Závěry jsou velmi povzbudivé

V březnu navštívila ČSÚ skupina odborníků z Eurostatu, která zde prováděla hodnocení kvality, tzv. peer review. S předsedou Markem Rojíčkem jsme probrali jeho výsledky, i řadu dalších otázek.

Jak byste člověku mimo ČSÚ vysvětlil, co je to peer review, a proč ho náš úřad podstupuje?

Jednoduše řečeno se jedná o audit kvality. Nejde ale o kvalitu našich dat (ty mají své zprávy o kva-litě a také jsou v různé míře podrobovány různým auditům), ale o kvalitu procesů a celkové nastavení institucionálního prostředí celého národního statistického úřadu. To znamená ČSÚ, ale také ostatních orgánů státní statistické služby, tedy různých ministerstev a dalších úřadů. Jde o to prokázat, že celkové prostředí a procesy jsou nastaveny tak, aby zajišťovaly v maximální míře nezávislost statistických dat, jejich transparentnost, uspokojování požadavků uživatelů a také co nejmenší zátěž pro respondenty, tedy osoby a firmy, které údaje o sobě statistickému systému reportují.

Jak letošní peer review dopadlo? V čem bychom se měli zlepšit?

Závěry byly pro nás velmi povzbudivé a v zásadě odpovídaly našim očekáváním. Do akce byly zapojeny desítky lidí v ČSÚ a na vybraných třech ministerstvech a týdenní kolečko pohovorů s týmem hodnotitelů bylo v podstatě už jen vyvrcholením celého procesu. Nejvíc práce si vyžádala příprava dokumentace, vyplnění sebehodnotících formulářů a zasílání mnoha set stran těchto podkladů auditnímu týmu v předstihu.

Hodnotící tým velmi ocenil zejména prestiž našeho úřadu a respekt, který má v rámci celé státní správy, velmi dobrou týmovou spolupráci celého vedení a profesionalitu zaměstnanců. Doporučení hodnotícího týmu směrem ke zlepšení se týkala zejména lepší koordinace všech orgánů státní statistické služby, proaktivního vyhledávání nových zdrojů dat, měření nákladů na jednotlivé produkty a procesy nebo třeba většího propojování dat z různých oblastí a jejich analyzování. S většinou těchto zjištění jsme v zásadě souhlasili a řada kroků, jež k požadovanému zlepšení povedou, už je rozpracovaných, a jsou součástí našich priorit pro příští dva nebo tři roky. Pochopitelně jsme limitovaní lidskými kapacitami a finančními prostředky, je to tedy vždy umění možného.

Bude to zlepšení měřitelné? Jak se pozná, zda a o kolik jsme se skutečně zlepšili?

Částečně měřitelné bude, protože zavádíme systém takzvaných klíčových ukazatelů výkonu KPI (Key Performance Indicators), které chceme systematicky na roční bázi sledovat. Mohou to být různé kvantitativní ukazatele, například podíl digitalizovaných formulářů, míra zatížení respondentů, fluktuace zaměstnanců nebo třeba známky kvality, které získáváme od našich uživatelů v rámci anket spokojenosti. Řadu ukazatelů sledujeme už historicky, ale chceme je sloučit do uceleného dokumentu a provázat s našimi strategickými cíli.

Vedle toho samozřejmě zůstávají oblasti, v nichž je zvýšení kvality vnímáno spíše subjektivně a nelze je přesně změřit. Přirovnal bych to třeba k zážitku z kvalitní služby restaurace, pro který také nemáme jedno objektivní měřítko. Důležité je, jak se tam o vás starali, zda jste se cítili dobře a jestli máte chuť tam zajít i příště nebo jestli tu restauraci doporučíte svým přátelům.

Přineslo peer review pro vás nějaké překvapivé zjištění?

Ještě v pozici místopředsedy úřadu jsem měl možnost účastnit se peer review před osmi lety a musím říct, že tentokrát jsme byli určitě lépe připravení. Přestože i tehdy byly naše služby kvalitní, nyní jsme je dokázali lépe prodat a také jsme výrazně pokročili s řízením kvality procesů. Není divu, protože této oblasti se poctivě věnujeme od začátku mého působení ve funkci předsedy. Přesto jsme ani tentokrát nedokázali některé věci auditorům úplně dobře vysvětlit. Často jde spíše o jiné vnímání pojmů, nebo některé prvky řízení kvality máme, ale nemáme je srozumitelně popsané a propojené do jednoho systému. Znovu se potvrdilo, jak je důležité umět věci prezentovat. Já osobně jsem se zúčastnil jen některých částí programu, ale zpětná vazba od mých kolegů z úřadu je taková, že se během toho týdne od svých dalších kolegů dověděli něco, co doposud nevěděli. Třeba detaily o fungování našeho statistického informačního systému.

V souvislosti s rychlým růstem cen v posledním roce se v médiích často objevovaly informace o tom, že Česko se z hlediska inflace řadí k nejhorším státům v Evropě. Našel byste nějaké statistické ukazatele, které nás naopak řadí k těm nejlepším?

Pořád máme nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii, a také míru chudoby, i když dochází k určitému zhoršování situace. Pořád máme relativně nízký dluh sektoru vládních institucí v poměru k HDP, ovšem trend posledních let je naopak velmi negativní.

Vidíte nějaký statistický ukazatel, z jehož vývoje bychom měli mít obavy?

Je to určitě již zmíněný trend zadlužování, k němu bude v příštím desetiletí přispívat negativní demografický vývoj. Po určitém nárůstu porodnosti v minulých patnácti letech se počet narozených dětí opět snížil pod sto tisíc za rok a stárnutí populace se bude do naší společnosti promítat s takřka stoprocentní jistotou. Nejde jen o výplatu starobních důchodů, ale také o financování zdravotní nebo sociální péče. To vnímám jako ještě větší problém než samotné důchody, a potýkat se s ním bude celá západní civilizace.

Zanedlouho uplyne rok od konce terénní fáze Sčítání 2021. Publikoval už ČSÚ všechny výsledky? Co dalšího nás ještě čeká?

Ano, všechna statistická témata již byla publikována na našich webových stránkách scitani.cz. Zpoždění máme s nasazením nových prezentačních nástrojů, jejichž prostřednictvím jsme chtěli zveřejňovat podrobné údaje. Jedná se o novou veřejnou databázi Datastat a o Geografický informační systém, který umožní získat údaje o obyvatelstvu, domech a bytech v podrobných mapových podkladech. Na obojím se intenzivně pracuje a věřím, že se už brzy dočkáme jejich zpřístupnění pro uživatele.

Na sčítání má navázat každoroční aktualizace demografické statistiky na základě dat z registrů a ukončení získávání dat z matričních úřadů. Jak daleko je tento projekt?

Považuji ho za jeden z nejzásadnějších projektů, na nichž pracujeme. Během přípravy sčítání jsme si připravili jak legislativní, tak i technický základ vytvořením takzvaného Cenzového informačního systému. V něm budeme moci v přísně zabezpečené podobě propojovat všechna data, která jsou o občanech dostupná jak v základních registrech, tak i ve všech dalších informačních systémech veřejné správy. Teď jsme ve fázi, kdy do systému postupně načítáme jednotlivá administrativní data, abychom je mohli propojit a odvozovat z nich nejen základní demografické statistiky, ale do budoucna také například ukazatele trhu práce nebo statistiky vzdělání. Potenciál tohoto systému je velký a záleží jen na tom, jak rozsáhlá a kvalitní data o občanech bude státní správa uchovávat.

Jak bude podle vás probíhat sčítání v roce 2031? Budou muset lidé ještě vyplňovat nějaké údaje do formulářů?

I když bych osobně byl rád, aby to nebylo nutné, je velmi pravděpodobné, že určité údaje od občanů budeme potřebovat. Mělo by jich být opět méně než v posledním sčítání, pochopitelně využijeme všechna data, která státní správa o občanech má. A téměř s jistotou půjde o čistě elektronické sčítání, při kterém zároveň k sebesečtení na online formuláři budeme muset občanům nabídnout nějakou formu sečtení s asistencí. K tomu se budeme snažit využít existující veřejnou infrastrukturu, například pobočky Czech Pointů, České pošty, městských a obecních úřadů nebo knihoven. To jsou ale zatím jen naše předběžné úvahy, teprve se projednává evropská legislativa, ze které vyplyne povinný výčet otázek. Rovněž jsme na samém začátku jednání s ostatními ministerstvy a úřady o tom, jaké registry by mohly být v době příštího sčítání k dispozici. Klíčový přitom bude registr bytů, o kterém se diskutuje již řadu let, ale žádný konkrétní projekt jeho vybudování zatím neexistuje.

Evropský poradní výbor pro statistiku (ESGAB) v nedávno zveřejněné výroční zprávě zdůraznil nutnost upravit legislativní podmínky tak, aby statistické úřady získaly lepší přístup k datům od soukromých subjektů. Jak se ČSÚ daří využívat data od privátních subjektů a co konkrétního by se v tomto směru mělo změnit v české legislativě?

Ve využívání soukromých dat ve formě databází je budoucnost statistiky. Legislativa na evropské úrovni se teprve rodí. V České republice tato možnost také není explicitně ukotvena v zákoně, ale nabízíme ji firmám jako alternativu klasických statistických formulářů. Je pro ně určitě snazší nám přes zabezpečené technické rozhraní zpřístupnit datové sady, než zpracovávat jejich výstupy do dotazníků. Zásadní rozdíl je v míře detailu. Přebírání datových sad nám umožňuje s daty flexibilně pracovat, propojovat je a libovolně agregovat, a uživatelům pak nabízet větší spektrum statistických výstupů. Pochopitelně se zachováním všech pravidel statistické důvěrnosti. Takto už dnes rutinně zpracováváme data z pokladen obchodních řetězců, což pomohlo zkvalitnit údaje o vývoji spotřebitelských cen.

Co vám letos na jaře udělalo radost?

Snažím se radovat z každodenních malých úspěchů, jak v práci, tak i doma. Vždycky si říkám, jak je důležité být zdravý a mít zdravou rodinu, protože teprve pak se člověk může pořádně radovat ze života. I proto jsem se snažil během ledna držet poměrně striktní dietu a pár kilogramů shodit. To mi udělalo radost, a navíc se teď cítím lépe.

Rozhovor si můžete přečíst v chystaném dubnovém čísle časopisu Statistika&My.