Česká inflace v mezinárodním srovnání – rozdíl způsobený metodikou

Data o inflaci v Evropské unii, pravidelně zveřejňovaná Eurostatem, ne vždy zcela korespondují s údaji vydávanými jednotlivými národními statistickými úřady. Tento rozdíl, který je na první pohled zřejmý každému, je ovlivněn nejen metodikou, ale i dalšími momentálními faktory a ukazuje na určitá úskalí byť sebelepší statistiky.

Podívejme se podrobněji na aktuální data Eurostatu, zveřejněná 19. prosince 2023. Podle nich měla Česká republika v listopadu harmonizovanou inflaci (HICP) ve výši 8,0 %, Maďarsko 7,7 %, Slovensko a Rumunsko pak 6,9 %. Z tohoto pohledu by mohlo být Česko hodnoceno jako země s nejvyšší hodnotou inflace. Data ČSÚ však za listopad uvádějí hodnotu 7,3 % V čem je tedy rozdíl?

Jak již bylo naznačeno v úvodu, rozdíl je dán mírně odlišnou metodikou, přičemž náš národní systém výpočtu inflace zachycuje jiným způsobem náklady na vlastnické bydlení. Zatímco u nás je tzv. imputovanému nájemnému (nákladům na vlastnické bydlení) přikládána relativně vysoká váha (cca 12 % spotřebního koše), v rámci evropského výpočtu tato položka zatím není zahrnuta. O zahrnutí imputovaného nájemného se v rámci Eurostatu léta diskutuje, a toto zahrnutí podporuje zejména Evropská centrální banka právě z důvodů měnové politiky, avšak konsensus nebyl zatím nalezen. V aktuálním rozdílu se tak projevil pokles právě v oblasti nákladů na vlastnické bydlení, což metodika Eurostatu v takové míře nezohledňuje. Pro účely měnové politiky ČR i pro další účely v tuzemsku je proto vhodnější index spotřebitelských cen ČSÚ.

To, co však mezinárodní srovnání aktuálně silně ovlivňuje, je častokrát omílaný zahrnutý úsporný tarif na energie, přičemž výši jeho vlivu na meziroční srovnání odhadujeme na 2,8 až 2,9 procentního bodu. Pak by tedy HICP za Česko dosáhl hodnoty „pouze“ cca 5,1 – 5,2 % a nikoliv 8,0 %. V rámci EU bychom se tak posunuli o 6 příček a měli bychom inflaci nikoliv nejvyšší, ale nižší než Maďarsko, Slovensko, Rumunsko, Polsko, Chorvatsko a Bulharsko. Samozřejmě, i řada dalších zemí měla nějakou (různorodou) formu kompenzací, a tak je těžké pořadí odhadnout. I z tohoto pohledu odrážejí národní indexy realitu patrně přesněji vzhledem ke konkrétním domácím podmínkám a na celoevropské srovnání je nutné nahlížet v kontextu výše popsaných skutečností.