Kolik nás bude a v jakém věku?

Česko čeká další stárnutí populace, zvyšování podílu i počtu osob ve starších věkových skupinách, a naopak snížení zastoupení a velikosti populace osob v ekonomicky aktivním věku a dětí.

Výchozím počtem obyvatel nové projekce obyvatel ČSÚ je stav na počátku roku 2023. K 1. lednu patřilo k obyvatelům Česka 10,83 milionu osob, včetně těch s udělenou dočasnou ochranou. Při naplnění scénářů o budoucím vývoji plodnosti, úmrtnosti a migrace vložených do střední varianty projekce se bude počet obyvatel Česka dále zvyšovat již pouze v letech 2023 a 2024, a to na 10,91 milionu na počátku roku 2025, a pak v letech 2028 a 2029. V mezidobí 2025–2027 se důsledkem očekávaného odchodu uprchlíků počet obyvatel sníží. Poté, od konce tohoto desetiletí až do konce projektovaného období, tj. do roku 2100, bude velikost populace Česka klesat nepřetržitě.

Úbytky obyvatel budou během 30. a 40. let mírné (−0,2 až −0,4 ‰ ročně). Ještě v polovině století by tak počet obyvatel měl dosahovat úrovně 10,7 milionu. V 50. a 60. letech 21. století ale snižování početnosti naší populace zrychlí a nejhlubší úbytky očekáváme zkraje druhé poloviny 60. let (až −2,6 ‰ ročně). Ke zpomalení poklesu počtu obyvatel by mělo dojít až během 70. a 80. let (k −1,0 ‰ ročně). Populace Česka se tak bude zmenšovat: do poloviny 60. let na 10,5 milionu, v první polovině 90. let na 10 milionů. Poslední údaj z nové projekce ČSÚ hovoří o očeká­vaném počtu obyvatel 9,9 milionu na počátku roku 2101. To je cca o 9 % méně než na prahu roku 2023. Nízká (pesimistická) varianta, která oproti střední variantě počítala s nižší úrovní plodnosti, horšími úmrtnostními poměry a nižšími zisky obyvatel za­hraniční migrací, vede k poklesu počtu obyvatel těsně pod hranici 10 milionů již v polovině století a do jeho konce pak na úroveň 7,5 milionu. Naplnění předpokladů zanesených do vysoké (optimistické) varianty by pak znamenalo zvýšení počtu obyva­tel na téměř 11,3 milionu v polovině století, resp. 12,3 milionu na počátku roku 2101.

Projektovaný vývoj počtu obyvatel Česka k 1. 1. (mil.)

Více zemřelých než nově narozených

Tempo snižování počtu obyvatel v čase bude určo­vat vývoj přirozené měny – jak velká bude převaha zemřelých obyvatel nad živě narozenými dětmi. Ta totiž bude trvalým znakem demografického vývoje následujících desetiletí. Úbytky obyvatel přirozenou měnou se významně prohloubí právě v 50. a 60. le­tech 21. století. Kulminovat by měly v 2. polovině 60. let, kdy se očekává až o 62 tisíc zemřelých ročně více než živě narozených dětí. Úbytky obyvatel při­rozenou měnou budou podle projekce mírněny oče­kávanými zisky obyvatel díky zahraniční migraci (od roku 2028 ve výši 35 tisíc osob ročně).

Roční počty zemřelých se budou ve zbytku 20. i v 30. letech tohoto století zvyšovat. Do věku vysoké úmrtnosti (nad 80 let) totiž budou vstupovat silné ročníky narozených ve čtyřicátých a v první polovině padesátých let 20. století. Ze 110 tisíc ze­mřelých v prvním projektovaném roce 2023 poroste roční úhrn na 130 tisíc na sklonku 30. let. Poté by měl zhruba deset let stagnovat. Další růst počtu zemřelých bude souviset se silnými generacemi na­rozených v 70. letech 20. století. Započne v 50. le­tech a vrchol této vlny je očekáván kolem roku 2069 s počtem 141 tisíc zemřelých. Teprve po odchodu těchto ročníků z populace žijících se v 70. a 80. letech počty zemřelých sníží, avšak měly by zůstat nad 120 tisíci ročně. Predikované počty zemřelých se odvíjejí nejen od velikostí jednotlivých generací, ale také od očekávaného, do projekce zaneseného postupného prodlužování délky života.

Počet živě narozených dětí bude mít v nejbližších letech klesající trend. Pro rok 2023 projekce očekává 94 tisíc narozených dětí (meziročně o 7 % méně) a do konce 20. let by se roční úhrn narozených měl přiblí­žit k 84 tisícům. Do věku nejvyšší plodnosti se totiž dostávají slabé ročníky žen narozených v 90. letech 20. století, navíc projekce počítá s nižší úrovní plod­nosti, než jaká byla na počátku 20. let. K obratu ve vývoji porodnosti (počtu narozených dětí) by mělo dojít počátkem 30. let. Následný růst bude odrazem zvyšování porodnosti v prvním desetiletí tohoto sto­letí. Avšak ani na vrcholu této vlny v polovině 40. let již očekávaný počet narozených dětí nepřesáhne sto­tisícovou hranici. Obdobný cyklus by se měl do konce století ještě opakovat. Další klesající trend počtu živě narozených dětí potrvá zhruba do poloviny 60. let a bude přispívat k nejhlubším úbytkům populace.

Tempo růstu počtu seniorů v dílčích věkových skupinách (index oproti stavu k 1. 1. 2023)

Již v polovině století bude v produktivním věku o 700 tisíc osob méně

Přestože celkový počet obyvatel by se do poloviny století nemusel nijak razantně snížit, významné změny dozná věkové složení populace.

Počet dětí ve věku 0–14 let se bude v následu­jících minimálně deseti letech snižovat. Do konce 30. let by měl klesnout ze současných 1,75 milionu až na 1,33 milionu (tj. o 24 %). Přestože později bude v některých obdobích (ve 40. letech, příp. v 70. letech a na počátku 80. let) opět růst, velikost dětské složky populace z počátku roku 2023 by již neměla být ni­kdy překonána. Obdobně tomu bude v případě rela­tivní váhy dětí v populaci. Nejvyšší podíl dětí 16,2 % patří prahu projekce (1. 1. 2023) a následujících zhruba patnáct let se bude snižovat. Na sklonku 30. let by měly děti mladší 15 let představovat 12 % populace a vyššího než 14% zastoupení již po zbytek století nedosáhnou.

Nejširší a také nejpočetnější hlavní věková sku­pina osob ve věku 15–64 let zahrnovala na prahu projekce skoro 6,9 milionu osob. Zatímco od roku 2009 až do roku 2021 počet obyvatel tohoto věku klesal, v roce 2022 v důsledku příchodu uprchlíků naopak vzrostl. Další posílení obyvatelstva ve věku 15–64 let je očekáváno i v letech 2023 a 2024 (na téměř 7 milionů k 1. 1. 2025). Následný mírný po­kles je odrazem předpokládaného odchodu větší části uprchlíků, ale ještě zkraje druhé poloviny 30. let se počet 15–64letých obyvatel dle projekce drží nad hladinou 6,8 milionu. Poté přijde rychlý po­kles, do roku 2051 na necelých 6,2 milionu. Záro­veň se bude posouvat těžiště této věkové skupiny obyvatelstva do vyššího věku. Zatímco dnes jsou nejpočetnější osoby ve věku 45–49 let, na konci 30. let a po celá 40. léta by již mělo jít o osoby předdů­chodového věku 60–64 let, příp. starší padesátníky. Teprve v 50. letech by opět měli v této „produktivní“ složce převažovat čtyřicátníci. Pokles celkového po­čtu obyvatel v hlavní věkové skupině 15–64 let se zastaví až v průběhu 60. let na úrovni 6,0 milionu. Po následující desetileté stagnaci pak pokles počtu osob v této hlavní věkové skupině bude podle pro­jekce pokračovat na 5,39 milionu na konci století.

Podíl obyvatel ve věku 15–64 let bude v souladu s vývojem absolutního počtu v populaci nejprve stagnovat, resp. pohybovat se v úzkém rozpětí 63 až 64 %. Poté bude mít v dlouhodobém pohledu kle­sající trend, až na 54 % v závěru projektovaného období.

Poměr počtu osob ekonomicky neaktivního a ekonomicky aktivního věku k 1. 1.

Nejvyšší přírůstky v nejstarších věkových skupinách

Obyvatel ve věku 65 a více let v populaci Česka při­bývá dlouhodobě. Nejvýraznější meziroční přírůstky (3 až 4 %) byly zaznamenány na počátku druhé de­kády 21. století v souvislosti s přechodem silných ročníků narozených ve 40. letech minulého století do seniorské věkové kategorie. Poslední meziroční nárůst o 1,8 % v roce 2022 navýšil počet seniorů na 2,21 milionu k 1. 1. 2023 (na prahu projekce). Další zvyšování početnosti seniorské populace by mělo nepřetržitě trvat až do konce 50. let, s největší in­tenzitou růstu (cca 2%) na přelomu 30. a 40. let. V té době se budou přes věkovou hranici 65 let přesouvat osoby narozené v 70. letech 20. století. V lokálním maximu na počátku 60. let by počet seniorů měl do­sahovat 3,25 milionu, tedy být o 1,04 milionu vyšší (o 47 %) než na prahu projekce. Zastoupení seniorů v populaci vzroste ze současných 20 % až mírně nad 30 %. Teprve v 70. letech bude velikost seniorské po­pulace mírně, ale pouze dočasně klesat. Do konce století by ale neměl počet seniorů spadnout zpět pod 3 miliony a jejich váha pod 30 %.

Nepravidelnosti v předchozím vývoji porodnosti, konkrétně zejména existence velmi silných ročníků narozených v poválečném období a pak v 70. letech 20. století, se budou odrážet také v proměnách de­tailnější věkové struktury seniorů. Hned v letech 2025–2029 by například mělo dojít k dočasné převaze 70–74letých osob nad 65–69letými. Tradičně přitom (od druhé poloviny 80. let 20. století) nejvíce seniorů připadá na nejmladší skupinu 65–69 let. Ke stejné situaci dojde i ve 40. letech zásluhou silných ročníků narozených v 70. letech 20. století. Navíc tyto gene­race budou v populaci Česka nejsilnější až do první poloviny 50. let, kdy se dostanou do věku sedmde­sátníků. Relativně největší přírůstky obyvatel se ale obecně očekávají v nejstarších věkových skupinách.

Jeden aktivní na jednoho neaktivního

Změny dozná i vzájemná bilance složek populace definovaných věkem na základě potenciální ekono­mické (ne)aktivity. Pokud věk ekonomické aktivity budeme aproximovat věkovým rozpětím 20–64 let, a naopak za ekonomicky neaktivní uvažovat všechny osoby před dosažením 20 let a po dosažení 65 let věku, pak jejich vzájemný poměr vyjadřuje tzv. index ekonomické závislosti. Na počátku projekce jsme měli 72 osob ekonomicky neaktivních na sto ekonomicky aktivních a na podobné úrovni (71 až 72 na 100) by se měl index udržet až do druhé poloviny 30. let. V nejbližších letech by tak mělo dojít k dočasnému zastavení rostoucího trendu indexu, který trvá od roku 2008. V průběhu 40. a 50. let se však hodnota ukazatele ekonomické závislosti opět zvýší, podle střední varianty projekce na 92 osob ekonomicky neaktivních na sto ekonomicky aktivních. Teprve v 60. letech se bude poměr ekonomicky neaktivního obyvatelstva k velikosti ekonomicky aktivního znovu snižovat, ovšem pouze dočasně a mírně na úroveň 87 ku 100. V průběhu 70. a 80. let 21. století naopak dále poroste, a to až v podstatě k početnímu vyrov­nání obou skupin.

Počet obyvatel podle pohlaví a věku

Článek si můžete přečíst v chystaném prvním letošním vydání časopisu Statistika&My.