Zdá se, že sociální a environmentální charakteristiky městských oblastí hrají důležitou roli při určování zdravotního stavu obyvatelstva.
V zemích EU v roce 2021 uvedlo 43 % osob ve věku 65 let a více žijících ve městech, že mají dobrý nebo velmi dobrý zdravotní stav; to bylo o 2 procentní body (p.b.) více než celkový unijní průměr pro všechny osoby této věkové skupiny (41 %).
V osmi členských stáech EU byl podíl osob ve věku 65 let a více žijících ve městech s dobrým nebo velmi dobrým zdravotním stavem dokonce vyšší než 50 %. Nejvyšší podíly byly zaznamenány v Irsku (66 %), Švédsku (64 %) a Belgii (60 %). Naopak nejnižší podíly byly zaznamenány v Litvě (11 %), Lotyšsku (15 %) a Portugalsku (21 %).
Mezi zeměmi EU byl největší rozdíl v podílu starších lidí žijících ve městech, kteří uvádějí dobrý nebo velmi dobrý zdravotní stav, ve srovnání s celostátním průměrem zaznamenán ve Slovinsku (+7 p. b. ve srovnání s celostátním průměrem), následovaném Bulharskem a Chorvatskem (+5 p. b.).
Naopak nejmenší rozdíl byl v Lucembursku (-2 p.b.), Nizozemsku a Francii (-1 p.b.). V těchto zemích byl podíl osob ve věku 65 let a více, které uváděly dobrý nebo velmi dobrý zdravotní stav, ve městech nižší než na celostátní úrovni.
V Česku označilo 28 % respondentů 65letých a starších svůj zdravotní stav za dobrý nebo velmi dobrý, v městských oblastech to pak bylo ještě o 3 p.b. více. V obou kategoriích tak Česko zaostávalo za unijním průměrem.
Chcete se dozvědět více?
Publikace Rural Europe a Urban Europe představují statistiky na nižší než národní úrovni s různou územní typologií pomocí intuitivních vizualizací, inovativních prezentací dat a stručného textu.
