Cesta přes překážky

Průmysl v letech 2020 až 2023 musel zdolávat řadu nástrah. Návrat k růstu obvyklému v předchozím období bude velmi obtížný.

Český průmysl se v posledních pěti letech před ná­stupem covidové pandemie vyvíjel příznivě, mezi­roční dynamika se v letech 2014 až 2018 stabilizovala na úrovni 3 až 6 %. Určitou změnu přinesl rok 2019, kdy především vlivem problémů v dominantním au­tomobilovém průmyslu došlo ke stagnaci. A za této situace dolehla na český průmysl covidová pandemie vzápětí vystřídaná problémy v dodavatelsko-odběra­telských vztazích v návaznosti na konflikt na Ukra­jině. V následujícím textu se pokusíme zodpovědět otázku, jak se český průmysl dokázal se všemi těž­kostmi vypořádat.

Pomalý návrat na předcovidovou úroveň

První covidový rok 2020 přinesl českému průmyslu meziroční pokles produkce o více než 7 %. Objem produkce tehdy snížila naprostá většina průmyslo­vých odvětví. Nejvíce se propadly výroba motorových vozidel, strojírenství i kovodělný průmysl. Produkce naopak mírně vzrostla ve dřevozpracujícím, papíren­ském, farmaceutickém, potravinářském průmyslu a v ostatním zpracovatelském průmyslu.

Přes slibný závěr roku 2020 a nadějné výsledky na počátku roku 2021 se průmyslová produkce ve druhém covidovém roce meziročně zvýšila „jen“ o 6,4 %. Byť v roce 2021 meziročně vzrostla naprostá většina průmyslových odvětví, přičemž k růstu nej­více přispěly elektrotechnický a kovodělný průmysl i strojírenství, dorovnat, natož přesáhnout úroveň před začátkem pandemie se českému průmyslu ne­podařilo. Produkce v roce 2021 byla o více než pro­cento nižší než v roce 2019. A vzhledem ke stagnaci průmyslu v posledním předcovidovém roce nedosáhla ani úrovně roku 2018.

V roce 2022 průmyslová produkce meziročně vzrostla jen nevýrazně, a sice o 2,5 %. Došlo ale již k dosažení předcovidové úrovně. Až do dubna 2022 byl zásadním limitujícím faktorem pokles produkce automobilového průmyslu, který přetrvával z dru­hého pololetí 2021 v návaznosti na nedostatek čipů a problémy v zásobování některými komponenty. Od května 2022 se situace změnila a automobilový průmysl (včetně výroby dílů a příslušenství pro mo­torová vozidla) se znovu stal hlavním tahounem ce­lého průmyslu. V podstatě zároveň s tím však došlo k zastavení růstu, či prohloubení poklesu ve většině ostatních průmyslových odvětví. Zastavení růstu bylo patrné v průmyslu papírenském a chemickém i v průmyslu skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot. V posledně jmenovaném odvětví se již spíše jednalo o prohloubení poklesu, zvláště v energeticky náročném sklářském oboru. Pokles se prohloubil i v dalších odvětvích náročných na spotřebu energií – ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství, v dřevozpracujícím a kovodělném průmyslu i v ně­kterých oborech potravinářského průmyslu.

Růst/pokles průmyslové produkce ve vybraných odvětvích zpracovatelského průmyslu v letech 2020 až 2023 (%)

Obnovení dynamiky se nedaří

Základní tendence z předchozího roku pokračovaly ještě v prvních měsících roku 2023. Počáteční mírný růst byl v květnu a červnu vystřídán stagnací, později dokonce mírným až citelným poklesem. V kumulaci za leden až září 2023 se celková průmyslová produkce meziročně snížila o 0,3 %. Nejsilněji k propadu při­spěla odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (příspěvek –1,19 procent­ního bodu, meziroční pokles o 12,3 %), průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot (–0,80 p. b., pokles o 17,8 %), výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství (–0,44 p. b., pokles o 16,2 %) a chemický průmysl (–0,39 p. b., pokles o 10,7 %). K citelnému meziročnímu propadu průmyslové produkce zhruba o 8 % došlo také v dřevozpracujícím a papírenském průmyslu.

V úhrnu nejvíce pozitivní vliv měl automobi­lový průmysl (příspěvek +3,36 p. b., meziroční růst o 18,0 %) následovaný výrobou ostatních doprav­ních prostředků a zařízení (+0,31 p. b., růst o 16,1 %) a elektrických zařízení (+0,29 p. b., růst o 3,7 %). U vá­hově méně významných odvětví zpracovatelského průmyslu poměrně vysokou dynamiku zaznamenal kožedělný a farmaceutický průmysl.

V roce 2023 (na základě výsledků za leden až září) produkce průmyslu jako celku dosáhla předcovidové úrovně z roku 2019, resp. ji nepatrně překonala o 1,1 %. Odvětvová struktura průmyslu se za tu dobu změnila ve prospěch farmaceutického a elektrotechnického průmyslu i výroby dopravních prostředků (automobilový průmysl a výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení). Významným rysem české ekonomiky je jednoznačná dominance automobilového průmyslu, na jehož úspěšnosti či neúspěšnosti do značné míry závisí dynamika celého průmyslu. Problematický je zde zejména vliv celé řady většinou externích faktorů a dostupnosti komponentů pro finální výrobu.

V průběhu hodnoceného období musel český průmysl zdolávat celou řadu nástrah, jako nedostatek materiálu a pracovní síly, strmě rostoucí ceny materiálů a energií nebo nedostatečnou poptávku. O tom svědčí i údaje o vývoji zakázek v průmyslu. Nové zakázky celkem ve 3. čtvrtletí 2023 meziročně poklesly o 4,9 %, nejvýrazněji v chemickém průmyslu (o 20,8 %) a ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství (o 19,4 %). Více než zahraniční zakázky v tomto období poklesly nové zakázky z tuzemska, které byly celkově meziročně nižší o 7,4 %.

Při pohledu na aktuální údaje můžeme konstatovat, že pesimisty předpovídaný kolaps českého průmyslu nenastal. Na druhé straně dopad na jeho dynamiku byl velice citelný. Průměrný meziroční růst cca 4,5 %, na který jsme si zvykli v letech 2014 až 2018, je v současnosti (a zřejmě ještě nějakou dobu bude) nedosažitelný. Jako zásadní limitující faktor pro znovunastartování dynamiky českého průmyslu se jeví slábnoucí poptávka tuzemských spotřebitelů navazující na dlouhodobý pokles reálných příjmů domácností.

To potvrzují i údaje konjunkturálních průzkumů za září 2023. Souhrnný indikátor důvěry, vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně snížil o 4,2 bodu. Přitom indikátor důvěry podnikatelů v průmyslu po- klesl dokonce o 7,6 bodu, tedy o 3,1 bodu výrazněji než v celé ekonomice. Také důvěra spotřebitelů v ekonomiku se meziměsíčně snížila, a sice o 2,7 bodu. Velký počet respondentů pociťuje pokles své životní úrovně a ještě větší počet se jich obává zhoršení hospodářské situace v následujících dvanácti měsících.

Průmyslová produkce a nové zakázky v průmyslu

Článek si můžete přečíst v prosincovém dvojčísle čísle časopisu Statistika&My.