Kladná bilance zahraničního obchodu v průmyslu se snižuje

Dovoz výrobků zpracovatelského průmyslu do Česka roste v posledních letech rychleji než vývoz.

Turbulentní období posledních tří kalendářních let, poznamenaných bezprecedentními okolnostmi v po­době pandemie covidu-19 a invaze Ruské federace na Ukrajinu, se projevilo i na vývoji zahraničního obchodu s výrobky zpracovatelského průmyslu. Při pohledu na jeho hlavní strukturu za použití meto­diky zahraničního obchodu se zbožím (ZOsZ) je však patrné, že celkové trendy se během tohoto ob­dobí nezměnily, a to jak na bázi komodit, tak zemí.

Celkový vývoz i dovoz výrobků zpracovatelského průmyslu v běžných cenách během let 2020–2022 rostl. Dovoz rostl znatelně rychleji než vývoz. Zatímco vývoz průmyslových výrobků se v roce 2021 meziročně zvýšil o 11,6 % a v roce 2022 o 11,9 %, dovoz se v meziročním srovnání zvedl v roce 2021 o 17,0 %, a v roce následujícím o 13,8 %. Bilance byla v tomto segmentu zahraničního obchodu stále mírně kladná, nicméně v roce 2022 již jen nepatrně (o 26 mld. Kč). Na rozdíl od bilance celkového zahraničního obchodu se zbožím se však nedostala do záporu.

Vývoz výrobků zpracovatelského průmyslu (mld. Kč)

Dovoz výrobků zpracovatelského průmyslu (mld. Kč)

Automobily nadále dominují

Ve struktuře dovozu i vývozu během posledních tří let k zásadním změnám nedošlo. U vývozu výrazně dominují motorová vozidla (kromě motocyklů), pří­věsy, návěsy (CPA 29). Na dalších místech jsou stroje a zařízení (CPA 28), počítače, elektronické a optické přístroje a zařízení (CPA 26) a elektrická zařízení (CPA 27). Produkty strojírenského průmyslu (CPA 25 – kovodělné výrobky) jsou i na páté pozici, což vy­povídá o charakteru Česka jako strojírenské velmoci.

Na straně dovozu je situace velmi podobná, jeho struktura vykazuje značnou korelaci s vývozem, což vypovídá o silné vzájemné vazbě mezi oběma směry zahraničního obchodu. Opět zde dominují motorová vozidla. V roce 2020 jejich náskok před dalšími po­ložkami vzhledem k četným uzavírkám automobilek během pandemie nebyl příliš výrazný, poté se však znovu zvýšil. I na dalších třech místech setrvávají podobně jako u vývozu výrobky strojírenského průmyslu, a to počítače, elektronické a optické přístroje a zařízení (CPA 26), stroje a zařízení (CPA 28) a elektrická zařízení (CPA 27).

Vývoz nejobchodovanějších skupin výrobků (mld. Kč)

Dovoz nejobchodovanějších výrobků (mld. Kč)

Nejvíc obchodujeme se soudsedy

Struktura hlavních obchodních partnerů zůstala v letech 2020–2022 prakticky neměnná. U vývozu výrobků zpracovatelského průmyslu má trvale dominantní roli Německo, druhé a třetí místo drží Slovensko a Polsko. Čtvrté pořadí obsadila Francie, kam směřoval vývoz zejména strojů a dopravních prostředků. Pátou pozici zaujímalo v letech 2020 a 2021 Spojené království, o rok později ji převzala Itálie. Do obou států se opět nejvíce vyvážely stroje a dopravní prostředky. Také další příčky obsazovaly země EU jako Rakousko, Nizozemsko, Maďarsko či Španělsko.

Podobný obrázek vidíme i v případě dovozu výrobků zpracovatelského průmyslu, také zde dlouho- době náleží zásadní role Německu. Na druhém místě se nachází, též již trvale, Čína, jejímž hlavním vývoz- ním artiklem jsou stroje a zařízení, ale značný podíl zaujímají i průmyslové výrobky, které se v Evropě vyrábějí už pouze v omezené míře jako např. pro- dukty textilního průmyslu či hračky. Třetí a čtvrtou pozici drží sousední země: Polsko a Slovensko. To je pochopitelné z geografického hlediska. Na páté pozici najdeme Itálii, která vyváží převážně stroje a zařízení či železo a ocel. Další místa obsadily podobně jako u vývozu ostatní státy EU jako Rakousko, Španělsko či Maďarsko, z mimoevropských zemí se nejvíce dováželo ze Spojených států, Korejské republiky nebo Japonska.

V souvislosti s geopolitickým děním se nabízí otázka vývoje zahraničního obchodu s Ruskou federací. Význam této země se postupně snižoval ještě před zahájením invaze na Ukrajinu. V roce 2020 se vývoz průmyslových výrobků do Ruska podílel na celkovém vývozu 2,6 %, o rok později 2,2 % a loni se pod vlivem všeobecných sankcí propadl již jen na 0,7 %. Znatelně menších hodnot dosahoval i dovoz, jehož podíl se postupně mírně snížil z 0,8 % v roce 2020 na 0,7 % v roce 2022. Nutno poznamenat, že zásadní položka dovozu z Ruské federace – zemní plyn – ne- patří mezi průmyslové výrobky.

Vývoz výrobků zpracovatelského průmyslu do vybraných zemí (mld. Kč)

Dovoz výrobků zpracovatelského průmyslu z vybraných zemí (mld. Kč)

Nejistá budoucnost

Jak je všeobecně známo, Česko je velmi proexportně zaměřená země s otevřenou ekonomikou. Zásadní váhu v ní již dlouhodobě má strojírenský, zejména automobilový průmysl a další na něj přímo navázaná odvětví. Automobilový průmysl je velmi citlivý na průběh ekonomického cyklu a změny, které v něm nastanou, mají tedy značný vliv i na celý zahraniční obchod. V souvislosti s odklonem od spalovacích motorů a přechodem na elektromobilitu je nutno počítat s těžko predikovatelnými zvraty a výkyvy, které se mohou citelně projevit i v zahraničním ob- chodu a celé ekonomice. V souvislosti s globálním ekonomickým vývojem lze také očekávat zvyšování podílu mimoevropských partnerů na celkovém ob- jemu obchodních výměn s Českem. Dlouhodobě diskutovanou otázkou je též přechod ekonomiky od odvětví s nízkou přidanou hodnotou k odvětvím s vyššími nároky na vzdělanost a kvalifikaci.

Článek si můžete přečíst v prosincovém dvojčísle čísle časopisu Statistika&My.