Dokážeme vyrobit to, co sníme?

Potravinově soběstačná je naše republika ve struktuře spotřeby roku 2022 v základních komoditách ze 77 %, nicméně patříme mezi státy, které vzhledem k zeměpisné poloze i zemědělské tradici mají potenciál své obyvatele uživit.

Potravinová soběstačnost vyjadřuje rozsah, ve kterém stát může uspokojit své potravinové potřeby domácí výrobou. Posuzuje se jako podíl tuzemské výroby a tuzemské spotřeby. Rozlišujeme celkovou soběstačnost, jež vypovídá o tom, do jaké míry bychom se dokázali uživit z domácích zdrojů při krajně mimořádné krizové situaci (tzn. zabezpečení denního kalorického nároku, přestože z dietetického hlediska by strava nebyla zcela vyvážená), a soběstačnost ve výrobě jednotlivých druhů potravin.

Otevření trhu soběstačnost snížilo

Před rokem 1989 byla naše zemědělská a potravinářská výroba směřována k zabezpečení soběstačnosti a v základních komoditách rostlinného i živočišného původu, pro jejichž výrobu jsou v naší republice vhodné klimatické a pedologické podmínky, jsme soběstačnosti buď dosáhli, anebo jsme se jí blížili. V roce 1989 jsme byli soběstační (ve struktuře spotřeby roku 1989) v produkci mléka, vajec, hovězího, vepřového i drůbežího masa, obilovin, brambor, ovoce mírného pásma, cukru a piva.

Od roku 1989 má naše potravinová soběstačnost ve většině položek trend trvale klesající, nejprve v důsledku propadu zemědělské produkce během restrukturalizace zemědělství v 90. letech, následně po vstupu do Evropské unie, kdy jsme se stali součástí konkurenčního prostoru s volným pohybem zboží.

K největšímu propadu soběstačnosti od vstupu do Evropské unie v roce 2004 do roku 2022 došlo z potravin živočišného původu u másla, a to ze 130,7 % na 73,5 %, vepřového masa z 90,0 % na 41,1 %, drůbežího masa z 88,3 % na 63,7 % a vajec ze 105,2 % na 88,4 %. Z potravin rostlinného původu se jedná především o ovoce a zeleninu, a to i u druhů s dlouhou pěstitelskou tradicí v republice. Soběstačnost klesla po vstupu na unijní trh u jablek ze 113,7 % na 84,1 %, třešní ze 112,0 % na 87,3 %, meruněk ze 75,5 % na 33,6 %, cibule ze 65,7 % na 43,9 %, kapusty z 89,8 % na 52,6 %, květáku ze 43,0 % na 17,1 %, petržele z 82,9 % na 76,1 %, celeru ze 73,5 % na 61,7 %, mrkve ze 62,0 % na 50,8 %.

V některých komoditách a výrobcích se naopak mezi lety 2004 až 2022 podařilo soběstačnost navýšit, například u mléka a mléčných výrobků celkem ze 114,2 % na 126,1 %, z toho v komoditě sýry a tvaroh z 95,2 % na 101,7 %, hovězího masa ze 105,2 % na 108,0 %, těstovin z 80,4 % na 112,4 %, cukru ze 128,1 % na 157,0 % a piva ze 113,5 % na 123,2 %.

Soběstačnost ve výrobě potravin živočišného původu (%)

Soběstačnost a pohyb přes hranice

Soběstačnost v komoditě neznamená vždy soběstačnost ve výrobcích (vyvážíme komoditu, dovážíme výrobek) a soběstačnost ve výrobcích neznamená nevýznamný pohyb zboží přes hranice. Na příkladu hovězího masa, v jehož výrobě jsme soběstační (hypoteticky tedy z našich chovů skotu vyrobíme tolik masa, kolik spotřebujeme) lze demonstrovat, že tato skutečnost neznamená, že se nebudou převážet živá zvířata a maso přes hranice „tam a sem“. V roce 2023 bylo v přepočtu na jatečnou hmotnost vyvezeno do zahraničí 26,9 tis. tun živých zvířat k porážce a k tomu 16,1 tis. tun masa, celkem 43,0 tis. tun. Naopak přivezeno bylo 42,9 tis. tun masa a 0,3 tis. tun živých zvířat k porážce v přepočtu na jatečnou hmotnost, celkem 43,2 tis. tun masa. Stejný objem v mase tedy republiku opustil, aby se stejný objem v mase zase dovezl. Z celkového vývozu v přepočtu na jatečnou hmotnost bylo 63 % zvířat živých a 37 % masa. Na dovozu se maso podílelo 99 %. Do zahraničí prvovýrobce prodá skot k porážce často za příznivější cenu než na domácím trhu, čímž přicházíme o přidanou hodnotu tvořenou při porážkách a zpracování masa na jatkách a zvyšujeme dopravní uhlíkovou stopu.

Soběstačnost v ovoci a zelenině mírného pásma (%)

Článek vyšel v březnovém vydání časopisu Statistika&My.