Podle HDP se loni podařilo překonat úroveň předkrizového roku 2019, zahraniční obchod však zaznamenal rekordní deficit.
Česká ekonomika loni celkově vzrostla. Přispěly k tomu investice a zahraniční poptávka, silně se naopak propadala domácí spotřeba. Zahraniční obchod se zbožím byl loni značně poznamenán prudkým růstem cen ropy a zemního plynu i snahou vytvořit zásoby. To se projevilo rekordním deficitem.
Hrubý domácí produkt loni vzrostl o 2,4 %. Oproti roku 2021 přírůstek HDP zpomalil, ale reálně se ekonomika lehce přehoupla přes úroveň předkrizového roku 2019. Českou ekonomiku podpořily kapitálové výdaje a zahraniční poptávka. Domácnosti ovšem v prostředí prudkého cenového růstu a nejistoty „šláply na brzdu“, a omezovaly spotřební výdaje.
V průběhu roku 2022 meziroční dynamika HDP postupně zpomalovala (přírůstky 4,7 %, 3,5 % a 1,5 % v 1., 2. a 3. čtvrtletí), a ve 4. kvartálu ekonomika meziročně stagnovala (0,2 %). Ve směru zpomalení působila hlavně spotřeba domácností, jejíž propad ve druhé polovině roku (–5,2 % a –5,5 % ve 3. a 4. čtvrtletí) byl srovnatelný spíše s pandemickým šokem než s obvyklou dynamikou spotřeby v průběhu minulých recesí (např. v roce 2009, kdy došlo k předchozímu nejhlubšímu ekonomickému propadu, byl největší pokles spotřeby domácností zaznamenán ve 3. kvartálu, a sice v úrovni –1,7 %). Kapitálové výdaje a ve druhé polovině loňského roku hlavně zahraniční poptávka růst HDP naopak podporovaly.
Propad spotřeby domácností není velkým překvapením, protože domácnosti aktuálně čelí rekordnímu reálnému poklesu mezd. Cenový růst silněji působil na nízkopříjmové domácnosti, jejichž výdaje se soustředí do oblasti nezbytných statků (potraviny, bydlení a energie, doprava), které loni nejvíce zdražovaly. To je patrné i v netypicky hlubokém propadu výdajů na netrvanlivé zboží (–5,6 % v roce 2022), mezi něž spadá nezbytné zboží jako potraviny nebo léky.
Postupné oslabení se v roce 2022 týkalo i mezičtvrtletního růstu HDP. Výkon české ekonomiky reálně klesl ve 3. i 4. čtvrtletí (–0,3 % a –0,4 %). Tentokrát na pokles působila celá domácí poptávka – spotřeba i kapitálové výdaje. Propad naopak tlumila zahraniční poptávka.
Příspěvky výdajových složek ke změně HDP (příspěvky v p.b., HDP v %, stále ceny, meziročně)
Vývoz reálně rostl
Příznivý příspěvek zahraniční poptávky k reálnému růstu HDP se může zdát v rozporu s rekordním zhoršením bilance zahraničního obchodu, ke kterému v roce 2022 došlo. Celková bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami v běžných cenách se podle údajů národních účtů loni zhoršila o 187,6 mld. Kč, a spadla do deficitu 8,3 mld. Kč. Byl to první schodek bilance od roku 2003 a stál za ním zejména obchod se zbožím (celkový deficit 100,4 mld. Kč, zhoršení o 170,6 mld. Kč). Nepříznivým směrem se ovšem vyvíjelo i saldo obchodu se službami (zhoršení přebytku o 17,0 mld. Kč na 92,1 mld. Kč). Klíčový vliv na dramatické zhoršení bilance mělo prudké zvýšení cen ropy a zemního plynu i dalších surovin, které se dále přenášelo na ceny ostatního zboží.
Na druhé straně ale loni došlo k reálnému zvýšení vývozu zboží a služeb o 5,7 %. Ve 4. čtvrtletí meziroční přírůstek posílil na 9,7 %. Dovoz byl loni rovněž vyšší o 5,7 %, ale v závěru roku byl jeho meziroční přírůstek 7,6 % oproti exportu slabší. Mezičtvrtletně se export zboží a služeb ve 4. čtvrtletí reálně zvýšil o 0,5 %, zatímco import stagnoval. Vývozcům se tedy v závěru roku dařilo lépe než opačnému směru zahraničního obchodu, a z toho plynul příznivý vliv na vývoj HDP.
Rekordní zhoršení bilance zahraničního obchodu
Údaje o zahraničním obchodu se zbožím nám poskytují podrobnější obrázek struktury loňského schodku. Loni se nejvíce zhoršila bilance obchodu s ropou a zemním plynem (−177,0 mld. Kč) a deficit dosáhl 330,9 mld. Kč. Kromě prudkého zvýšení cen se projevilo i plnění plynových zásobníků před zimou. V důsledku zvýšení cen se propadl i obvyklý schodek bilance obchodu se základními kovy (−29,6 mld. Kč), koksem a rafinovanými ropnými výrobky (−22,8 mld. Kč), chemickými látkami a přípravky (−17,6 mld. Kč) nebo černým a hnědým uhlím a lignitem (−14,0 mld. Kč). Výrazně se zhoršila také bilance zahraničního obchodu s elektrickými zařízeními (−23,0 mld. Kč). Podílelo se na tom oživení v některých odvětvích průmyslu, který je v českých podmínkách silně závislý na dovážených součástkách.
Růst cen naopak pomohl výrazně zlepšit bilanci obchodu s elektřinou, plynem, párou a klimatizovaným vzduchem (+46,6 mld. Kč). Vývoz této komodity se zvýšil celkem o 58,9 mld. Kč. Elektřinu můžeme přirozeně vyvážet jen do zemí, které jsou spojeny s naší přenosovou soustavou. Nejvýrazněji se tedy zvyšoval export elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu do Německa (+38,7 mld. Kč) a na Slovensko (+15,6 mld. Kč). Výrazný nárůst nastal i v případě Rakouska (+8,9 mld. Kč) a do jisté míry rovněž Polska (+3,4 mld. Kč).
Hlavně druhá polovina roku přispěla k celkovému zlepšení přebytku obchodu s motorovými vozidly o 35,4 mld. Kč. Jejich vývoz se loni zvýšil celkem o 101,4 mld. Kč (z toho za 2. pololetí meziroční přírůstek dosáhl 115,1 mld. Kč). Prudkému zlepšení v závěru roku napomohla nízká srovnávací základna roku 2021, kdy vrcholily problémy s dodávkami součástek. Ty se pak přelily i do začátku roku 2022. Dalšími oblastmi, které loni přispívaly ke zlepšení bilance zahraničního obchodu se zbožím, byl obchod s kovodělnými výrobky (+10,0 mld. Kč) nebo produkty zemědělství a myslivosti (+7,9 mld. Kč).
Vývoz a dovoz (stálé ceny) a bilance zahraničního obchodu (běžné ceny)
Mix dovozců ropy se měnil
Velkým tématem byl v loňském roce dovoz ropy a zemního plynu. Kromě růstu cen se totiž řešila i závislost Česka a Evropy na Rusku a zásobení plynem v souvislosti s válkou na Ukrajině. V průběhu roku se tak výrazně zvyšoval dovoz ropy a zemního plynu z Ruska, ale zároveň trvala intenzivní snaha o hledání nových dodavatelů. To je patrné na prudkém růstu celkové hodnoty dovozu z Norska (+38,3 mld. Kč, dovoz se zvýšil pětinásobně) a Ázerbájdžánu (+21,2 mld. Kč, 160,5 %). Hlavní porce zmíněných nárůstů se odehrála ve druhé polovině roku. V samotném 4. čtvrtletí 2022 se dovoz zboží z Norska meziročně zvýšil o 37,1 mld. Kč (jedenáctinásobek hodnoty stejného období roku 2021). Tento přírůstek byl zároveň doprovázen meziročním propadem u Ruska o 25,6 mld. Kč (−48,0 %).
Celková hodnota dovozu ropy a zemního plynu loni dosáhla 344,4 mld. Kč, a zvýšila se o 190,0 mld. Kč (123,1 %). Podle rozkladu dovozu ropy a zemního plynu na jednotlivé importéry bylo v loňském roce největším dodavatelem Rusko (236,6 mld. Kč), z něhož pocházelo 68,7 % loňské hodnoty dovozu ropy a zemního plynu. V roce 2021 Rusko odpovídalo za 73,7 % importu těchto komodit.
Mezi „nové zdroje“ přibylo zejména zmíněné Norsko (z 1,2 mld. Kč v roce 2021 na 38,3 mld. Kč loni). Dovoz této komodity ze Spojených států (celkem za 16,5 mld. Kč, +7,3 mld. Kč) výrazně narostl prostřednictvím tankerů se zkapalněným plynem. Zároveň se posílily existující vazby na Ázerbájdžán (nárůst o 21,2 mld. Kč na 34,3 mld. Kč). O více než čtvrtinu se naopak snížila hodnota dovozu ropy a zemního plynu z Kazachstánu (pokles o 3,8 mld. Kč).
Podíl hlavních importérů na hodnotě dovozu ropy a zemního plynu (%)
Článek si můžete přečíst v dubnovém vydání časopisu Statistika&My.
