáhají jim třeba připravovat statistická data pro různé studie, projekty nebo dotační programy. Významná je i publikační činnost, kdy se v krajích celostátní data doplňují o regionální pohled.

    Dalším zásadním důvodem existence krajských správ je organizace tazatelské sítě. Tazatelky a tazatelé musí být rozprostřeni po celé republice, a řídit jejich práci pouze z jednoho centra by bylo hodně náročné a v mnoha případech i neefektivní. Podobně je to také v případě zajištění zpracování výsledků voleb. Krajské správy jsou nezastupitelné jak při školení okrskových komisí, tak i pro zřizování přebíracích míst. Nedovedu si vůbec představit, jak bychom všechny tyto činnosti organizovali jen a pouze z Prahy.

    Řada krajských správ ČSÚ je aktivních v přeshraniční spolupráci. Vyzdvihla byste některé přeshraniční projekty, na nichž se podílejí?

    Spolupráce probíhá zejména v rámci projektů euroregionů s okolními státy. Jedná se o projekty EUREX Statistika. Statistici z Libereckého kraje se účastní projektu Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, zástupci krajské správy v Českých Budějovicích se podílejí na přeshraničním projektu CentropeMAP/CentropeSTATISTICS, jehož cílem je vytvoření databáze přeshraničních regionálních dat za Česko, Rakousko, Slovensko a Maďarsko. A Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem na základě přeshraničního partnerství EURES-TriRegio spolupracuje na aktualizaci dostupných datových podkladů k problematice trhu práce v oblasti Karlovarského, Ústeckého, Libereckého a Královéhradeckého kraje a Saska a Dolního Slezska.

    Jaké hlavní úkoly čekají krajské správy ČSÚ v roce 2023?

    Náročný je už samotný leden. Kromě prezidentských voleb byl na tento měsíc vypsán první letošní termín mimořádných voleb do obecních zastupitelstev, které máme úspěšně za sebou, a současně se rozběhne šetření v domácnostech prostřednictvím tabletů.

    Na jaro se chystá vydání krajských výsledků sčítání lidu a v průběhu roku proběhnou nepravidelná šetření osob se zdravotním postižením, šetření o dobrovolnictví a mezilehlé zemědělské šetření, takzvaný malý Agrocenzus.

    Průběžně také rozšiřujeme využívání administrativních dat, s čímž jsou spojeny jednak technické změny a jednak školení zaměstnanců, kteří tato data zpracovávají. A výhledově se zabýváme přípravou portálu respondenta, na kterém by zpravodajské jednotky mohly vyplňovat formuláře samy online, měly by zde uvedenu historii zaslaných informací, kalendář a mnoho dalších nástrojů, které jim ulehčí plnění zpravodajské povinnosti.

    Rozhovor vyjde v lednovém čísle časopisu Statistika&My;My.