Makedonská statistika se stále zlepšuje

    O rozdílech mezi prací statistiků v Česku a v Severní Makedonii jsme hovořili s Bobanem Ilievskim ze Statistického úřadu Severní Makedonie. Stihli jsme však probrat i nepracovní témata.

    Kdy začala vaše spolupráce s Českým statistickým úřadem?

    Spolupráci jsme zahájili v roce 2007, kdy se poprvé sešli odborníci z oddělení národních účtů statistických úřadů Severní Makedonie a Česka. Do dnešních dnů se tato spolupráce rozšířila téměř na všechny oblasti statistických dat regulované Eurostatem. S českými experty konzultujeme i další makroekonomické statistiky, jako jsou vládní a finanční účty, cenové statistiky nebo statistiky mezinárodního obchodu. Spolupráci ale rozvíjíme i na poli demografických a sociálních statistik.

    Využíváte rovněž konzultací s odborníky z jiných zemí než z Česka?

    Makedonský statistický úřad spolupracuje i s dalšími úřady v jiných zemích, zejména z balkánského regionu, ale obracíme se také na experty z ostatních zemí Evropské unie. Spolupráce s Českým statistickým úřadem má však strategický charakter. Umožnila nám mimo jiné vybudovat efektivní systém správy dat a produkce potřebných dat v soustavě národních účtů Statistického úřadu Severní Makedonie.

    Boban Ilievski

    Vystudoval Ekonomickou fakultu Univerzity Cyrila a Metoděje ve Skopje. Ve statistickém úřadě Severní Makedonie působí již 24 let, v současné době na pozici poradce pro nefinanční účty. Zaměřuje se především na oblasti národních účtů, agregátů HDP a tvorby a spotřeby fixního kapitálu. S Českým statistickým úřadem spolupracuje od roku 2007.

    Kdy jste poprvé navštívil Českou republiku?

    Do České republiky jsem přijel poprvé v roce 2013 a od té doby jsem tu byl už čtyřikrát. Vždy se jednalo o studijní návštěvu v rámci mezinárodního programu IPA podporovaného Evropskou unií.

    Co vás v Česku nejvíce překvapilo?

    Organizace, přístup a kvalita veřejných služeb a jejich dostupnost pro obyvatele. To je v zde na vysoké úrovni. Na druhé straně život tady je ve srovnání se Severní Makedonií více formální. U nás jsou lidé spontánnější a méně upjatí.

    Kde vidíte největší rozdíly mezi statistikou v Česku a v Severní Makedonii?

    Řekl bych, že největší rozdíl je ve způsobu organizace a fungování statistik a také v přístupu ke kvalifikovaným a vyškoleným odborníkům. Osobní zkušenost mám hlavně z oblasti makroekonomických statistik, v níž to v Česku funguje perfektně.

    Ve kterých oblastech potřebuje makedonská statistika nejvíce pomoci?

    Není to jen jediná oblast, ale potřeba pomoci se vyvíjí s tím, jak se mění situace v našem statistickém úřadě. Jedná se o dynamický proces. Makedonský statistický úřad se potýká s trvalým úbytkem zaměstnanců v důsledku odchodu do jiných institucí a firem nebo do důchodu. Takže požadavky na školení a získávání nových dovedností se objevují stále a zahrnují všechny oblasti statistiky a všechna naše oddělení.

    Můžete přesto označit nějaké oblasti, v nichž makedonská statistika dosahuje vynikající úrovně?

    Makedonská statistika se díky programu IPA neustále zlepšuje a posouvá na vyšší úroveň. Díky aktivní podpoře českých expertů se nám daří předávat data Eurostatu v souladu s evropskými standardy a zvyšovat kvalitu těchto dat. Obzvláště oddělení národních účtů makedonského statistického úřadu, které zastupuji, dokázalo adekvátně odpovědět na všechny výzvy vyplývající z přibližování k evropské statistice a kvalita jeho výstupů se i nadále zlepšuje.

    Stihl jste během pobytu v Česku navštívit nějaká zajímavá místa?

    Ano, kromě Prahy jsem byl také v Brně, Karlových Varech, Plzni, Kutné Hoře a Českém Krumlově. Všechna tato města jsou hezká a pro návštěvníky nabízejí řadu možností, jak zde trávit čas a poznat něco zajímavého. Já jsem navštívil několik muzeí a zúčastnil jsem se i místních kulturních událostí. Obzvláště bohatá nabídka je v Praze, kde se současnost mísí s úžasnou historickou tradicí.

    Co konkrétně vás zde nejvíc zaujalo?

    Moc se mi líbil festival světel a videomappingu Signal, bohaté zážitky mám i z návštěv Národního muzea, Národního technického muzea nebo Národní galerie. Kolegové z ČSÚ mě také vzali na představení do Divadla v Dlouhé a na zajímavou procházku Prahou. A vzpomínat budu rovněž na bowlingový turnaj nebo na ochutnávku kvalitních českých piv doplněnou o speciality zdejší kuchyně.

    Můžete nám doporučit místa, která bychom neměli minout, pokud se rozhodneme cestovat do Severní Makedonie?

    Nejprve musím uvést, že Makedonie je plná nádherných míst, která stojí za návštěvu. V prvé řadě je to hlavní město Skopje s jeho náměstím a Starým bazarem. Kromě nich je tu i spousta dalších památek. Prohlídku města můžete zakončit výletem na horu Vodno a do kaňonu řeky Treska. Nacházejí se u obce Matka zhruba 20 kilometrů od Skopje. Podívat byste se měli také k jezeru Ohrid, na jehož břehu se rozkládá stejnojmenné město označované za makedonský Jeruzalém. Jen o necelých 15 kilometrů dál se nachází další starobylé město Struga, jež si v malebnosti s Ohridem nijak nezadá.

    Pokud budete mít dost času, doporučuji vypravit se na výlet do hor v západní části země. Najdete zde národní parky Šar Planina, Mavrovo, Galičica a Pelister s nedotčenou přírodou a nádhernými výhledy do makedonské krajiny. V tomto regionu leží města Bitola a Kruševo s překrásnou starou architekturou. Na východě země doporučuji k návštěvě megalitickou observatoř Kokino nebo skalní město s kamennými sloupy ve tvaru panenek a dalších pohádkových postav. Nachází se Nedaleko města Kratovo známého jako makedonské živé muzeum. Za zhlédnutí jistě stojí i další města jako Berovo nebo Pehčevo v Maleševském pohoří. Na hranicích s Řeckem a Bulharskem se rozkládá pohoří Belasica a v něm vodopády Smolarský a Kolešinský, a také Dojranské jezero. Zmínit musím také velké množství klášterů, které se nacházejí na svazích a v údolích hor. Většina z nich je otevřena pro návštěvníky, a dokonce je v nich možné i velmi levně přespat. Pro milovníky vína mohu doporučit vinohrady v centrální části země, kde také najdete širokou nabídku ubytování a služeb pro turisty.

    Rozhovor si můžete přečíst lednovém čísle časopisu Statistika&My.