Covid-19 se v žebříčku hlavních příčin smrti propadl

V prvním pololetí roku 2023 zemřelo 57,0 tisíce obyvatel Česka. Obdobně tomu bylo i v první polovině roku 2020 (57,2 tisíce úmrtí), zatímco v letech 2021 a 2022 byly počty zemřelých nezanedbatelně vyšší (76,7 tisíce a 60,0 tisíce). V meziročním srovnání byl počet zemřelých v prvním pololetí roku 2023 nižší o 5 %, resp. o 3,1 tisíce, zejména díky dalšímu snížení počtu zemřelých na covid-19.

Téměř 7,6 tisíce osob, tj. 13,3 %, zemřelo mezi lednem až červnem roku 2023 v důsledku chronické ischemické choroby srdeční. Ta vévodí žebříčku příčin smrti dlouhodobě, pouze v první polovině roku 2021 převažoval nad všemi ostatními příčinami covid-19. Druhou nejčastější příčinou smrti bylo v loňském prvním pololetí srdeční selhání (3,6 tisíce úmrtí, tj. 6,4 %), když ve stejném období roku 2022 tuto příčku obsadil covid-19, a třetí cévní nemoci mozku (3,3 tisíce, tj. 5,7 %). První pětici dále doplnily diabetes mellitus (2,5 tisíce, 4,4 %) a zhoubné novotvary průdušky, průdušnice a plíce (2,3 tisíce, 4,1 %).

„Během prvního pololetí roku 2023 zemřelo podle předběžných údajů na covid-19 celkem 833 obyvatel Česka. Bylo to bezmála o 80 % méně než ve stejném období roku 2022, kdy šlo o 4 tisíce úmrtí. V žebříčku příčin smrti se tak covid v loňském prvním pololetí umístil až na 18. příčce,“ upřesňuje Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Také počet zemřelých na chronickou ischemickou chorobu srdeční, dlouhodobě nejčastější příčinu smrti, v prvním pololetí roku 2023 meziročně nezanedbatelně poklesl, a to o 9 %, absolutně o 772 zemřelých. Naopak výrazněji, o 11 %, vzrostl počet úmrtí na chronické nemoci dolní části dýchacího ústrojí (z 1,8 tisíce na 2,0 tisíce). K největšímu nárůstu pak došlo v případě úmrtí na chřipku, která však nepatří mezi nejčastější příčiny smrti. Počet těchto úmrtí se meziročně zvedl z 23 případů zaznamenaných v lednu až červnu roku 2022 na 237 ve stejném období roku 2023. Obdobný jako loni byl počet zemřelých na chřipku také v prvním pololetí roku 2019 (222 osob), zatímco v témže období roku 2020 byl poloviční a v letech 2021 a 2022 pouze na úrovni nízkých desítek osob. Předběžné údaje za 1. pololetí 2023 dále ukazují na meziroční pokles sebevražd, a to o 10 %, absolutně o 66 úmrtí na 622.

Pořadí příčin smrti bylo na prvních třech místech shodné pro muže i ženy a v souladu s celkovým pořadím. Na dalších místech se již žebříček rozcházel. U mužů představovaly čtvrtou nejčastější příčinu zhoubné novotvary průdušky, průdušnice a plíce a pátou diabetes mellitus, zatímco u žen byly čtvrté nejčastější zhoubné novotvary pohlavních orgánů a prsu a páté hypertenzní nemoci.