Chování, které je v rozporu se zákonem, se nevyhýbá ani školským zařízením. Velká pozornost je v poslední době věnována zvláště šikaně.
Jak uvádí Česká školní inspekce (ČŠI), následky šikany ve škole mohou mít devastující dopad na oběť i na agresora. Přímo ve vzdělávacím procesu se projevují nižší koncentrací v hodinách, narůstající absencí, vyhýbáním se dalším školním aktivitám, záškoláctvím, zhoršením studijních výsledků nebo předčasným odchodem ze školy. Všechny tyto skutečnosti ovlivňují i další vývoj šikanou postižených osob, a dopadají na jejich osobní i profesní život. Proto se ČŠI šikanou na českých školách intenzivně zabývá a sleduje, jak se s tímto problémem daří bojovat.
Školy umějí šikanu lépe odhalit
Podle tematické zprávy ČŠI o rizikovém chování žáků základních a středních škol z března 2023 byla v posledních třech letech alespoň jednou řešena šikana mezi žáky v 57 % základních a 63 % středních škol. Oproti školnímu roku 2015/2016 tak došlo k nárůstu o 10 p. b. na základních školách a o 3 p. b. na středních školách. Toto navýšení však nesouvisí pouze s rozšířením šikany, ale z velké části bylo způsobeno větší schopností škol nevhodné chování identifikovat a vykazovat. K nejčastějším formám šikany mezi žáky se řadí verbální šikana a kyberšikana. V menší míře bylo na školách v rámci šikany řešeno ničení nebo krádež cizího majetku, fyzické napadení nebo pasivní agrese.
S kyberšikanou se potýkalo v posledních třech letech 21 % základních a 24 % středních škol. Mezi nejčastější formy kyberšikany patřilo ponižování, pomlouvání a zesměšňování, a to jak slovní, tak prostřednictvím videí či fotografií. Objevilo se i provokování a napadání uživatelů v online komunikaci. Vedle samotné šikany zaznamenali pedagogové i další rizikové chování žáků související s digitálními technologiemi. Jako problematické hodnotí především jejich nadměrné používání, přeposílání hoaxů, navazování nebezpečných vztahů a sdílení intimních materiálů.
Zastoupení různých typů kyberšikany mezi žáky z pohledu žáků (%, Česko, 2022)
Kromě šikany mezi žáky se na školách řešila také šikana žáka vůči učiteli. Vyskytla se na 7 % základních i středních škol. Žáci nejčastěji napadají učitele verbálně, v kyberprostoru nebo volí pasivní prostředky, jako je ignorování. Ve školním roce 2015/2016 byl přitom tento typ šikany naprosto okrajovým jevem, školy tehdy zaznamenaly jen několik případů.
Z regionálního pohledu je situace nejhorší v krajích Moravskoslezském a Ústeckém a v okrese Žďár nad Sázavou, kde bylo evidováno 30 a více případů šikany na 1000 žáků základních škol, resp. více než 17 případů na 1000 žáků středních škol.
Šikana zhoršuje studijní výsledky
Z mezinárodního šetření TIMSS realizovaného v roce 2019 vyplývá, že se šikanou ve škole se nesetkalo 66 % žáků čtvrtých ročníků ZŠ v Česku. Přibližně každý měsíc jí však bylo vystavováno 28 % žáků a každý týden 6 %. V mezinárodním srovnání se tak Česká republika nachází v té lepší polovině zemí. Průměrně za všechny sledované země se nikdy se šikanou nesetkalo 63 % čtvrťáků, měsíčně jí čelí 29 % a každotýdenní zkušenosti mělo 8 % žáků z této věkové skupiny. Jako premianty lze označit Japonsko (81 % nikdy, 18 % měsíčně, 1 % týdně) a Finsko (79, 19, 2) a trochu překvapivě také Albánii (85, 12, 3). Na předních příčkách žebříčku se umístily rovněž státy z území bývalé Jugoslávie a Arménie a Gruzie.
Šetření prokázalo negativní spojitost šikany se studijními výsledky. Ve všech sledovaných zemích se s rostoucí intenzitou setkání se šikanou zhoršovalo hodnocení v matematice a přírodních vědách. Žáci vystavovaní šikaně každý týden získávali o 40 až 50 bodů v testech méně než žáci vystavovaní šikaně měsíčně. Proti žákům, kteří se šikanou nepřicházeli do styku nikdy nebo téměř nikdy, byly jejich výsledky horší o 60 a více bodů.
Intenzita vystavení šikaně ve 4. ročníku základních škol (%, 2019)
Prevence je užitečná
Důležitým předpokladem pro účinnou prevenci rizikového chování včetně šikany je její systematické uchopení. Jako pozitivní lze tedy označit zjištění, že téměř ve všech školách je součástí strategických dokumentů i prevence kyberšikany. Více než polovina středních a základních škol strategické dokumenty v posledních třech letech aktualizovala v reakci na potřeby žáků i aktuální situaci ve společnosti.
K nejčastěji využívaným formám prevence rizikového chování na školách patří organizace preventivních programů. Školy při nich často spolupracují s odborníky z externích organizací. Ze zprávy ČŠI vyplývá, že školy, které takovou spolupráci realizují ve větší míře, řeší v průměru méně případů šikany.
Pohled žáků na preventivní programy je povětšinou kladný, ze tří čtvrtin jsou za ně rádi, více než polovina je považuje za užitečné i přesto, že se informace někdy opakují. Ukazuje se rovněž, že školy, které se intenzivněji věnovaly preventivním programům i během distanční výuky, a jejichž učitelé se v této době více zajímali o problémy svých žáků, měly v posledních třech letech méně potíží se šikanou. Současně žáci těchto škol více důvěřují svým učitelům, neboť upřednostňují řešení problémů spíše s nimi, než s cizími odborníky.
Prevence rizikového chování z pohledu žáků (%, Česko, 2022)
Článek si můžete přečíst v květnovém vydání časopisu Statistika&My.
